Jedou další a další alegorické vozy. Takové komentáře se ozývaly v reproduktorech při prvomájových průvodech. Tehdejší ideologové si oblíbili přehlídky a pompézní oslavy třeba Velké říjnové socialistické revoluce a 25. února 1948. V průvodech jezdila nákladní auta ozdobená hesly.
Funkcionáři stáli na čestných místech čelem ke shromážděnému lidu. Při průvodech pochodovali v šiku milicionáři, pak zástupci podniků a Národní fronty. Obraz měl promyšlenou dramaturgii. Transparenty vyráběla propagační oddělení v závodech a muzeum. V osmdesátých letech dokonce vycházela v předstihu v Rudém právu doporučená hesla. Aby se nestalo, že školáci budou skandovat třeba Ameriku hrůza jímá, za námi je rudá Čína – verše z padesátých let, později kvůli nové politické situaci nevhodné.
Zatímco dnes slyší obyvatelé Budějovic každý měsíc sirény jako zkoušku na poplach, před jednadvaceti lety se rozezvučely na počest Vítězného února po celém jihočeském kraji. Jak psaly regionální noviny, připomněly výročí vítězství pracujícího lidu nad buržoazií.
Politická hesla visela na fasádách domů, ve výkladních skříních, na školách, na vstupních branách do závodů. Průvody a transparenty nesměly chybět v žádné publikaci dokumentující jihočeský kraj. Tribuny, pionýři a politické pomníky se objevují například v úvodu knihy fotografií o krásách jižních Čech manželů Erhartových vydané v roce 1985.
Koncem osmdesátých let začali mít organizátoři manifestací potíže. Lidé z průvodů mizeli. Oficiální fotografové měli problém nafotit zaplněné náměstí. Po dlouhé době se na něm lidé dobrovolně sešli ve velkém počtu až v listopadu 1989.
Na kašnu vylezli odvážní
K první demonstraci za změnu pořádku se sešlo na náměstí několik desítek lidí 21. listopadu 1989. Den předtím začalo stávkovat Malé divadlo.
„Budějovičtí herci byli nejodvážnější. Až později vylezli na kašnu, odkud řečnili, budoucí politici,“ vzpomíná fotografka Bohuslava Maříková. Tyto události snímané jejím objektivem si mohou lidé připomenout na výstavě v radniční síni od 17. listopadu.
Žena připomíná, že plné bylo dnešní náměstí Přemysla Otakara II. až 26. listopadu při generální stávce. Místní noviny ale informovaly o událostech opožděně. Kolem
Malého divadla vzniklo Občanské fórum s prvními aktivisty, jako byli Ivan Tříska, Vladimír Špidla a Svatomír Mlčoch, dnešní zastupitel za Stranu zelených a Stranu pro otevřenou společnost.
Co psaly noviny před dvaceti lety:
Denní tisk ovlivňovala před dvaceti lety cenzura. Některé události popisovaly noviny zkresleně nebo až s odstupem mnoha dní, jako bezprostředně po 17. listopadu 1989.
1. Naše veřejnost byla informována, že v neděli večer došlo v Praze k rušivým akcím na Václavském náměstí, na Staroměstském náměstí a v přilehlých ulicích. Podle včerejších informací orgánů Sboru národní bezpečnosti se postupně přes čtyři tisíce osob pokusilo o narušení veřejného pořádku. Byli mezi nimi provokatéři, jejichž počínání se v nočních hodinách na Národní třídě a na Můstku rozrůstalo ve výtržnictví. Kromě jiného hozenými lahvemi lehce zranili dva příslušníky Veřejné bezpečnosti. Členové SNB předvedli k šetření 77 účastníků.
Jihočeská pravda, 23. 8. 1988
2. Únor. Kratičké slovo, které v našich myslích vyvolává nejenom představu chladného zimního měsíce, ale především evokuje události, od nichž letos uplyne už čtyřicet let. Slavnost. A k ní patří slavnostní pochod. V jednotném rytmu duněl krok mužů po dlažbě, po níž v pětačtyřicátém kráčeli naši osvobodileté a o tři roky později i příslušníci lidových milicí. Dnešní milicionáře asi nejpečlivěji pozorovali ti, pro něž jsou chlapi v uniformách velkým vzorem. Děti, kluci, pionýři.
Jihočeská pravda, 26. 2. 1988
3. Na počest 72. výročí VŘSR položili včera odpoledne představitelé krajských, okresních a městských stranických a státních orgánů a NF věnec k pomníku V. I. Lenina na náměstí 1. máje v krajském městě. Čestnou stráž u pomníku stáli pionýři, příslušníci LM a ČLA. Akce se zúčastnili vedoucí tajemník JKV KSČ Miroslav Slavík, předseda JčKNV Miroslav Šenkýř a další funkcionáři.
Jihočeská pravda, 8. 11. 1989
