Na první pohled nenápadný, skromný, osmnáctiletý biketrialista Jan Šmíd dokonale ovládá speciálně upravené kolo. Pochází z malé obce Příbraz u Jindřichova Hradce a málokdo ví, že ve své kategorii patří k nejlepším v republice. Pořadatelé různých sportovních akcí si ho často zvou k exhibicím, kde divákům předvádí své triky. Do seriálu mistrovství republiky v biketrialu v kategorii junior se započítávají výsledky deseti závodů. V současné době už je jich odjeta polovina. Jan Šmíd se pohybuje kolem desátého místa průběžného pořadí. Jeho nejlepším letošním umístěním bylo čtvrté místo z Hamrů nad Sázavou.
Pěšky, až pak na kole
Podstatou biketrialu je zdolat v co nejkratší době a bez dotyku nebo jakéhokoliv kontaktu z okolím zhruba třicetimetrové kontrolní úseky ohraničené páskou. Trasa vede přes kameny, klády, skruže nebo umělé překážky. Osm různě náročných úseků se jede dvakrát a jezdcům se započítávají trestné body pokud se dotknou země. Na projetí úseku je časový limit dvou minut. Při prohlídce trati si každý zvolí tu nejvhodnější variantu, jak překonat nástrahy. „Závodník si může úsek projít a promyslet, kudy pojede. Ale už ne vyzkoušet,“ vysvětluje Šmíd. Mezi jezdci se sice bojuje o mistrovské body, ale rivalita tu nepanuje. „Je nás kolem dvou stovek. Všichni se vzájemně známe. Jsme spíš jedna velká rodina,“ poodhaluje Šmíd zákulisí.
Adrenalin láká
A co jezdce Bikesportu Joma Jindřichův Hradec na biketrialu nejvíc láká? „Hlavně ten adrenalin. Když stojím na zadním kole na velkém balvanu a mám pod sebou dva metry. A musím se přesně trefit na místo, abych nespadl,“ tvrdí bezstarostný mladík. Rizikový sport sebou přináší i řadu nebezpečí a pádů. Ty se zatím závodníkovi vyhýbají. Zbytečně neriskuje. „Dávám pozor. Zatím mám docela štěstí,“ přiznává.
Příprava je nutný základ
Aby se biketrialista vyvaroval nástrah náročného sportu, musí být všestranně zdatný. „Chodím do posilovny nebo bazénu. Nejvíc jsou zatěžovány ruce a záda. Trénuji tak šestkrát týdně, hodinu až dvě,“ dodal Šmíd. Mnohé vyznavače biketrialu brzy odradí zdlouhavá předzávodní příprava. „Chce to pevnou vůli a vydržet. Když kluci zjistí, že jim skákání nejde, tak se na to vykašlou. První rok to byla dřina. Hodně jsem padal. Když jsem se naučil skákat na zadním kole, tak už to začala být zábava,“ zavzpomínal závodník na těžké začátky samouka. „Většinu triků jsem okoukal na závodech nebo na internetu. Nikdo mi neradil,“ prozradil.
Plány a cíle do budoucna
Ale nejtěžší je podle něj zvládnout závody psychicky. „Mívám s tím dost problémy. Bývám hodně nervózní a pak jedu o třídu hůř,“ říká sebekriticky. Student čtvrtého ročníku jindřichohradeckého gymnázia má už o své budoucnosti jasno. Po maturitě by chtěl studovat stomatologii a pokračovat tak v oboru svého otce. I jeho sportovní cíle nejsou nijak skromné. „Příští rok už budu závodit v kategorii senior. A chtěl bych postoupit do nejvyšší kategorie Elite,“ přeje si.
Chce to talent a píli
Do absolutní špičky Šmídovi moc neschází. „Už jen pár let poctivého tréninku. Nejlepší jezdci v Čechách začínali v pěti letech. Já až v jedenácti. A to už je dost pozdě,“ hledá jezdec příčinu svých nedostatků.
Talentovanému sportovci by mělo k postupu mezi nejlepší biketrialisty pomoct i lepší vybavení. „Před dvěma měsíci jsem si pořídil nové kolo. Jinak k tomu víc nepotřebuji. Boty i helmu mám původní,“ liboval si.
Šmída ovšem čeká nelehký úkol. Do vyšší kategorie postupuje pouze vítěz. „A když se mi to nepovede? Nevadí. Jezdím hlavně pro zábavu,“ bere Šmíd svůj cíl s nadhledem.
