Vláda chce zrušit pracovní povolení pro cizince z deseti neunijních zemí

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: Úřad vlády

Cizinci z deseti států mimo Evropskou unii nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty. Volný přístup na trh práce by měli mít lidé z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Velké Británie, USA, Izraele, Singapuru a Tchaj-wanu. Počítá s tím návrh nového nařízení, které se chystá ve středu schvalovat vláda. 

Opatření má usnadnit situaci expertům a manažerům z cizích zemí. Jejich seznam bude moci kabinet upravovat podle aktuálního stavu na trhu práce po projednání v tripartitě. Na konci března úřady práce evidovaly v Česku zhruba 10 tisíc zaměstnanců a zaměstnankyň z desítky vybraných států.

„Při výběru států bylo přihlédnuto zejména k tomu, že je pro Českou republiku prioritou podpora přijímání a zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků a z bezpečnostního hlediska se v případě vybraných států jedná o státy s minimálním stupněm rizika,“ uvedlo v podkladech ministerstvo práce. Podle něj opatření usnadní a urychlí vstup na český trh práce cizincům, kteří patří mezi nadprůměrně placené. Snížit se má i administrativní zátěž zaměstnavatelů. Úřad připomíná, že lidé z vybraných zemí v Česku nepobývají a nepracují nelegálně, nežádají tu také o azyl.

Od července by měla začít platit novela o zaměstnanosti. Podle ní by povolení k práci, kartu zaměstnaneckou, modrou či vnitropodnikově převedeného zaměstnance neměli potřebovat lidé ze států na novém seznamu. Ten má vláda stanovovat ve svém nařízení po projednání v tripartitě. Ministři, odboráři a zaměstnavatelé o výběru diskutovali začátkem května. Ministerstvo práce původně navrhovalo sedm zemí, po debatě k nim přidalo Tchaj-wan, Singapur a Izrael.

Lidé ze zemí mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor potřebují teď k práci v Česku povolení či karty. Někteří zaměstnavatelé a investoři poukazovali na zdlouhavý postup, který komplikuje situaci při přivážení expertů. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že země na seznamu patří ve světě mezi ekonomicky nejsilnější a Česká republika dlouhodobě stojí o intenzivní spolupráci. Autoři předpisu podotýkají, že v těchto státech ale „nelze vyžadovat reciproční přístup“ k českým pracovníkům.

Úřady práce evidovaly na konci prvního čtvrtletí 9989 zaměstnanců a zaměstnankyň z deseti zemí na seznamu. Víc než osmdesát procent z nich pracovalo na pozicích pro vysoce kvalifikované, uvedlo ministerstvo.

Lidé z deseti vybraných zemí představují 1,2 procenta zahraničních zaměstnanců v Česku, kterých bylo na konci března celkem 817 940. Z USA pocházelo 2505 pracovníků a pracovnic, z Británie 4434, z Nového Zélandu 93, z Jižní Koreje 929, z Japonska 717, z Kanady 389, z Austrálie 204, z Izraele 525, z Tchaj-wanu 169 a ze Singapuru 25.