„Po posledním rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci tří poslanců - všichni víte, o kom mluvím - jsem ztratil důvěru v tuto instituci i v její představitele,“ prohlásil Zeman před senátory.
Dodal, že se proto doporučení nejvyšších soudců ve svém poradním sboru rozhodl nahradit doporučením Soudcovské unie, a to konkrétně v případě nominace předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka na ústavního soudce. Senátoři ale ani dnes Sváčka neschválili.
Nejvyšší soudce v červenci rozhodl, že v případě kauzy exposlanců Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy došlo k nepřijatelnému vměšování výkonné moci do moci zákonodárné. Bývalí poslanci byli obviněni z korupce spočívající v dohodě o přijetí „trafik“ po rezignaci na poslanecký mandát. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman následně stíhání exposlanců zrušil. Trestní řízení ale ještě neskončilo, kauzou se stále zabývají žalobci.
Nejvyšší soud: Je to nepochopení a nerespektování nezávislosti soudů
„Překvapuje mě vyjádření pana prezidenta v poměru k představitelům Nejvyššího soudu, protože nerespektuje nezávislost soudního rozhodování,“ řekla dnes Brožová.
Kauza tří exposlanců podle Brožové navíc dosud neskončila, ještě podle ní nepadlo poslední slovo. Kritizované rozhodnutí o vynětí exposlanců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení vynesl jeden ze senátů Nejvyššího soudu. Vedení soudu nemělo na verdikt žádný vliv. Brožová zdůraznila, že nezávislá justice nemůže fungovat tak, aby si šéf soudu zavolal soudce a říkal jim, jak mají rozhodovat.
S prezidentem Brožová podle svých slov hovořila naposledy při jeho květnové návštěvě Brna. Výhrady vůči práci Nejvyššího soudu tehdy prý nevyjádřil.
Za Brožovou se postavil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Mrzí mě, pokud pan prezident z jednoho rozhodnutí jednoho senátu v jedné věci dělá závěry o důvěryhodnosti celého Nejvyššího soudu. Představitelé Nejvyššího soudu nemohou nijak ovlivnit rozhodování jednotlivých senátů. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi špatné,“ řekl.
Prezidentův výrok Lichovník přesto nevnímá jako zásah do soudcovské nezávislosti, ale jako vyjádření názoru, na které má právo každý. „Ústavní činitelé by ovšem měli při vyjadřování názorů postupovat obezřetně,“ dodal.
