Evropa se chystá na první zvýšení sazeb po třech letech a Musk si jde pro miliardy

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. V uplynulém týdnu jsme byli svědky výprodeje celé palety rizikových aktiv v čele s akciovými indexy a kryptoměnami. Spouštěčem byla kombinace silnějších amerických makroekonomických dat, která zvýšila sázky na přísnější měnovou politiku Fedu, a zároveň rostoucí citlivost investorů na vysoké valuace u AI a čipových titulů. V tomto týdnu se můžeme těšit na zasedání Evropské centrální banky, které proběhne již ve čtvrtek a pravděpodobně bude prvním zasedáním od září roku 2023, na kterém dojde ke zvýšení základní úrokové sazby eurozóny. Závěr týdne bude patřit opěvovanému IPO společnosti SpaceX, která by se v pátek měla začít obchodovat na burze Nasdaq. Pojďme se společně podívat na to, co dalšího nás tento týden čeká. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jak velký je zájem o akcie SpaceX? 
• Jaký je aktuální stav kryptoměnových trhů? 
• Dočká se eurozóna vyšších sazeb? 

Stručně 📻

SpaceX si jde pro rekord

Očekávaný vstup společnosti SpaceX na burzu se setkává s enormním zájmem trhu a zprostředkující banky by kvůli tomu měly přestat přijímat objednávky od institucionálních investorů již ve středu po uzavření trhu. Samotné nacenění emise se očekává ve čtvrtek 11. června, přičemž s akciemi by se mělo začít veřejně obchodovat hned následující den. Společnost dává trhu k dispozici celkem 555,6 milionu akcií s cenovkou 135 dolarů za kus. Tímto krokem chce SpaceX vybrat zhruba 75 miliard dolarů, což by celkovou valuaci podniku vyhnalo na 1,8 bilionu dolarů – společnost by se tedy stala osmou nejhodnotnější společností na světě a předehnala by dokonce i Teslu. 

Šanci získat podíl ve firmě mají nadále i drobní investoři, kteří mohou na vybraných obchodních platformách zadávat své příkazy i po středečním termínu určeném pro instituce. Podle dostupných informací totiž SpaceX vyčlení pro retailové investory až 30 procent z celkové nabídky. Firma, jež oficiálně nese název Space Exploration Technologies Corporation, plánuje vstoupit na burzy Nasdaq a Nasdaq Texas pod tickerem SPCX. Své už tak obrovské ohodnocení navíc SpaceX v posledních týdnech podporuje odhalováním nových zdrojů příjmů, kterými zdůrazňuje svůj rostoucí vliv v oblasti umělé inteligence. V pátek společnost oznámila dohodu s Googlem, v rámci níž jí bude tvůrce AI modelu Gemini platit 920 milionů dolarů měsíčně za cloudové služby v kontraktu trvajícím až do roku 2029. Tento lukrativní obchod navazuje na dříve zveřejněné podobné partnerství s konkurenční společností Anthropic. 

Kryptoměnový paradox

Nejznámější kryptoměna světa zažila v uplynulém týdnu tvrdý pád. Cena bitcoinu se propadla na bezmála 59 tisíc dolarů, kde se naposledy nacházela v říjnu roku 2024. Celý týdenní výprodej, který dosáhl rozpětí až 20 procent, představoval ztrátu tržní hodnoty přibližně 235 miliard dolarů. Výprodej však nebyl izolovaný a týkal se celého trhu, přičemž klesaly i menší kryptoměny, jako je Solana či ether, který se podíval na nejnižší úrovně od dubna minulého roku.  

Zatímco trh s altcoiny se zmenšil z maxima 431 miliard dolarů v listopadu 2021 na současných zhruba 170 miliard dolarů, technologie samotná zapouští ve finančním systému paradoxně mnohem hlubší kořeny. Obrovský růst totiž nyní zažívají takzvané stablecoiny, jejichž objem transakcí se loni vyšplhal na 33 bilionů dolarů, a také tokenizace tradičních aktiv, do které se aktivně zapojují giganti z Wall Street. Příkladem je tokenizovaný fond peněžního trhu BUIDL od BlackRocku, který dosáhl hodnoty aktiv 2,4 miliardy dolarů, a celkově již byla dle analytické platformy RWA.xyz tokenizována reálná aktiva za více než 30 miliard dolarů. Finanční instituce se tak navzdory cenovým propadům zaměřují spíše na dlouhodobou užitečnost a infrastrukturu, což jasně svědčí o postupném dospívání celého odvětví. 

Téma týdne 🗞️

Evropská centrální banka se tento čtvrtek chystá k zásadnímu kroku. Poprvé po téměř třech letech by měla zvýšit své úrokové sazby, a to především v reakci na rostoucí ceny energií způsobené probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Zatímco Evropa řeší složité dilema, zda tímto zpřísněním neuškodí své křehké ekonomice, zraky investorů se budou upírat i za oceán. Spojené státy totiž v tomto týdnu zveřejní ostře sledovaná makroekonomická data v čele s květnovou inflací, která napoví další kroky americké centrální banky. 

Všeobecně se očekává, že ECB ve čtvrtek zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, depozitní sazba v eurozóně by tak měla vzrůst na 2,25 procenta. Meziroční míra inflace v regionu se totiž v květnu vyšplhala na 3,2 procenta z únorových 1,9 procenta, přičemž hlavním tahounem tohoto růstu jsou právě vyšší ceny energií. Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabel v této souvislosti varovala, že roste riziko odukotvení inflačních očekávání. Centrální bankéři se obávají zejména takzvaných sekundárních dopadů, kdy by drahé energie vedly k požadavkům zaměstnanců na vyšší mzdy a k následnému dalšímu zdražování ze strany firem. 

Řada ekonomů však před unáhleným zpřísňováním měnové politiky silně varuje, jelikož hospodářství eurozóny se potýká s viditelnými problémy. V prvních třech měsících letošního roku ekonomika klesala a dubnová data navíc ukázala i propad maloobchodních tržeb. Analytici varují, že pokud ECB zasáhne příliš razantně, riskuje opakování hrubé měnověpolitické chyby z roku 2011, kdy centrální banka pod vedením Jean-Clauda Tricheta dvakrát zvýšila sazby kvůli rostoucím cenám komodit a energií – region následně upadl do dvojité recese a Trichetův nástupce Mario Draghi musel ještě do konce roku sazby opět snížit. 

Zatímco americký Fed a britská Bank of England budou v tomto měsíci rovněž rozhodovat o nastavení úrokových sazeb, zvýšení se u nich aktuálně neočekává. ECB se tak s největší pravděpodobností stane první z hlavních světových centrálních bank, která v reakci na geopolitický šok a energetickou krizi z Blízkého východu zpřísní svou měnovou politiku. Investoři podle tržního nacenění odhadují maximálně tři zvýšení sazeb, jež by posunula klíčovou sazbu na 2,75 procenta, avšak většina ekonomů se přiklání spíše k variantě dvou zvýšení. „Očekáváme, že ECB najde rovnováhu mezi tím, aby zvýšení sazeb nenazvala ‚jednorázovým‘, ale aby zároveň předem neoznamovala další zvýšení,“ okomentoval situaci Carsten Brzeski, ekonom z ING. Podle některých analytických odhadů by navíc po tomto cyklu utahování mohlo dojít v polovině roku 2027 k opětovnému uvolnění měnové politiky. Banka na čtvrtečním zasedání představí i nové ekonomické prognózy, které pravděpodobně ukážou vyšší inflaci a celkově slabší hospodářský růst ve srovnání s březnovým výhledem. 

Zatímco evropské trhy budou s napětím sledovat čtvrteční zasedání a následnou tiskovou konferenci Christine Lagardeové, zásadní impulzy pro globální ekonomiku dorazí také ze zámoří. Spojené státy totiž v tomto týdnu čeká doslova nálož klíčových makroekonomických dat, která zásadním způsobem promluví do rozhodování tamního Federálního rezervního systému. Hlavním bodem programu bude středeční zveřejnění květnové spotřebitelské inflace. Tento report bude pro investory i centrální bankéře sloužit jako nejdůležitější vodítko před nadcházejícím měnověpolitickým zasedáním Fedu, které je naplánováno na 17. června. 

Atmosféra na amerických trzích přitom v posledních týdnech citelně zhoustla. Ještě před vypuknutím válečného konfliktu mezi USA a Íránem se zdálo být brzké snížení úrokových sazeb Fedu téměř hotovou věcí. Květnová data z amerického trhu práce však ukázala nečekaně silný růst zaměstnanosti, což v kombinaci s tlakem na růst cen energií scénář uvolňování měnové politiky v podstatě smetlo ze stolu. Pokud středeční inflační data potvrdí, že se zvýšené náklady na energie začínají přelévat do dalších oblastí ekonomiky, Fed bude mít jen velmi málo prostoru pro obhajobu současných sazeb. Podle údajů LSEG již americké peněžní trhy reagují na toto riziko a naceňují 98procentní pravděpodobnost, že dalším krokem Fedu bude naopak zvýšení sazeb o 25 bazických bodů do konce letošního roku. 

Série důležitých amerických dat však středou nekončí. Hned ve čtvrtek na inflační čísla naváže statistika indexu cen výrobců (PPI) za měsíc květen, která investorům poodhalí stav inflačních tlaků v samotném počátku dodavatelských řetězců. Celý makroekonomický blok pak v pátek uzavře předběžný červnový průzkum spotřebitelské nálady od University of Michigan. Tento ukazatel naznačí, jak moc se přetrvávající inflace a geopolitická nejistota podepisují na ochotě Američanů utrácet, což je pro ekonomiku taženou domácí spotřebou naprosto klíčový faktor. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Když média v roce 1979 vyhlašovala „smrt akcií“, málokdo by uvěřil, že investice pouhých tisíc dolarů do výrobce cigaret Altria přinese do dnešního dne díky síle dividend zhruba šest milionů. I v dnešní době však na Wall Street existují takzvaní dividendoví králové, totiž firmy, které svým akcionářům nepřetržitě zvyšují výplaty už padesát let v kuse. Kterých pět konkrétních titulů aktuálně nabízí výnosy sahající i přes šest procent a proč byste při jejich nákupu neměli zapomínat na skrytá byznysová rizika? To se dozvíte na webu e15. 

Zatímco pouhý zlomek států dokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, zbytek světa nadále bezhlavě „jede“ na dluh nastartovaný pandemickým tištěním peněz. Jak je ale možné, že tato masivní finanční expanze nevyvolala zničující hyperinflaci, před kterou varují klasické učebnice ekonomie? Zjistěte, proč snahy o státní škrty skončily naprostým fiaskem a proč tento zdánlivě nezdravý tisk peněz paradoxně pohání globální společnost mílovými kroky vpřed. Více na Roklen24. 

Když všichni upírají zrak na americké technologické giganty, skutečná investiční příležitost možná leží mnohem blíž. Americký trh je v současnosti extrémně koncentrovaný a drahý, zatímco evropské akcie se obchodují s masivním, téměř čtyřicetiprocentním diskontem a nabízejí téměř trojnásobný dividendový výnos. Zjistěte čtyři klíčové důvody, proč by evropské akcie rozhodně neměly v portfoliu chybět – více na Investičním webu. 

Osobnost týdne 👑

Mary Meeker (*1959) je americká investorka rizikového kapitálu a bývalá analytička cenných papírů. Svou kariéru začala v 80. letech jako makléřka ve společnosti Merrill Lynch, ale její jméno je neodmyslitelně spjato s bankou Morgan Stanley, kam nastoupila v roce 1991 jako analytička technologického sektoru. Skutečný zlom přišel v roce 1995. V době, kdy byl web pro většinu lidí jen nesrozumitelnou kuriozitou, publikovala Meeker se svým týmem obsáhlou studii s názvem The Internet Report. Tento dokument se stal doslova biblí pro tehdejší investory a definoval internet jako další obrovskou komerční hranici. Meeker stála u zrodu primárních úpisů takových průkopníků, jako byly společnosti Netscape nebo Amazon, a vysloužila si tak od finančního tisku přezdívku „Královna internetu“. 

Jejím nejdůležitějším odkazem, na který každoročně čekaly statisíce investorů, novinářů a zakladatelů firem, se stala prezentace Internet Trends Report. Šlo o masivní, často i více než 300stránkový soubor grafů a datových analýz. Meeker v něm identifikovala ty nejdůležitější makroekonomické a technologické posuny – od masivního přesunu uživatelů k mobilním zařízením přes vzestup e-commerce a sociálních sítí v Číně až po revoluci v digitálních platbách. Číst její report znamenalo nahlédnout do budoucnosti globální ekonomiky. Na rozdíl od mnoha hvězd z éry dot-com bubliny si Mary Meeker dokázala udržet svou relevanci i dlouho po jejím splasknutí. V roce 2010 opustila tradiční Wall Street a přesunula se přímo ke zdroji inovací – do Silicon Valley. Stala se partnerkou ve slavném venture kapitálovém fondu Kleiner Perkins, kde vedla investice do společností jako Spotify, DocuSign, Airbnb, Peloton nebo Instacart. 

V roce 2018 udělala další odvážný krok, kdy společně s částí svého týmu z Kleiner Perkins založila vlastní venture kapitálovou firmu BOND Capital. Tím se zapsala do historie, když se stala vůbec první ženou, které se podařilo pro svůj vlastní fond vybrat od investorů částku přesahující miliardu dolarů (první fond BOND nakonec vybral 1,25 miliardy dolarů). Po roce 2019 se Meeker na několik let stáhla z očí široké veřejnosti. Přestala publikovat svůj každoroční report a plně se soustředila na rozšiřování fondů BOND, které do dnešních dnů od investorů získaly napříč třemi fondy kapitál blížící se hranici 6 miliard dolarů. Když už se zdálo, že její slavné veřejné analýzy patří minulosti, připravila si v květnu 2025 velkolepý návrat, kdy po šestileté odmlce publikovala masivní, 340stránkový dokument AI Trends Report. Znovu v něm rozebrala surová data a ukázala trhu, proč se umělá inteligence adaptuje násobně rychleji než nástup PC či mobilních telefonů. Mimo jiné analyzovala, jak rapidní expanze datových center přepisuje pravidla globální ekonomiky a jak se systémy AI přesouvají od pouhých pasivních asistentů k autonomním agentům plnícím komplexní úkoly. 

Graf týdne 📊

Páteční obchodování přineslo na technologické trhy otřes, který jasně ilustruje vývoj indexu Philadelphia Semiconductor Index s tickerem SOX. Ten se propadl o více než 10 procent, což představuje jeho nejhlubší jednodenní ztrátu od března roku 2020. Pád akcií výrobců čipů byl vyvrcholením širšího výprodeje globálních technologických akcií, který odstartoval již v průběhu minulého týdne. Panika však neměla dlouhého trvání a hned v pondělí začaly akcie polovodičových firem i širší trh vykazovat známky oživení. Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang navíc poznamenal, že tento propad rizikových aktiv lze vnímat spíše jako nákupní příležitost, jelikož budování infrastruktury pro umělou inteligenci je podle něj teprve na samém počátku. 

Zdroj: Bloomberg

vývoj indexu Philadelphia Semiconductor Index s tickerem SOX. | Zdroj: Bloomberg