Mezinárodní měnový fond žádá o pomoc půlka světa. Na úvěry nemusí stačit ani bilion dolarů

Gita Gopinathová

Gita Gopinathová Zdroj: profimedia

S žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, oslovilo Mezinárodní měnový fond (MMF) 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová.

Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion dolarů (24,5 bilionu korun), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.

MMF v úterý předpověděl, že globální ekonomika letos klesne o tři procenta, nejvíce od hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Příští rok očekává oživení a růst o 5,8 procenta. Měnový fond ale varoval, že prognóza je mimořádně nejistá a že výsledek může být mnohem horší. Vše bude záležet na vývoji pandemie.

Gopinathová uvedla, že pandemie by mohla nejvíce zasáhnout nejchudší země, z nichž mnoho má velké dluhy a nedostatečný systém zdravotní péče. Mnohé také tvrdě zasáhl propad cen komodit.

Hlavní ekonomka fondu tak vítá dohodu zahraničních věřitelů o prominutí splátek dluhu nejchudším zemím do konce roku. Obává se ale, že bude možná potřeba tuto pomoc prodloužit i do příštího roku, protože největší dopady pandemie mnoho z nejchudších zemí zatím ještě nepocítilo.

Gopinathová upozorňuje na nejistotu, která prognózu MMF nyní obklopuje. "Považujeme v MMF naši kapacitu jeden bilion dolarů za celkem dostatečnou pro řešení krize. Teď se ale mohou věci zhoršit a my musíme sledovat, co se stane dál," uvedla.

MMF podle ní zdvojnásobil nouzové finance dostupné s nulovým nebo velmi nízkým úrokem na 100 miliard dolarů a připravuje krátkodobou úvěrovou linku na pomoc zemím v nouzi.