Nenápadný daňový ráj Česko. Už i průkopníci tuzemského kapitalismu se vracejí z dálav
- Leckde v Evropě se chystají na zavedení dosud nevídaných druhů daní.
- Česká kotlina i díky tomu vypadá jako ještě o něco lepší místo k životu pro všechny, komu nechybí peníze navíc.
- Tuzemsko si drží status země, která nechce příliš zatěžovat majetek daněmi.
Tu událost v běžném zpravodajství posledního měsíce roku 2025 překryli novopečení politici a jejich esemesky a archivní facebookové statusy. O stavu Česka ale vypovídá lépe než podivnost některých osob ve vládních funkcích. Několik týdnů po sněmovních volbách oznámila PPF Group, hlavní holdingová společnost skupiny PPF, přesun svého sídla z Nizozemska do Česka. Záměr skupina uskutečnila k letošnímu prvnímu dubnu. Firma jej popsala jako pokračování procesu zahájeného v roce 2021, kdy v Česku namísto Nizozemska začala sídlit společnost PPF Financial Holdings.
„Přesun sídla PPF Group do Česka je potvrzením našeho přesvědčení o stabilitě této země a jejího právního rámce. Důvody pro umístění sídla mimo Českou republiku jako například silná ochrana investic již nejsou aktuální,“ komentovala rozhodnutí Renáta Kellnerová, majoritní akcionářka PPF Group. Připomněla, že všechny akcionářky skupiny PPF, tedy ona i její tři dcery, žijí v České republice, podobně jako většina managementu.
Návrat PPF Group domů nemusí být jediným příkladem, kdy se bohatství přesouvá ze Západu do Prahy. Část českého byznysu pracuje na tom, aby do Česka daňově přesídlili ze zahraničí i bohatí jednotlivci. Mohly by je sem přilákat jak nevídané daňové experimenty v některých rozvinutých státech Evropy, tak i nevyzpytatelné dění v trumpovské Americe. „Česko je skvělá země pro život a může být atraktivní i pro mnoho ultrabohatých jednotlivců nejen z USA,“ vyzdvihuje tuzemsko partner advokátní kanceláře Havel & Partners Vladek Krámek.
Papírové zisky, platba na dřevo
O jakých evropských experimentech je řeč? V době přesunu PPF Group do Česka vypracovali nizozemští zákonodárci důvod k tomu, aby o odchodu z jejich země uvažoval každý s aspoň trochu významnějším procentem majetku v investicích. Tamní poslanci odhlasovali ve vyspělých státech neobvyklé zdanění „papírových“ zisků z cenných papírů nebo kryptoaktiv. Aniž by investor akcii či bitcoin prodal, od roku 2028 by měl platit coby fyzická osoba 36procentní daň z nárůstu tržní hodnoty aktiva. To je princip, který se daňovým regulím běžným ve vyspělém světě prozatím vymyká.
Novelu ale ještě musí schválit nizozemský Senát. Pravidla se neměla týkat právnických osob, přesto u tamních podnikatelských svazů vyvolala silnou kritiku a obavy z přestěhování bohatších jednotlivců do daňově lákavějších zemí. Osud kontroverzní daně ale může mít ještě více podob a podle britského deníku The Telegraph není vyloučené, že bude zrušena.
Sladký život v Itálii
Nejen Dubaj nebo Švýcarsko lákají superbohaté cizince. Itálie jim nabízí po přesunu daňové rezidence možnost odvádět ze všech zahraničních příjmů plošnou taxu v přepočtu kolem 7,3 milionu. Bez ohledu na jejich výši.
Nizozemsko, někdejší průkopník moderního kapitalismu, nicméně není v nápadech na tvůrčí zdanění bohatších jednotlivců na kontinentu osamoceno. Například v Norsku se od března 2024 daní nerealizované zisky emigrujícím boháčům v rámci takzvané výstupní daně a Velká Británie se chystá od roku 2028 vybírat speciální daň z nemovitostí s tržní hodnotou přes dva miliony liber. Běžnou místní daň z nemovitosti mají vlastníci těchto domů platit dál.
Česká daňová kotlina
V kontrastu s těmito trendy Česko snadno připomíná daňový ráj pro investory, jak ve svém podcastu Klub rváčů zmínil právník Radek Pokorný. Tuzemsko dlouhodobě udržuje kurz, který je vůči hodnotě movitého i nemovitého majetku občanů vstřícný. Nehledě na rozložení sil v Poslanecké sněmovně: předloni poslanci jednomyslně schválili rozšíření daňového osvobození z prodeje cenných papírů po třech letech držení i na kryptoaktiva. Většina ostatních zemí Evropské unie přitom úplné osvobození zisků z prodeje cenných papírů nebo kryptoaktiv, byť po splnění časové podmínky, neumožňuje. Od letošního roku Česko navíc ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů.
I tyto zdejší daňové novinky vedly některé advokátní kanceláře k tomu, že loni začaly aktivně nabízet majetným cizincům včetně digitálních nomádů zprostředkování daňové rezidentury v Česku. „Její zajištění nabízíme necelý rok, zájem už projevili první klienti. Daňová rezidentura není záležitost pouhého vyřízení si kartičky a zaplacení poplatku. Bavíme se o fyzickém přesunu do Česka na minimálně poloviční část roku s tím, aby ten člověk měl zde ekonomickou základnu, ideálně i byt. Očekávám, že daňová pravidla v ostatních zemích budou z pohledu investorů čím dál horší, což by mělo přispět k postupnému nárůstu zájmu o naše služby,“ popisuje Radim Kozub, spoluzakladatel Blockchain Legal.
Slováci mají svou Dubaj v Praze
„Ze strany českého státu jsme se ale setkali i s jednou hodně podivnou věcí, a sice neochotou udělit podnikatelské vízum klientovi z Velké Británie s bizarním odůvodněním nedostatečně prokázané vůle v Česku opravdu podnikat. Z té země bychom měli přitom lidi vítat. Nerad bych ale zevšeobecnil jednu situaci na přístup všech úředníků,“ dodává Kozub a připomíná, že právě Británii loni podle některých odhadů opustil rekordní počet milionářů – skoro sedmnáct tisíc.
Z jejich pohledu však představují daňový ráj hlavně vyhlášené destinace jako Monako nebo Dubaj z dob, kdy na ni nedopadaly íránské rakety a drony. „V Česku máme velkou výhodu, že se dá žít na rozdíl od Dubaje skutečně evropský životní styl. A je to odsud všude relativně blízko. Kvalita života v Praze je navíc srovnatelná se západní Evropou, ale dosažitelná za stále ještě nižší náklady,“ dodává Kozub.
„Jako nereálná mi připadá představa, že by se Česko stalo globálním daňovým útočištěm typu Monaka nebo Dubaje. Umím si ale představit, že v rámci středoevropského prostoru může naše země představovat zajímavou a legitimní volbu pro bohaté rodiny z okolních států, jejichž domácí daňové prostředí je méně přívětivé,“ uvažuje Vladek Krámek z Havel & Partners.
VIDEO: Akcie ČEZ by si na burze mohly udržet své místo i po zestátnění, připouští Havlíček v pořadu Flow:
Aspoň pro Slováky už Česko takovou zemí je. Naznačují to data, na něž nedávno upozornil slovenský týdeník Trend. Desetina nejlépe vydělávajících pracujících Slováků si v Česku v první polovině loňského roku průměrně přišla na 115 tisíc korun měsíčně, tedy zhruba o třetinu více než stejný segment domorodců.
„Dlouhodobě pozorujeme rostoucí zájem klientů o přesun majetkových struktur i celých rodin do Česka. Zejména ze Slovenska a také z Ukrajiny. Důvody jsou ale spíš politicko‑geografické než čistě daňové. Česká republika představuje kombinaci stabilnějšího právního prostředí, geografické a kulturní blízkosti a stále poměrně přívětivého daňového režimu hlavně v oblasti majetkových daní,“ vyjmenovává Krámek, dodává však, že trend částečně oslabil vlivem války na Ukrajině. Část klientů prý raději hledá pomyslný bezpečný přístav ve Švýcarsku.
Vyhnáni z ráje
Podle Krámka, advokáta a specialisty na poradenství privátním klientům, přesto nejsou neobvyklé ani návraty Čechů zpět do vlasti z původních daňových rájů. Tedy z Kypru, Malty či Lichtenštejnska a Nizozemska. Kromě zvyšování daní zmiňuje Krámek jako další důvody i čím dál přísnější evropské regulace agresivní daňové optimalizace. Patrný je podle něj také faktor vzdálenosti, kdy se například na Kypr nedalo snadno doletět během koronavirové pandemie.
„Daně pro vás mohou hrát roli v rozhodování, kde začít podnikat nebo investovat. Daleko menší roli hrají v úvahách, kam ve skutečnosti patříte. To pak už daleko více zohledňujete otázky kultury, mezilidských vztahů a identity,“ přidává svůj pohled Cédric Maloux, šéf pražského akcelerátoru StartupYard. Do české metropole přijel Maloux z Francie už před 20 lety s jedním kufrem za svým dlouholetým kamarádem, aby spolu začali podnikat.
I kdyby ale do Česka v poslední době přesunulo své daňové sídlo množství investorů, Finanční správa ČR by si toho nemusela všimnout. Nesleduje data, z nichž by to bylo možné jednoznačně vyčíst, jak uvedl její mluvčí Patrik Madle. A netuší to ani část analytiků, kteří navrhují snížit zdejší daňové zatížení práce právě na úkor poměrně nízkých majetkových daní.
Realitní Klondike
„Bohužel data k Česku nemáme. Přijde mi ale, že pokud se sem přistěhuje pár fyzických osob ze zahraničí kvůli osvobození na akcie nebo podíly, nečekal bych velký přínos pro Česko. Stejně kvůli osvobození z kapitálového zisku nezaplatí daně, pouze tady bude nějaká spotřeba a jiné daně,“ soudí ekonom Petr Vilím z organizace PAQ research, jež se tématem ideálního nastavení zdejšího daňového mixu zabývá ve studii Chytřejší daně.
Jiný případ by podle něj nastal, kdyby došlo k přesunu reálné ekonomické aktivity, typicky sídla firmy. „Současný rozsah různých zvýhodnění pro vysokopříjmové je tak velký, že uzavření jednoho z nich by nemuselo nutně vést k odlivu ultrabohatých. Stále bychom byli relativně kompetitivní,“ dodává Vilím. Studie, jejímž byl editorem, zmiňuje jako další příklad zvýhodnění bohatších také v celoevropském srovnání nízké zdanění nemovitostí. I podobné země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko či Slovinsko podle studie vybírají touto daní v přepočtu k českému HDP zhruba o 40 miliard korun více než Česko. PAQ research současně upozorňuje, že zdanění nemovitostí dopadá na budovy víc než pozemky, což může demotivovat od výstavby.
České daně za 0, 15 a za 23 procent
V Česku neplatí fyzická osoba při investování daň ze zisku v případě, že cenné papíry či kryptoaktiva drží aspoň tři roky nebo pokud roční příjem z jejich prodeje nepřesáhne 100 tisíc korun. Jinak je sazba daně 15 procent, případně 23 procent pro část základu daně nad 1,76 milionu korun. Dividendy a úroky podléhají srážkové patnáctiprocentní dani.
Právě na realitním trhu se lákavost Česka pro skutečné i aspirující rentiéry projevuje nejviditelněji. Podle loňského odhadu makléřů a developerů zhruba čtvrtina poptávky po bytech v lukrativnějších koutech Česka přichází ze zahraničí. Pro koho z domorodců jsou už investiční byty v Praze nebo Brně příliš drahé, zkouší nákup v Ústí nad Labem či Ostravě. Tam nemovitosti za posledních deset let zdražily nejvíc.
Také ochota skupovat na dluh byty v okrajových částech země, kde se přestávají rodit děti, představuje svérázný druh víry ve stabilitu této země a její slibnou budoucnost. Jak nedávno upozornil ve svém podcastu Vojta Žižka, běžný občan nemá kromě nemovitostí mnoho dalších možností, jak na úspěch Česka vsadit. Tím spíš kdyby z pražské burzy zmizela po chystaném zestátnění ČEZ její nejobchodovanější akcie.
