Nová éra fiskální dominance: ekonomika zpomaluje, nastupující vláda šlápne na plyn
Zatímco první polovina letošního roku přinesla české ekonomice solidní růst, druhá už tak optimistická není. Důvodem je zavedení cel na vývoz do USA. Průmysl, který v první polovině letošního roku těžil z předzásobování amerických odběratelů, nyní brzdí. A s ním i celkový výkon ekonomiky.
Přesto letošní rok podle odhadů analytického oddělení Komerční banky uzavře Česko s růstem HDP o 2,1 procenta, což bude nejlepší výsledek za poslední tři roky. Naše prognóza v KB nicméně pro rok 2026 počítá se zpomalením na 1,6 procenta. Důvodem je právě aktuální ochlazení v závěru letošního roku, které se přelije i do celoroční statistiky v příštím roce.
Růst pro rok 2026 ale přesto s kolegy vidíme o zhruba půl procentního bodu silnější než před třemi měsíci. Důvodem jsou dosud prezentované záměry nové vlády ve fiskální oblasti, i když jsou zatím hodně nejasné. Naplňuje se náš rizikový scénář rozvolnění fiskálních pravidel. Pozitivní fiskální impulz by měl podpořit nejen domácí poptávku, ale i investiční aktivitu, která letos stojí hlavně na veřejném sektoru. Soukromé investice by se měly přidat v příštím roce.
Spotřeba domácností zůstává hlavním tahounem růstu. Reálné mzdy rostou, nezaměstnanost sice mírně stoupne, ale zaměstnanost jako celek zůstane stabilní. Inflace letos dosáhne v průměru 2,4 procenta, napřesrok klesne na 1,5 procenta. Za tím ale bude stát zejména pokles cen v oblasti energií jak v tržní, tak v regulované složce, kde předpokládáme, že vláda přenese platby na obnovitelné zdroje z domácností na stát. Jádrová inflace zůstane zvýšená, a to mimo jiné i kvůli očekávanému fiskálnímu stimulu.
Bez provizoria to nepůjde
V souvislosti s nástupem nové vlády vnímáme, že rozpočtové provizorium v úvodu roku 2026 je vysoce pravděpodobné. Deficit veřejných financí by podle naší prognózy měl vzrůst na 2,8 procenta HDP z loňských 2,0 procenta. Konsolidaci v nejbližších letech nepředpokládáme, naopak fiskální politika by příští rok měla být spíše expanzivní. I když, doufejme, pod maastrichtským kritériem.
Centrální bankéři v čele s guvernérem Alešem Michlem chápali riziko vyplývající z fiskální politiky jako jedno z nejvýznamnějších proinflačních rizik, což jasně zaznělo v zápise ze zářijového jednání bankovní rady ČNB. S expanzivnější fiskální politikou nadcházející vlády bude tento argument ještě výraznější. Vzhledem k tomu jsme v KB ustoupili od našeho předpokladu, že ČNB ještě v tomto cyklu úrokové sazby sníží. Sazby tak již podle nás letos ani v roce 2026 dolů nepůjdou.
