Sociální výdaje tvoří skoro polovinu státního rozpočtu

Na daních, pojistném a dalších příjmových položkách by měl stát v příštím roce vybrat 1,085 bilionu korun. Výdaje státu by proti letošnímu roku měly klesnout o pět miliard na necelých 1,185 bilionu, příjmy by naopak měly zůstat stejné.

Předpokladem pro to, aby stát skutečně vybral 1,085 bilionu korun, je schválení konsolidačního balíčku vlády, který zvyšuje daně. Pokud by dolní komorou parlamentu neprošel, na příjmové straně rozpočtu by rázem chybělo osmnáct miliard korun. Schválení balíčku spojil Nečasův kabinet s hlasováním o důvěře vládě.

Rozpočet, který charakterizují výrazné úspory jak v provozních výdajích, tak v investicích, však podle ekonomů mohou ohrozit i další vlivy. Nemusí se třeba potvrdit odhad ekonomického růstu. Například ratingová agentura Standard & Poor’s zhoršila výhled na vývoj ekonomiky eurozóny – letos očekává pokles o 0,8 procenta a v příštím roce počítá se stagnací. Rizikovou položkou může být i odhad částky nutné na dluhovou službu. Ta se má snížit z nynějších 79,4 na 70,7 miliardy korun.

Po třech měsících vyjednávání mezi ministrem financí a šéfy jednotlivých rezortů je už také jasné, kdo alespoň částečně uspěl. Je to například ministr dopravy – ten dostane i díky evropským financím o osm miliard více než letos, počítat může s 45,7 miliardy korun. Ministr školství bude moci zvýšit platy učitelům zhruba o jedno procento.

Klesnou naopak rozpočtové kapitoly ministerstva zemědělství a obrany. Zdaleka nejvyšší budou už tradičně sociální výdaje. Na důchody a další povinné dávky půjde 514 miliard korun, téměř polovina celého rozpočtu. Na samotné penze je určeno 394 miliard korun, tedy o dvanáct miliard korun více než v letošním roce.