Sobotka: Spolupracující Evropa je pojistkou proti válce a totalitě
Spolupracující Evropa je tou nejlepší pojistkou proti opakování válečných a totalitních hrůz, řekl premiér Bohuslav Sobotka na Národním hřbitově v Terezíně, kde se konalo tradiční shromáždění k uctění obětí nacistické perzekuce. Potřebu připomínat si události druhé světové války zdůraznil předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
"Právě tady v Terezíně můžeme nejlépe pochopit cenu míru i to, jak nebezpečné je rozdělování společnosti, jak nebezpečné je štvaní národů nebo štvaní lidí proti sobě," uvedl premiér. "Toto vědomí má, myslím, naše kultura hluboce zakořeněné a já věřím, že nám pomůže rozlišovat mezi dobrem a zlem," řekl ke stovkám přihlížejících.
Po položení věnců, hymně a projevu Vodičky a Sobotky následovala křesťanská a židovská modlitba. Tryzny se zúčastnila řada politiků, ústavních činitelů, velvyslanců. Přijely delegace a zástupci spolků z Polska, Německa, starostové měst a obcí a několik pamětníků.
"Je potřeba si pořád dokola připomínat, co se tady dělo, i když lidi jsou nepoučitelní," řekla Bohumila Havránková z Terezínské iniciativy, která sdružuje bývalé vězně z ghetta, jímž prošlo mezi lety 1941 a 1945 na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození.
Samotné tryzně předcházela vzpomínka u Malé pevnosti, která sloužila jako věznice gestapa, prošlo jí 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo přes 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech. "Přijel jsem uctít památku lidí, kteří trpěli během okupace. Ještě pár dní před koncem války se tu popravovalo," řekl pamětník květnových událostí Emil Šneberg.
Památník Terezín, který tryznu pořádá, loni navštívilo na 280 tisíc lidí, většina z nich byli cizinci. Podle ředitele Jana Munka je nutné oslovovat zejména mladé lidi. "Připomínky musíme přizpůsobovat nové době, využívat sociální sítě, internet. Bez připomínání nám hrozí, že se některé hrůzy mohou opakovat," řekl.
V roce 1991 vzniklo v Terezíně, který byl založen jako pevnost na konci 18. století, Muzeum ghetta. To dokumentuje osudy Židů.
