Nizozemci „ruší kapitalismus“, bojí se experti. Od daňové novinky čekají investorskou apokalypsu

Johannes je typickým zástupcem střední třídy v současném Nizozemsku. Žije ve vlastním bytě v Amsterdamu a spoří si na důchod prostřednictvím investic kopírujících tamní akciový index AEX. V uplynulém roce mu jeho na startu padesátitisícová investice na důchod vzrostla téměř o dvacet procent. Dobrý pocit z příznivě se vyvíjející životní situace mu záhy vzal stát. 

Podle daňové novely, kterou minulý týden schválila tamní sněmovna, by totiž Johannes za obdobný burzovní úspěch jako loni měl od roku 2028 zaplatit na nové dani rovných 9 tisíc eur. Aniž by své akcie prodal. A to na dani z nerealizovaných zisků, kterou nejen odborná obec považuje za šokující. 

„Pokud bude úprava zavádějící zdanění i nerealizovaných kapitálových zisků finálně schválena, s velkou pravděpodobností dojde ke snížení atraktivity Nizozemska pro domácí i zahraniční investory a k odlivu kapitálu do regionů s příznivějším režimem,“ uvádí ekonom a partner společnosti Moore Czech Petr Kymlička. 

Dalším dopadem podle něho může být vyšší volatilita trhů, jelikož investory bude více zajímat optimalizace jejich portfolia podle daňových dopadů namísto sledování dlouhodobé investiční strategie. „V delším horizontu může dojít k oslabení nizozemského kapitálového trhu a potenciálně i k nižším daňovým výnosům, pokud se kapitál přesune jinam,“ zdůrazňuje Kymlička. 

Výjimka pro nemovitosti, bič na kryptoměny

Minulý týden nizozemští politici odhlasovali reformu části svého daňového systému známou jako Box 3. Ta spustila vlnu dramatických reakcí, a to zdaleka nejen z domácího prostředí. Nizozemci by podle novely měli od roku 2028 platit 36procentní roční daň z kapitálových výnosů z jakéhokoli nárůstu hodnoty svých akcií, dluhopisů nebo kryptoměn, a to i v případě, že dané aktivum vůbec neprodali a zisk takzvaně nerealizovali. „Zdaňovat nerealizované zisky je naprosté šílenství,“ napsal například svým 445 tisícům sledujícím na síti X Andrew Lokenauth, bývalý finanční manažer z Wall Street a současný influencer. 

Portfolio Johannese z úvodu textu zahrnuje kromě akcií i kryptoměny a jeden menší investiční byt na okraji města. S napětím proto očekával, zda se bude zdanění týkat i nárůstu hodnoty jeho bytu. Šedesátimetrový byt v Amsterodamu měl před rokem hodnotu v průměru 404 tisíc eur, přičemž za rok zhodnotil o 5,4 procenta na zhruba 426 tisíc eur. Z rozdílu cen by tak Johannes zaplatil na nové dani dalších bezmála osm tisíc eur. Naštěstí pro něj novela, jejíž ambicí bylo původně zdanit všechna investiční aktiva stejnou měrou, doznala výjimky právě pro investiční nemovitosti. 

Novinka ale může v budoucnu pořádně zabolet držitele kryptoměn. Zatímco minulý rok kryptoměnám nepřál a většina jejich majitelů skončila rok ve ztrátě, rok předtím by například investor do bitcoinu odvedl na daních extrémní sumy. Jelikož bitcoin v roce 2024 více než zdvojnásobil svou hodnotu, zaplatil by například držitel původně desetitisícového portfolia v následujícím roce na dani téměř 4,5 tisíce eur. 

Proti navrhované novele se tak snesla na hlavy nizozemských poslanců kritika ze všech stran. „Návrh je ta nejhloupější věc, o kterou se momentálně snaží jakákoli vláda na planetě Zemi. A to už je co říct,“ nechal se na síti X slyšet třeba Tobias Lütke, v Kanadě sídlící zakladatel obří e-commerce platformy Shopify. „Celý nizozemský zákonodárný sbor propadl ve velmi veřejném IQ testu před zraky celého světa. Žalostné,“ dodal Lütke v dalším příspěvku. 

Dosud bez zdanění zisku z kapitálu

Fyzické osoby v Nizozemsku dosud neplatily přímou daň z kapitálového zisku při jeho realizaci, ale daň z předpokládaného výnosu z majetku. V zásadě fiktivní, „předpokládaný“ výnos určoval tabulkově stát, přičemž takový výnos byl nezávislý na reálném ročním výsledku investic. 

Tento přístup státu nicméně vedl k masivním žalobám a v roce 2021 nizozemský Nejvyšší soud rozhodl, že zdanění peněz, které lidé nikdy nevydělali, porušuje evropskou úmluvu o lidských právech. Tím odstartovala současná reforma, přičemž právě vazba na skutečný výsledek investic je zásadní novinkou novely. 

Pro konečné schválení úpravy je třeba ještě souhlas nizozemského Senátu a královský podpis. Osud daně ale může mít ještě více podob. Jak upozornil britský list The Telegraph, poslanci ji schválili primárně pod tlakem rozhodnutí soudu a pod hrozbou obřího výpadku ve státním rozpočtu, pokud by dosavadní systém zdanění nešlo použít. Odborníci pak podle listu předpokládají, že než tato úprava v roce 2028 stihne začít platit, vláda s největší pravděpodobností připraví a schválí novelu, která tento kontroverzní mechanismus zase zruší.