Krypto-graf týdne: Bitcoin marně zdolává klíčovou psychologickou metu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia/E15

Konec klidu na kryptoměnovém trhu. Po dlouhých dnech, kdy se kurz bitcoinu hnul maximálně o tři sta dolarů denně, se virtuální měna oklepává z pádu až k hranici devíti tisíc dolarů.

Předcházel mu další marný pokus o zdolání psychologicky významné mety deseti tisíc dolarů. Nejrozšířenější digitální měně se podařilo ve středu na kryptoměnové burze vystoupat na cenovku 10 200 dolarů, následovalo ale prudké odmítnutí. Během probíhajícího týdne nakonec bitcoin našel lokální dno na 9100 dolarech.

„Jsme svědky toho, že negativní nálada na tradičních finančních trzích dopadá i na bitcoin. Události typu nepokojů ve Spojených státech, americko-čínské obchodní války a nejistoty kolem dalšího vývoje pandemie začínají investoři promítat do cen aktiv,“ míní podle serveru Coindesk Sasha Goldberg z fondu Efficient Frontier Markets.

Kurz bitcoinu:

Cenovka deseti tisíc dolarů slouží ale už zhruba měsíc jako cenová bariéra, přes kterou se bitcoin nedokáže dostat. A pokud ano, tak přinejlepším na několik hodin. To může znervózňovat všechny spekulanty, kteří sázeli na okamžitý růst po proběhlém půlení (halvingu). Od něho včera uběhl měsíc.

Po předchozím halvingu roku 2016 se ale očekávaný efekt v podobě nástupu prudkého růstu bitcoinu dostavil až zhruba s půlročním zpožděním.

Vědoma si toho je mimo jiné i agentura Bloomberg. Podle jejího výhledu by mohla cenovka bitcoinu atakovat v závěru roku dvacet tisíc dolarů. Kromě snížené nabídky nových virtuálních mincí má bitcoinu – podobně jako ceně zlata – pomáhat mimořádně rozvolněná politika centrálních bank. Na druhou stranu situace, kdy kurz bitcoinu kopíruje pád akciových trhů, podkopává vnímání kryptoměny coby „digitálního zlata“ a „bezpečného přístavu“ v době nejistoty.