Ve školách stále panuje diskriminace Romů, tvrdí nevládní organizace

V Česku podle odhadů je asi čtvrt milionu Romů, třetina žije v ghettech. Míst, kde dospělí nemají práci, děti chodí do tzv. zvláštních škol, rodiny jsou závislé na dávkách a bydlí v nevhodných podmínkách, bylo před šesti lety podle analýzy asi 300. Od té doby jich podle expertů stovka přibyla.  (Foto ČTK)

V Česku podle odhadů je asi čtvrt milionu Romů, třetina žije v ghettech. Míst, kde dospělí nemají práci, děti chodí do tzv. zvláštních škol, rodiny jsou závislé na dávkách a bydlí v nevhodných podmínkách, bylo před šesti lety podle analýzy asi 300. Od té doby jich podle expertů stovka přibyla. (Foto ČTK) Zdroj: ctk

Romové jsou v českých školách stále diskriminováni. Šestice nevládních organizací uvedla, že romské děti tvoří zhruba třetinu žáků praktických (dříve zvláštních škol). Navíc se podle nich romské děti vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. Ministerstvo školství oponuje, že průběžně podporuje vzdělávání romských dětí prostřednictvím řady programů.

Neziskové organizace, mezi nimiž jsou také Amnesty International, European Roma Rights Centre, Liga lidských práv, IQ Roma servis a Vzájemné soužití, na diskriminaci upozornily ve společném prohlášení iniciovaném Nadací Open Society Fund Praha. Prohlášení zveřejnily sedm let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu „D. H. a ostatní proti České republice“. Soud tehdy rozhodl, že umístění romských dětí do zvláštní školy bez diagnózy lehkého mentálního postižení je diskriminační.

„V mnoha obcích a městech existují školy či třídy známé jako 'romské'. Pár set metrů dále přitom stojí další školy, kam zase chodí převážně děti z majority,“ napsaly například nevládní organizace.

Průběžná Chládkova podpora

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) uvedl, že jeho úřad podporuje vzdělávání romských dětí průběžně. Dotační programy jsou zaměřeny na podporu financování asistentů pedagoga ve třídách se žáky se zdravotním postižením i sociálním znevýhodněním, integraci romské komunity a podporu sociálně znevýhodněných romských žáků a studentů na středních a vyšších odborných školách.

Ministr považuje rovněž za důležité, aby byly pro všechny děti dostupné přípravné třídy nebo místo v mateřské škole. Proto chce prosadit povinný poslední rok předškolního vzdělávání.

Sporná novela

Lepší přístup ke všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami si ministerstvo slibuje od novely školského zákona, která zavádí systém podpůrných opatření odstupňovaných podle individuálních potřeb. Někteří odborníci varují, že vágní formulace jednoho z paragrafů by mohla naopak vést k tomu, že by se do praktických škol mohly znovu dostávat děti bez mentálního postižení. Ministerstvo však tento výklad odmítá.

Tímto tématem se zabývá také Evropská komise (EK). V září se formálně obrátila na Českou republiku s žádostí o informace ohledně údajné diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému.

Nevládní organizace nyní upozornily, že se jedná o zahájení řízení pro porušení povinností, které může skončit sankcemi. Ministerstvo tehdy v souvislosti s výtkami EK uvedlo, že se týkají současného zákona z dílny bývalé vlády.