V které zemí zdanit příjmy? Zahraniční klienti bank to často vůbec neví.
Tvrdší postoj států k vymáhání daní klade stále větší požadavky nejen na finanční instituce a zejména banky, ale i na jejich klienty. Bankovní domy totiž musí oznamovat daňové nerezidenty České republiky, různé druhy jejich příjmů jako jsou dividendy, úroky nebo hrubé příjmy z prodeje majetku, ale rovněž stav jejich kont. Data předávají Specializovanému finančnímu úřadu ČR, který je pak „distribuuje“ zahraničním berňákům.
Řada zahraničních klientů přitom netušila, že musí poskytnout celou řadu nových dat. „Klienti musí nově poskytovat informace, které do roku 2016 poskytovat nemuseli – informace o své daňové rezidenci (kterou mnozí klienti jednoznačně nedokážou určit) a daňové identifikační číslo,” uvádí Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank.
Podle expertů přitom mohou mít cizinci žijící v Česku s plněním požadavků potíž. „Na základě našich zkušeností si vlastníci zahraničních účtů – zejména fyzické osoby, poměrně často neuvědomují, že v zemi svého daňového rezidenství mají povinnost zdaňovat své celosvětové příjmy,“ upozorňuje daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco a dodává: „Mají za to, že příjmy, které jim plynou ze zdrojů v zahraničí, podléhají zdanění pouze v zemi zdroje.
Zároveň často žijí v domnění, že v zemi, jejíž finanční instituce předmětný účet spravuje, za ně jejich daňové povinnosti splní právě tato finanční instituce, což také nebývá pravidlem.“ Výsledkem může být to, že správce daně například v USA vyzve amerického poplatníka, aby zdanil své příjmy.
Zatímco cizí klienti tuzemských bank budou často platit za daňové poradce, tak banky musely upravit své systémy, aby byly připraveny na automatickou výměnu dat v daňové oblasti. Ta je v České republice platná od loňského dubna, ale letos poprvé musely banky informace poskytnout.
Náklady spojené s touto výměnou přitom rozhodně nejsou malé. Komerční banku jejich výši vyčíslila na částku přesahující deset milionů.
„Samotná příprava našich systémů výrazně náročná nebyla. O to více úsilí si vyžádala příprava celé komunikace s klienty, kterým jsme tuto informační povinnost museli předat a vysvětlit,“ upozorňuje na další úskalí Jana Karasová z Air Bank.
A na co banky vynakládaly peníze? „Příprava na řádné splnění těchto požadavků probíhala několik měsíců, především bylo nutné upravit počítačové systémy, vyřešit archivaci dat a nastavit a otestovat efektivní procesy, což si vyžádalo jednorázové náklady,“ vyjmenovává mluvčí Moneta Money Bank Jakub Švestka. Další peníze si vyžádá pravidelné zpracovávání údajů, sběr jejich dat a komunikace s klienty.
