Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu. Meziročně vyšší daňové příjmy finanční správa zaznamenala také u daní z příjmu fyzických osob.
Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení za tři čtvrtletí stouply meziročně o šest procent, tedy o 30,1 miliardy na 500,9 miliardy korun.
DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 21,4 procenta a kraje 8,92 procenta.
Obcím od letoška podíl na DPH stoupl. Zároveň ale nedostávají podíl 30 procent, který jim ještě loni připadal z daní fyzických osob samostatně výdělečně činných. Od příštího roku obcím podíl u DPH stoupne na 23,58 procenta. Obce a města by tak mohla získat navíc celkem asi 8,5 miliardy korun ročně.
Samotný státní rozpočet za tři čtvrtletí z DPH získal 190,3 miliardy korun, meziročně o deset procent více. Na firemních daní do státní pokladny putovalo 88,2 miliardy korun, meziročně o 0,7 procenta méně.
Ze statistik MF k výsledkům státního rozpočtu za tři čtvrtletí vyplývá, že na spotřebních daních stát vybral 113,6 miliardy korun, meziročně o tři procenta více.
Nově je od letošního roku účinný zákon o dani z hazardních her, který zavedl daň z hazardních her a daň z technických her. Ty nahradily odvody z loterií. Na dani z technických i hazardních her letos stát zatím získal zhruba šest miliard korun.
Zákon nově zavedl princip tzv. samovyměření, změnil zdaňovací období z ročního na čtvrtletní a upustil od placení záloh. Do daně z hazardních her jsou zahrnuty hry provozované prostřednictvím internetu i hry provozované jinak.
