V roce 2016 rozhodlo NATO o posílení vojenské přítomnosti na svém východním křídle. O rok později vytvořilo NATO čtyři bojové skupiny o velikosti praporu v Polsku, Lotyšsku, Estonsku a v Litvě. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu navýšila aliance počet vojáků těchto skupin. Zároveň zřídila další čtyři prapory ve východním křídle. Bojové skupiny tak přibyly na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku.
Východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO) vede od Baltského moře na severu Evropy až k Černému moři. Řadí se do něj celkem devět zemí, které dříve patřily pod Sovětský svaz nebo Varšavskou smlouvu. Konkrétně jde o Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. |
Nejsilnější bojovou skupinu NATO aktuálně hostí Lotyšsko s počtem 1840 vojáků. V grafu vidíme, že základna je v Lotyšsku umístěna na severozápadě země v Ādaži. Bojová skupina je vedena Kanadou.
Za vedení bojové skupiny vždy odpovídá jedna země (framework nation). Složení jednotek je mezinárodní. Na obraně východního křídla NATO se tak podílejí všechny členské státy aliance. Čeští vojáci aktuálně působí v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. |
Následující dvě nejpočetnější bojové skupiny se nacházejí také v Pobaltí. Základna Rukla uprostřed Litvy čítá 1805 vojenských sil vedených Německem. Mezi její přispívající země patří Belgie, Česká republika, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko. Nejmenší pobaltská základna je umístěna na severu Estonska v Tapa. Jejího vedení se ujala Velká Británie, pod kterou zde spadá 1373 vojáků.
