Změny ve výsluhách policistů podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nehrozí. Vláda dnes zaujala odmítavé stanovisko k novele o služebním poměru, kterou připravil poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, napsal Hamáček na twitteru. Kritici návrhu tvrdí, že snížení výsluh by vedlo k masivnímu odchodu příslušníků bezpečnostních sborů ze služebního poměru. Přes odmítavý postoj vlády by se návrhem měla zabývat Sněmovna, není nicméně jasné, kdy se dostane na program některé ze schůzí dolní komory.
Skupina poslanců v čele s Ondráčkem navrhla, aby se do příjmů příslušníků, z něhož se výsluhy vypočítávají, nezahrnovaly odměny a příplatek za službu v zahraničí. Tvrdí, že v současnosti se některým příslušníkům udělují odměny účelově s cílem zvýšit základ pro výpočet výsluh. Podle vládních legislativců jde ale pouze o jednotlivé excesy.
"Žádné snížení výsluh vláda nepodpoří a nepodpořím ho ani já jako ministr vnitra. Naší snahou je podmínky policistů a hasičů zlepšovat, ne jim házet klacky pod nohy," uvedl Hamáček v tiskovém prohlášení.
Dodal, že ministerstvo vnitra připravuje dlouhodobě vlastní novelizaci zákona, která ale otázku výsluh nijak neřeší ani neotvírá. Jejím cílem je zajistit možnost zvýšit služební příjem zavedením takzvaného stabilizačního příspěvku nebo zlepšit postavení příslušníků ve výslužbě. Ministerstvo vnitra návrh plánuje do konce března projednat na odborném jednání s řediteli bezpečnostních sborů i odbory.
Místo odměn by policisté, hasiči a příslušníci dalších bezpečnostních sborů, tedy třeba také vězeňské služby a celní správy, podle odmítnuté novely na druhou stranu získali nárok na odměny za délku služby, a to po deseti, 13, 16, 18, 20, 22, 24 a 27 letech. Stát by jim vyplatil částku odpovídající průměrnému platu v Česku vždy za předminulý rok. Podle vlády jde prakticky o nárokový příspěvek, který by nijak neodrážel pracovní nasazení příslušníků.
Kabinet podle podkladů pro dnešní schůzi kriticky hodnotí i část předlohy, jež upravuje stanovování stupnice základních platových tarifů příslušníků. Opatření by mělo podle předkladatelů, mezi nimiž jsou také Jiří Mašek (ANO), Radek Koten (SPD) a Jan Bartošek (KDU-ČSL), snížit rozdíl mezi růstem platů příslušníků v nižších a ve vyšších tarifech. Podle vládních právníků by je ale demotivovalo ke kariérnímu postupu.
