Koruna i zlotý v pohybu. Trhy Česku ukázaly, kde je jeho místo v porovnání s Polskem
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Koruna za poslední měsíc citelně klesla vůči dolaru.
Ještě dramatičtěji oslabil polský zlotý. Má to i ryze lokální důvody.
Problémy, kterým čelí Polsko, jsou ale čím dál tíživější i v Česku.
Mezi Čechy vzbuzoval polský hospodářský zázrak v posledních letech až závist. Události letošního podzimu ale ukazují, že i středoevropský ekonomický tygr má své nemoci.
Odráží to mimo jiné vývoj kurzu koruny a zlotého vůči dolaru. Obě středoevropské měny v porovnání se světovým rezervním platidlem za poslední měsíc citelně oslabily.
Doplatily mimo jiné na pochyby investorů o udržitelnosti francouzských dluhů, druhého nejsilnějšího státu eurozóny. „Globální investoři vnímají oběživa středoevropských států v jednom koši. Přesněji jako rizikové měny, kterých se v případě nejistoty a v době pomyslného návratu k dolaru zbavují,“ upozorňuje investiční stratég Tomáš Pfeiler.
Jenže míra jejich propadu se liší. A to i přesto, že sazby centrální banky jsou v obou státech shodně na výši 3,75 procenta. Zlotý v očích trhů nicméně nese ještě vyšší rizikovou přirážku než koruna. Ta se propadla v porovnání s dolarem o 4,5 procenta za měsíc, polská měna dokonce ještě o procentní bod dramatičtěji.
Vzbuzují jestřábi v ČNB hrůzu?
„Trh věří jestřábí rétoriku České národní bance o něco více než polskému protějšku,“ uvažuje Pfeiler. „Koruna obecně bývá stabilnější i díky reputaci Česka a díky velkým devizovým rezervám České národní banky,“ dodává analytik Oxford Economics Tomáš Dvořák s tím, že kurz zlotého podkopává i hospodaření tamní vlády.
Její rozpočtové schodky jsou vysoké i v porovnání s plánovaným hospodařením Česka. Vláda Andreje Babiše očekává příští rok saldo mezi příjmy a výdaji státu 3,5 procenta HDP, ta polská chystá ale více než dvojnásobný schodek.
„Fiskální politika do směnných kurzů nevstupuje úplně napřímo. Nicméně vyšší schodky, rostoucí zadlužení, a hlavně snižování ratingových výhledů snižují atraktivitu polských aktiv, což se částečně projeví i nižší poptávkou po zlotých,“ vysvětluje Dvořák.
Poukazuje na skutečnost, že před třemi týdny snížila agentura Moody’s hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska o jeden stupeň, zatímco Česku konkurenční agentura S&P ve stejném měsíci zlepšila výhled.
Varování pro Česko
Přesto už i od agentur z takzvané velké trojky zaznívají směrem k Česku varování. Vyjádřena jsou zatím jen slovně, nikoliv přímo snížením známky spolehlivosti dlužníka. Fitch ale na rozdíl od S&P došla v září u Česka ze stejných čísel k opačnému závěru. „Návrh rozpočtu a fiskální výhled do dalších let ukazuje výrazně větší uvolnění, než jsme očekávali v červenci,“ uvedla Fitch.
„Náš schodek veřejných financí je do značné míry chiméra. Pokud bychom chtěli dluhy z minulosti odmazávat a k tomu plnit naše závazky, skutečná výše schodku by byla šestiprocentní,“ napsal už dříve ekonom Dvořák na téma zdánlivě výrazně lepšího hospodaření Česka v porovnání s Polskem.
„Investiční výdaje byly v minulosti tím ‚nejjednodušším‘ místem, kde šetřit. Proto jsme nedostavěli dálniční síť, máme zastaralou energetiku i nedostatečnou obranyschopnost. Naopak Polsko strategicky investovalo,“ dodal Dvořák s tím, že Varšavě se zároveň na rozdíl od tuzemské vlády daří s přehledem plnit i finanční závazky vůči NATO.
Zlotý jako zrcadlo regionu
- Relativně dramatičtější propad zlotého má podle ekonoma Tomáše Dvořáka i jedno ryze praktické vysvětlení.
- Polsko je podle něj větší a likvidnější trh, který zahraniční investoři vnímají jako odraz situace v celém regionu střední a východní Evropy.
- „Takže se víc a rychleji prodává i nakupuje. A obecně reaguje trochu rychleji, v případě externích šoků i s trochu většími výkyvy, než v případě koruny a českých aktiv,“ míní Dvořák.
VIDEO: Vyšší daně, tvrdé škrty i pozdější důchod. Exministr Pilip v pořadu FLOW popsal, co Česko po Babišovi čeká:
