Česko chce mimo jiné ročně v průměru částkou okolo 3,5 miliardy korun podporovat takzvané citlivé sektory. Mezi ně řadí například pěstování ovoce, zeleniny a chmele či chov skotu. V maximální možné míře chce dotovat také mladé zemědělce.
Na základě reformy Společné zemědělské politiky EU bylo členským státům umožněno přizpůsobit si dotační podmínky s ohledem na svá národní specifika. MZe chce využít možnosti podpořit strategická odvětví částkou odpovídající 15 procentům celkové roční obálky pro Česko. To by mělo pro nadcházející období znamenat v průměru 3,46 miliardy korun ročně.
Mezi podporovaná odvětví mají kromě škrobárenských brambor nově patřit konzumní brambory, chmel, ovoce, zelenina, cukrovka, bílkovinné plodiny, krávy chované na maso i mléko, ovce a kozy.
Krácení pro velké podniky
Výplata přímých plateb, které jsou hlavní skupinou agrárních dotací, má i nadále v Česku pokračovat prostřednictvím takzvané jednotné platby na hektar (SAPS). Velkým podnikům s nárokem nad 150 tisíc eur ročně, které v českém zemědělství hrají důležitou roli, bude částka nad tuto hranici krácena o pět procent. Tyto peníze budou následně přesunuty do takzvaného druhého pilíře, což je Program rozvoje venkova (PRV).
„Na podporu pro mladé zemědělce bude vyhrazena maximální možná obálka finančních prostředků,“ uvedl bez bližšího upřesnění mluvčí MZe Hynek Jordán. Evropská komise byla podle něj rovněž informována o tom, jak Česko definovalo osobu aktivního zemědělce, nebo jak nastavilo pravidla takzvaného ozelenění. Ta podmiňují výplatu části dotací plněním ekologických podmínek, například zanecháním části půdy ladem.
