Používá je každý, aniž by se musel zamýšlet nad jejich fungováním. Peníze. Období jejich zdánlivé nekomplikovanosti ale končí, myslí si někdejší vrcholný manažer logistické společnosti DHL Alex Pilař. Dlouhé roky nevídaná inflace, digitalizace bankovnictví a nástup kryptoměn podle něj otevírají cestu k zásadní proměně. „Peníze jako takové a teorie s nimi spojené jsem dlouho neměl na svém radaru. Bitcoin mě přiměl je studovat, přemýšlet o nich a zjišťovat, jak nefunkční a rozbité jsou,“ vysvětluje Pilař, který se po ukončení kariéry v DHL před třemi lety začal naplno věnovat bitcoinu a investování do start-upů. „Je překvapivé, jak málo penězům rozumíme. Přitom je to technologie jako každá jiná,“ dodává Pilař, který se považuje za trpělivého optimistu. A momentální cena bitcoinu ho prý prakticky nezajímá.
V roce 2020 jste dal výpověď v DHL, kde jste předchozích pět let působil v nejužším mezinárodním vedení. Byl jste tehdy nejvýše postavený český manažer v globálním byznysu. Už v té době jste se ale zajímal o bitcoin. Neříkal jste si někdy, že byste mu nejvíc pomohl „rozvracením systému zevnitř“, tedy že byste se pokusil prosadit bitcoin s pomocí zavedených institucí? Třeba tím, že byste přiměl DHL, aby do kryptoměn investovala nebo je přijímala jako platidlo?
Rozhodnutí odejít z DHL se vyvíjelo nějakou dobu. Určitě jsem nechtěl, aby můj aktivní pracovní život skončil v korporaci, i když jsem tam zažil skvělých 29 let. Ale věděl jsem, že ještě chci dělat něco jiného, a bitcoin a celá komunita kolem kryptoměn mě už nějakou dobu zajímaly. Bylo celkem přirozené, že když jsem pak skončil, bitcoin se stal jednou z věcí, které jsem se začal věnovat. Kromě investic do startupů a třeba edukace a psaní. Takže to tak uzrálo.
Takže na ono rozvracení zevnitř, použití systému proti jemu samému, jste nepomýšlel?
Ono není potřeba nic rozvracet. Až to bude pro firmy atraktivní, byznysové využití bitcoinu si najdou samy. Teď to tak prostě není, uvažují racionálně. Společností, které mají obrovské volné peněžní rezervy, je strašně málo. Takové by teoreticky mohly držet místo hotovosti bitcoin, ale v drtivé většině firem se bojuje o to, na jaké investice se použije existující kapitál, jehož není nikdo dost. Když se mají rozhodovat například mezi otevřením fabriky v Jižní Americe, nebo nakoupením 10 tisíc bitcoinů, je asi všem jasné, co udělají.
Před pár týdny jste na síti X napsal, že ani po šesti letech, co se bitcoinem zabýváte, jste nezměnil názor, že jediným skutečným rizikem pro něj je nezájem a nedostatečná adopce, tedy slabá ochota široké veřejnosti bitcoin držet nebo s ním platit. Neznervózňuje vás v tomto ohledu současné dění na trhu bitcoinu a krypta?
Nezájem teď nevidím. Účastním se meetupů a konferencí, kde cítím spoustu energie a potkávám motivované a talentované lidí. Příkladem může být nově spuštěný český komunitní projekt Jednadvacet, neformální síť lokálních bitcoinových komunit. Ale ten tweet jsem myslel hlavně jako zprávu o tom, že spousta rizik pro bitcoin, která lidé viděli jako zásadní, se neprokázala a už se o nich ani nemluví. A bitcoin se i nadále ukazuje jako nezničitelný.
Máte na mysli třeba strašení před riziky typu spirály smrti, kdy by se podle některých apokalyptických hlasů měl bitcoin dostat při odpojení velkého množství těžařů do stavu kritické zranitelnosti?
Třeba nebo i hrozby, že se udělá nová a lepší verze bitcoinu. Jeho klonů jsou tisíce a z toho, jak neslavně dopadly, vidíme, že riziko nepředstavují žádné (nejznámějším příkladem bitcoinového klonu je bitcoin cash, který ale nepatří ani do první patnáctky největších kryptoměn, pozn. aut.). Zůstává tedy otázka, zda a kdy se podaří bitcoinu dosáhnout únikové rychlosti od ostatních aktiv a následně významné adopce.
Co je k tomu potřeba?
Trajektorie vypadá pozitivně. Mladá generace je naprosto rozhodnutá inovovat všechno kolem sebe a technologii peněz samozřejmě nenechá stranou. Ať už se to někomu líbí nebo ne. A já jsem na její straně. Objevuje se také další vlna lidí, kteří přinášejí nové myšlenky a pohledy. Například makroekonomka Lyn Aldenová vydala výbornou knížku Broken Money (Rozbité peníze). Skvělý text, široký a neideologický pohled na problematiku peněz, jak se vyvíjely a jak se rozbily. Také dění kolem případného spuštění na burze obchodovaného fondu (ETF) navázaného na bitcoiny a další snahy největšího světového správce finančních aktiv BlackRocku i jiných gigantů otevřít přístup k této investici i těm, kteří nechtějí bitcoin sami držet, může být významné. Jsem trpělivý optimista.
Peníze podle TalebaProblematikou centrálního bankovnictví, fungováním peněz i bitcoinu se zabývá také autor knihy Černá labuť a jeden z nejvýznamnějších světových intelektuálů Nassim Nicholas Taleb. Vystoupí na říjnové investiční konferenci SHiFTS23. Přestože Taleb patřil nejprve mezi zastánce bitcoinu, později svůj názor změnil. Na rozdíl od „trpělivého optimisty“ Pilaře na bitcoin zanevřel, jelikož prý selhal jako měna. |
Nemůže být případné spuštění bitcoinového ETF BlackRockem nebo dalšími firmami typickým příkladem investiční poučky „kup fámu, prodej zprávu“? Cena bitcoinu nedávno pozitivně reagovala na zprávy, že schválení nového typu ETF je celkem reálné. Pokud by k tomu ale opravdu došlo, z hlediska ceny už to vlastně tak velké a příjemné překvapení být nemusí.
To se samozřejmě může stát, protože spousta lidí říká, že to vlastně nemá na bitcoin jako takový vliv a jemu že je to jedno. Na druhou stranu bitcoinové investiční produkty, které dnes existují, jsou příšerné. Pokud ti největší správci aktiv typu BlackRocku dostanou bitcoin do svého portfolia, situace se změní. Pak bude normální diskutovat o tom, kolik procent v mém portfoliu má bitcoin mít. A posune se i vnímání tohoto aktiva veřejností.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
