Aktualizováno: ČNB snížila úrokovou sazbu, o bitcoinu bankovní rada zatím nejednala
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se ve čtvrtek po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Tisková konference bankovní rady se uskuteční v 15:00. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní vysvětlí důvody dnešního rozhodnutí. Zveřejní také základní body nové makroekonomické prognózy centrální banky, ze které bankovní rada při rozhodování o nastavení sazeb vycházela.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, klesla na 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nově činí 2,75 procenta.
ČNB začala úrokové sazby snižovat v prosinci 2023, do loňského listopadu základní sazba klesla o tři procentní body na čtyři procenta. Loni v prosinci bankovní rada uvolňování měnové politiky přerušila. Analytici předpokládají, že letos úroková sazba bude dál klesat, ale pozvolnějším tempem než loni.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Rozhodnutí bankovní rady ČNB o snížení úrokových sazeb bylo jednomyslné
Rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta bylo jednomyslné. Makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu. Vyplývá to z podkladů, které zveřejnila ČNB.
Bankovní rada zopakovala odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala kolem dvouprocentního cíle. To v současnosti podle ČNB ještě vyžaduje relativně vysokou hodnotu základní úrokové sazby. V lednu byla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziroční inflace 2,8 procenta.
Rizikem pro vyšší inflaci nyní podle ČNB je větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin. Za další rizika centrální banka označila zvýšené mzdové požadavky nebo případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru.
O bitcoinu rada nejednala
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek nediskutovala o plánu investic do bitcoinu. Čeká na vypracování analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Novinářům to dnes po jednání rady řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Časový horizont pro vypracování analýzy podle něj není stanoven.
„Až bude analýza hotová, bude předložena bankovní radě, která rozhodne o dalším postupu,“ uvedl guvernér. Reakce bankovní rady na plán nebyla podle Michla žádná. „Většina bankovní rady řekla, 'počkáme na výsledky analýzy, a poté rozhodneme',“ podotkl.
O plánu investic do bitcoinu mluvil Michl minulý týden v rozhovoru pro list Financial Times. Pokud bude schválen, mohly by podle jeho vyjádření bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent.
Guvernér ČNB Aleš Michl chce nakoupit do devizových rezerv bitcoin. Co na to říkají ekonomové a politici?
Michl měl podle premiéra Petra Fialy (ODS) vládu o záměru předem informovat. I když je ČNB institucí nezávislou na vládě, její guvernér by měl takovéto kroky s kabinetem konzultovat, řekl v nedělí Fiala.
Michl hovořil o tom, že navrhne vypracování analýzy možností nakupovat bitcoin jako nástroj další diverzifikace portfolia devizových rezerv, nikoli že předloží návrh jako takový, reagovala ČNB.
Proti Michlovu plánu se postavila před týdnem prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Uvedla, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a neměly by být zatíženy podezřením na praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.
ČNB by se v případě realizace Michlova plánu stala zřejmě první západní centrální bankou, o které je známo, že má v rezervách kryptoměny. Centrální banky tradičně mají své rezervy v konzervativních aktivech, jako jsou americké státní dluhopisy a další formy vysoce ceněných dluhopisů.
