Rozhodnutí poslanců uvítala rada postižených, která proti sKartám od počátku bojovala. Česká spořitelna jako provozovatel ho zatím nechtěla komentovat.
Kritizovaný projekt, který měl ušetřit asi čtvrt miliardy korun ročně na distribuci dávek, odstartoval loni za bývalého ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Resort uzavřel na sKarty smlouvu s Českou spořitelnou, a to do roku 2024. U ní příjemci příspěvků a podpor museli k plastikové kartě mít i účet, přes něž peníze od státu dostávali.
Ministerstvo práce už před pár týdny vydávání karet zastavilo. Lidé je dostávali jen na vyžádání. Do konce července je mělo zhruba 277 200 příjemců.
Jestli zákon rušící sKarty posvětí Senát a podepíše prezident Miloš Zeman, měly by úřady práce držitelům karet dát na výběr, jak chtějí dávky dostávat - zda na své vlastní konto, či poštou.
„Dlouho jsme usilovali o ukončení dnes už trapné sKarty. Ukázalo se, že sociální reforma byla špatně navržena a uzákoněna a že sociální karty jsou jednoznačně nefunkční a porušují práva příjemců. Stát nemůže občanům přikazovat, u kterého bankovního domu mají mít účet,“ řekl ČTK šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Pokud by lidé podle přijaté verze úřadu práce neoznámili, jak chtějí dávky po zrušení karty dostávat, úředníci by je začali posílat na naposledy sdělené konto. Kdyby takový účet nebyl, budou peníze chodit poštou.
Banka do projektu sKaret vložila podle dostupných informací asi 300 milionů korun a zatím není zřejmé, zda nebude žádat kompenzace. „Nyní čekáme na ukončení celého legislativního procesu, proto považujeme za předčasné stávající situaci komentovat,“ uvedla mluvčí spořitelny Helena Matuszná.
Sociální karty nebudou už sloužit ani jako průkazky pro zdravotně postižené. Ti začnou znovu dostávat průkazy papírové. Změnit by se mělo i posuzování závislosti na pomoci. Novelu teď začala Sněmovna projednávat. Krása věří, že ji zákonodárci stihnou schválit do 16. srpna, kdy by dolní komora měla rozhodovat o svém rozpuštění.
