Šlechtová na vládě prosadila zákon o zadávání veřejných zakázek

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová Zdroj: Glos Hynek / Euro

Vláda schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek z dílny ministerstva pro místní rozvoj. Podle premiéra Bohuslava Sobotky jde o jeden z nejdůležitějších návrhů v rámci mandátu jeho vlády. Zákon má zadavatelům poskytnout větší pravomoci, současně jim ale nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Normu kritizuje Hospodářská komora.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová před zasedáním kabinetu uvedla, že úřad vypořádal většinu výtek, které vznesly jiné resorty. Ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi se nelíbila úprava přístupu zahraničních firem s nejasnou majetkovou strukturou k veřejným zakázkám. Po schválení zákona řekl, že i firmy ze zahraničí budou muset prokazovat v případě zájmu o veřejné peníze svou strukturu.

Zákon musí platit nejpozději od 18. dubna 2016, do té doby má Česká republika povinnost převést evropské směrnice do národní legislativy. Ministerstvo chce návrh přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních. Zároveň by měl být zrušen dosavadní zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon, související právní předpisy pak čekají úpravy.

V nouzi bude i mimořádná schůze

Sobotka i Šlechtová zdůraznili, že nový zákon o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších závazků vlády. Sobotka poznamenal, že koalice je proto připravena se zasadit o to, aby hladce prošel schvalovacím procesem v Parlamentu.

Šlechtová věří, že díky tomu, že se na přípravě normy podíleli také poslanci a senátoři opozičních politických stran, nebude se schválením problém. Pokud by hrozilo, že se norma nedostane na řádné jednání Sněmovny včas, bude kvůli němu mimořádná schůze. „Nevylučuji, že případně požádáme i o mimořádné jednání sněmovny, pokud si to čas bude žádat,“ řekla ministryně.

Hlavní je cena

„Apelujeme na vládu České republiky, aby tento stěžejní zákon, představující v roce 2014 sumu 600 miliard korun, nepodpořila v této verzi jen za účelem platnosti od 18. dubna 2016, ale aby se zaměřila na to, aby byl zákon kvalitní,“ uvedla dnes Hospodářská komora.

Zákon například podle komory povinně nezavádí posuzovat při výběru i ostatní kritéria než jen cenu. „Soutěžit na cenu je totiž pro zadavatele nejjednodušší a zákon posuzovat i ostatní kritéria povinně nezavádí,“ uvedla komora. Ta má dále výhrady k navýšení limitů pro vícepráce nebo k možnému navýšení ceny zakázek.

Vláda nakonec podle Šlechtové ze zákona ale vyškrtla možnost navýšení limitů pro vícepráce ze současných 30 na 50 procent původní ceny a zákon ponechal 30 procent. Kabinet také podle ministryně rozhodl, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude nadále rozhodovat i o projektech spolufinancovaných z peněz EU.

Zákon o veřejných zakázkách kabinet projednával už na minulé schůzi vlády. Zbylo 30 připomínek, z nichž většinu ministerstvo do dneška vypořádalo. Šlechtová dnes před začátkem jednání uvedla, že zbývají čtyři rozpory.

Odstranění nadbytečných administrativních požadavků

Nová norma, která určuje podmínky zadávacího řízení, například zakazuje uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Ministerstvo pro místní rozvoj chtělo také u některých typů tendrů zakázat vybírání vítěze pouze podle nejnižší ceny, respektive zavádí více povinných hodnoticích kritérií. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Zadavatel by také mohl vyloučit uchazeče, který se dříve neosvědčil.

Za pozitivní lze podle advokáta v Ambruz & Dark Deloitte Legal Ondřeje Chmely označit proti stávající úpravě odstranění některých nadbytečných administrativních požadavků například ohledně hodnotících komisí a formálního posuzování nabídek. „Naopak pro dodavatele se do budoucna může jako problematická ukázat úprava možnosti vyloučit dodavatele, který se tzv. ´neosvědčil´ - aplikace tohoto ustanovení může vést k řadě sporů mezi zadavateli a dodavateli,“ upozornil Chmela.