Anketa Sedm statečných: který nejvíce zaujme hradecké čtenáře ? | E15.cz

Anketa Sedm statečných: který nejvíce zaujme hradecké čtenáře ?

Je jich zatím sedm. Někdo z nich dostal ocenění, další mají boj o život v popisu práce a o někom se lidé dozvědí poprvé. Spojuje je jedna věc – nasadili kůži pro druhé.

Redakce Sedmičky vybrala sedm okamžiků, kdy lidé pomáhali druhým v nouzi. Čtenáři nyní mohou hlasovat, který z příběhů je podle nich nejzajímavější. Cílem není snaha určit „největšího hrdinu“, to je vzhledem k různým okolnostem dramatických událostí nemožné, ale zjistit, který z příběhů je nejvíce zaujal. Statečných je jistě více. Čtenáři mohou své tipy posílat na adresu redakce.

1. Jiří Myška, Otakar Pecen, David Vídeňský

Zachránili život motorkáři

Bez tří mladých policistů z dálničního oddělení v Pravech by mladý motorkář zranění po srážce s kamionem nepřežil. V polovině září hrála roli duchapřítomnost i náhoda.
„Kdybychom přijeli o pět minut později, bylo by to daleko složitější. Ztratil by moc krve,“ myslí si Vídeňský, nejmladší z trojice zachránců.
Policisty nepříjemně zaskočilo chování svědků.
„Jejich reakce byla strašná. Nikdo z dvaceti až třiceti lidí nám ani po výzvách nepomohl. Někteří si vše natáčeli na mobilní telefon. Teprve po chvíli přiběhli nějací Němci a poskytli nám pásek na zaškrcení krvácející nohy,“ líčí třiatřicetiletý Otakar Pecen.
Motorkář měl „štěstí v neštěstí“ hned několikrát. Po nehodě zůstal ležet v rychlém pruhu dálnice. Policejní auto stojící před místem nehody pravděpodobně přimělo řidiče dupnout na rychlém úseku na brzdu. „Někteří projížděli pár metrů od ležícího muže, aby se místem protáhli a mohli jet dál,“ říká Pecen.
Policisté se zajímají o další osud motorkáře, kterého zachránili. Setkání nechtějí uspěchat. „Je ještě v nemocnici. Možná se setkáme, až bude prodělávat rehabilitaci. Nestojíme o poděkování, spíš nás zajímá, jak bude dále žít,“ říká Jiří Myška.

2. Pavlína Bidlová

Těhotná pomáhala, jiní si nehodu natáčeli

Bylo lednové páteční dopoledne a těhotná Pavlína Bidlová jela s matkou a sestrou na nákupy do Hradce Králové. Na okraji města v tu chvíli osobní auto narazilo do odstaveného náklaďáku.
„Myslela jsem si, že právě mě to nikdy nepotká, a že vůbec netuším, jak bych se zachovala,“ říká jedenatřicetiletá žena v kuchyni útulného domu v Chvojenci. Rozhovor poslouchá její téměř pětiletá dcera, manžel chová v náručí pětiměsíčního syna.

„Ten byl u toho také,“ směje se Bidlová. V osudný den jí do smíchu nebylo.
„Nebyl čas přemýšlet. Dupla jsem na brzdu. Napadlo mne, jestli tam nejsou děti. Sama jsem jedno v autě měla a další čekala. Věděla jsem jen to, že musím pomoci,“ vzpomíná Bidlová a dodává, že kromě následků pro zraněné ji nejvíce mrzí chování ostatních řidičů. Až na jednoho.

„Sestra volala záchranku a já jsem se snažila někoho zastavit, ale marně. Naštěstí zastavil i řidič za námi. Řekla jsem mu, že jsem těhotná a nemohu silou páčit dveře, tak se toho ujal. Na to vylezl z auta kluk, který řídil a v šoku chtěl odejít směrem k projíždějícím autům. Mluvila jsem na něj, potom i křičela. Záchranáři i hasiči naštěstí přijeli velmi rychle. Ještě před nimi u nás zastavilo červené auto a někdo si to začal natáčet na telefon,“ říká Bidlová.
V autě byli tři zranění mladí lidé. Nejhůře na tom byl spolujezdec, kterého vážně poranily plechy. Ten v nemocnici zemřel.
„Je mi to moc líto. Později mne navštívil řidič auta s rodiči a rodiče spolujezdce, který přežil,“ říká prodavačka na mateřské dovolené.
Za pomoc dostala titul Gentleman silnic. Ten by si podle Bidlové zasloužil i muž, který s ní zraněné zachraňoval.

3. Jiří Novák.

Důchodce vytáhl dívku z dravé řeky

Jedenasedmdesátiletý Jiří Novák přišel letos v říjnu pozdě na rehabilitaci. Zpoždění zřejmě zachránilo život mladé ženě, která se vrhla do Labe pod hradeckou vodní elektrárnou Hučák. Bylo pondělní dopoledne a důchodce se vracel z nemocnice domů. Cestou se šel podívat, jak v Jiráskových sadech zazimovali růže.
„Koutkem oka jsem zahlédl postavu. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Pak jsem uslyšel plesknutí,“ vzpomíná Novák.

Dívka se vrhla ze zhruba osmi metrů do proudu kousek za jezem. Při pohledu na mělčinu těsně u břehu je jasné, že štěstí měla již při pádu. Ten skončil ve vodě, která ji začala okamžitě unášet.
„Občas se vynořila, ale hlava zůstala pod vodou. Běžel jsem po břehu, ale k vodě vede prudký kamenitý sráz. Nakonec se mi podařilo dostat dolů v místech, kde ji naštěstí proud zanesl blízko břehu,“ líčí konstruktér na penzi, kterému se podařilo dívku zachytit a vytáhnout z vody. „Když jsem ji chytil, již se pudově snažila zachytit a dostat se ven. Paní s kočárkem, která šla okolo zavolala sanitku,“ vzpomíná muž, který měl chvilku času s dívkou hovořit. O jejím dalším osudu však nic neví.
„Byla to Slovenka. Říkal jsem jí, že nic nestojí za to, vzít si život. Byla otřesená, bolelo jí na hrudi, ale svěřila se, že jí je třiadvacet let a pracuje v Náchodě. Nechtěl jsem se ptát proč skočila, ale zajímalo by mne, jak to s ní dopadlo,“ přeje si Novák.

4. Miroslav Jahelka, Martin Koníř

Z plamenů zachránili ženu i psy

Vloni v listopadu při výbuchu plynu v domě v hradecké Střelecké ulici zachránili malého chlapce, kterého uvěznily sutiny. Dobrý pocit ze záchrany života mohou mít hasiči Miroslav Jahelka a Martin Koníř i letos. V květnu zasahovali při nočním požáru čtyřpatrového domu v Severní ulici v Hradci Králové. Ještě před nimi vykopli policisté dveře bytu, kde hořelo, avšak dovnitř se bez dýchacího přístroje nemohli.

„Do bytu jsme vlezli čtyři, dva kolegové šli hledat ohnisko požáru a já s Martinem Konířem jsme dělali průzkum bytu. Od začátku se vědělo, že by tam mohl někdo být. Na pohovce jsme našli ženu v bezvědomí. Vedle ní byl ještě žlutý labrador, naštěstí neměl tendenci nás pokousat, spíš byl vystrašený. Ženu jsme vynesli na chodbu, sundali jsme dýchací přístroj, zaklonili jí hlavu a nechali jsme vzduch z dýchacího přístroje proudit na její obličej. Asi po půlminutce, možná minutce začala přicházet k sobě,“ vzpomíná Jahelka.

Jeho kolegové zatím přinesli záchranný batoh a ženu snesli ženu o poschodí níž, kde ji poskytli další pomoc. Přivolaná záchranná služba ji pak převezla do nemocnice. Kromě žlutého labradora byl prý v bytě další pes, oba se podařilo zachránit.

5. Pavel Šmíd

Rozmluvil mladíkovi sebevraždu

Podřezat si žíly a skočit pod vlak. Takový byl letos v září plán mladíka, kterého opustila přítelkyně. Hra o čas začala ve chvíli, kdy zavolal na číslo hradecké městské policie a svěřil se strážníkovi Pavlu Šmídovi.
„Možnost, že skočí pod vlak byla pravděpodobná. Opatrnými dotazy jsem z něho vytáhl informaci, že bydlí v pronájmu v místě, kde jsou hned dvě železniční tratě,“ vzpomíná Šmíd. Z řeči mladíka bylo zjevné, že je opilý.

„Riziko se tím zvětšilo. S kolegou jsme se střídali u telefonu, protože nám jej stále pokládal. Naštěstí se nám podařilo zjistit, jak se jmenuje a kde přibližně bydlí,“ vypráví Šmíd. Nakonec se mu podařilo muži sebevraždu rozmluvit a vylákat ho před dům. Opilého pětadvacetiletého mladíka, ještě vyzbrojeného příborovým nožem, venku čekala hlídka strážníků. To nejhorší tak měl Šmíd s kolegy za sebou. Zbývalo domluvit se na odložení nože, což se povedlo, a zavolat lékařskou pomoc.

6. Ivo Novák

Záchrana amatérských letců přichází ze vzduchu

Profesionální záchranáři se slovům hrdina či statečný velmi brání. Boj o lidské životy sice mají v popisu práce, jak říkají, avšak jejich činy by neměli v anketě Sedmičky chybět. Vždyť vrtulník záchranky sledujeme denně z přízemí hradeckých ulic.

Příkladem je zdravotnický záchranář Ivo Novák. A zatímco ostatní se do ankety dostali za jednotlivé výjimečné činy, nejdéle sloužící muž hradecké záchranky v ní figuruje za sérii náročných akcí. Z mnoha zásahů totiž letos vyčnívaly případy zraněných paraglidistů.
„Celkem jsme je letos spolu s kolegy zachraňovali hned osmkrát. Nejčastěji na Černé hoře v Krkonoších, kde se sice dostanou do vzduchu, ale s přistáním je to horší. Většinou jde o středně těžké či těžké úrazy. Zraněné vyprošťujeme v podvěsu pod vrtulníkem, létá s námi také specialista hasičů. Přístup vzduchem nám šetří desítky minut,“ vysvětluje Novák, který u hradecké záchranky pracuje od počátku devadesátých let.

„Ivoš je nestorem hradecké záchranky, od roku 1990 vydržel jako jediný. Zásahy, u kterých byl, probíhaly v nepřístupném terénu, kam se spouštěl s hasičem k závažně zraněným pacientům. Je tam třeba rychle podat léky, zafixovat zlomeniny a podobně. Jde o jedny z nejtěžších zásahů,“ oceňuje kolegu náměstek ředitele záchranné služby Jiří Mašek.

7. Abdul Al Mawiri

Lékař dlouho bojoval o život muže. Úspěšně

Pohled na záchranáře, kteří oživují pacienta, lidé důvěrně znají z televize. Vědí, že po nějaké době se šance na záchranu snižují. Vedoucí lékař hradecké pozemní záchranky Abdul Al Mawiri takto oživoval muže téměř hodinu.

„Vyjížděli jsme k muži se zástavou srdce. Dorazili jsme za šest minut. Podle přístrojů byl mrtvý. Začali jsme s resuscitací a pokračovali padesát minut. Po půl hodině jsou přitom šance na přežití u dospělého člověka minimální,“ říká lékař.
Největší překvapení na něho čekalo o několik týdnů později. Dvaačtyřicetiletý pacient se zotavil a vrátil se k práci ředitele firmy. Podle lékařů jde o velmi výjimečný případ, u kterého záleželo na kvalitě práce jejich kolegy.

„Od počátku do konce velmi záleží na vhodné resuscitaci. Operátor řídil laické oživování a lékař velmi kvalitně pokračoval. Zvolil také vhodné moderní metody, třeba ochlazování pacienta. Průměrně provedená resuscitace by nezabrala,“ uvedl náměstek ředitele hradecké záchranné služby Jiří Mašek.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!