„Ruda Battěk byl vlastně jediný sociální demokrat v této republice, byl dokonce v Socialistické internacionále,“ řekla socioložka Jiřina Šiklová. Znal se prý například s někdejším německým sociálnědemokratickým kancléřem Willym Brandtem nebo švédským premiérem Olofem Palmem. „Přesto to byl chlap, který byl víc než 9,5 roku zavřený za normalizace, to je polovička toho celého období,“ podotkla. Battěk byl za dob normalizace dvakrát vězněn pro údajné podvracení republiky.
Podle někdejšího předsedy Senátu a rovněž signatáře Charty 77 Petra Pitharta byl Battěk hrdý a statečný člověk, který si „odseděl“ víc než většina disidentů. „Myslím, že ho estébáci neměli rádi,“ řekl. „On to byl složitý člověk, homo politicus, jakých bylo a je málo, člověk jasných pevných idejí a přitom organizátor, praktický člověk,“ popsal Battěka.
Battěk byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V listopadu 1989 byl čelným představitelem Občanského fóra a byl i členem ČSSD. Strana ho v červnu 1990 vyloučila, ale její ústřední výkonný výbor o tři roky později toto rozhodnutí zrušil. Do sociální demokracie se Battěk nevrátil, protože se mezitím stal členem Asociace sociálních demokratů. Tehdejší předseda ČSSD a nynější prezident Miloš Zeman tehdy změnu vysvětlil tím, že žádná demokratická strana nemá právo na vyloučení těch členů, kteří mají jiné názory.
V roce 1996 Battěk neúspěšně kandidoval jako nezávislý do Senátu ve volebním obvodu v Praze 8.
