Dva roky trvalo vládě, než vyhověla firmám a začala se zabývat uvolňováním stropu pro příliv pracovníků ze zahraničí. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který nyní připomínkují ostatní rezorty, počítá s posílením ekonomické migrace o dvacet tisíc Ukrajinců, Filipínců a příslušníků dalších národností ročně. Takové zvýšení kvóty pro zaměstnanecké karty a pracovní víza však podniky považují za nedostatečné. Vzhledem k mimořádně nízké nezaměstnanosti potřebují násobně více cizinců.
Například ve stavebnictví chybí šedesát tisíc zedníků a dalších profesí. Před kritickým podstavem profesionálních řidičů, který se už příští rok přiblíží třicetitisícové hranici, varují dopravní společnosti. A dvanáct tisíc zdravotních sester budou muset v blízké době získat nemocnice jako náhradu za dosluhující odborný personál.
Z důvodu nedostatku sil mimo jiné vázne výstavba bytů, kanceláří, výrobních a skladových hal, silnic či dálnic. „Stavebnictví saturují hlavně Ukrajinci. Nikdo ale neví, co se stane, až začne poválečná obnova země. Potečou tam peníze ze Západu a tamním lidem může scházet motivace vydělávat si v zahraničí,“ upozornil Pavel Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví na zářijové konferenci České stavebnictví 2023.
Neutěšenou situaci v tuzemsku, která trvá řadu let, popisuje Štěpán Koláček z personální agentury Grafton Recruitment. K Ukrajincům a Slovákům se postupně přidávají zájemci o místa ze vzdálených zemí, jako jsou Indie, Filipíny či Nepál. „Náš pracovní trh je tak napjatý, že každá část světa, odkud můžeme nabírat, nás zachraňuje. Uvítali bychom a dokázali uplatnit daleko více pracovníků z ciziny. Brání tomu ale nízké kvóty,“ řekl Koláček.
Jen 15 procent pracovníků jsou cizinci
Úřady práce evidují téměř 800 tisíc zaměstnaných cizinců, což je asi 15 procent všech pracovníků. Z toho bylo 270 tisíc Ukrajinců a přes dvě stě tisíc Slováků. Indů, Filipínců nebo Nepálců působilo v Česku 11 tisíc.
Stále oblíbenější nejen ve Spojených státech či Kanadě, ale i v České republice jsou právě Filipínci. Ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí plyne, že nejčastěji nalézají uplatnění ve zpracovatelském průmyslu. Zastávají však i profese řidičů, svářečů, kovoobráběčů, seřizovačů či elektrikářů.
Na Filipínce vsadilo také distribuční centrum společnosti Makro v Kozomíně. „Všichni začali na základní pozici skladového dělníka. Stejně jako naši ostatní zaměstnanci mají možnost kariérního růstu, pracují na různých skladových pozicích, jako je řidič vysokozdvižného vozíku, administrátor nebo vedoucí týmu skladu,“ uvedl šéf komunikace Makro ČR Martin Čivrný.
Z návrhu rezortu průmyslu plyne, že v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec má vláda navýšit kvótu pro žádosti o zaměstnanecké karty určené pracovníkům z Filipín o pět tisíc ročně. Stěžejní posilu mají stále tvořit Ukrajinci, kde strop ve stejném programu vzroste o 11 tisíc karet. Stát hodlá nalákat i vysoce kvalifikované odborníky, jako jsou IT specialisté, vývojáři software, inženýři, lékaři a zdravotní sestry, u nichž limit stoupne o 1500 povolení. V oblasti informatiky našly v Česku uplatnění například stovky Indů.
„Čerpání stanoveného objemu pro jednotlivé země a typy pobytových oprávnění budou primárně záviset na zájmu zaměstnavatelů o dané lidi a daná teritoria,“ uvedl David Hluštík z ministerstva průmyslu. Dodal, že navrhovaných dvacet tisíc pracovníků bude v průběhu roku rovnoměrně rozděleno do jednotlivých kalendářních měsíců, jak ukládá zákon o pobytu cizinců. Uchazeči o místa tedy budou do Česka přicházet průběžně.
Pracovní síly chybějí i v zemědělství
Na nedostatek sil si stěžují rovněž zemědělci, v prvovýrobě je neobsazených osm až devět tisíc pozic. „Nejsme schopni je získat v Česku, musíme je najít jinde. Proto jsem požádal o urychlení a zjednodušení celého procesu získávání pracovníků ze zahraničí včetně pracovního povolení. Aktuálně to řešíme i s ministerstvem vnitra,“ řekl šéf rezortu zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Pro zemědělství, lesnictví a potravinářství počítá vláda s posilami z Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska, Severní Makedonie a z Mongolska. Tito cizinci budou zařazeni do Programu mimořádné pracovní vízum.
Podle Hospodářské komory (HK), která je hlavním iniciátorem vládního návrhu, však chystaná opatření pokryjí poptávku firem pouze zčásti. Podnikatelské sdružení poukazovalo na nízkou kvótu pro zaměstnance z některých zemí ještě před agresí Ruska proti Ukrajině a následnou uprchlickou krizí. „Deficit koresponduje se současnou situací české ekonomiky po recesi, ve které byl průmysl zpomalen covidovou pandemií i válečným konfliktem na Ukrajině,“ uvedl ředitel odboru usnadňování obchodu HK Tomáš Zelený.
Komora je přesvědčena o tom, že pokud by Česko chtělo posunout svou ekonomiku ze stagnace k růstu, muselo by se zaměřit na strategické investice, jako je například vybudování kvalitní infrastruktury. „V takové chvíli by se naskytla pracovní příležitost pro stovky tisíc zaměstnanců,“ podotkl Zelený.
Soukromý sektor už několik let postrádá na 300 tisíc zaměstnanců. Do roku 2032 se očekává pokles české populace v produktivním věku o dalších více než 240 tisíc lidí. Na vysokém počtu prázdných pozic prodělává i stát. Podle odhadů tratí jen letos na daních a pojistných odvodech 150 miliard korun.
Kolik pracovníků chybí v Česku
Stavebnictví 60 tisíc zedníků a dalších profesí
Doprava 25 až 28 tisíc profesionálních řidičů
Zdravotnictví 10 až 12 tisíc zdravotních sester
Zemědělství a potravinářství 8 až 9 tisíc pracovníků v prvovýrobě
Pramen: Hospodářská komora, vláda
