Automaty a Herny. To je ostuda Frýdku-Místku

Jedna herna vedle druhé. A lidem ve Frýdku-Místku se to vůbec nelíbí. Podle nich jsou největší studou města.

Sedmička vyhodnotila čtenářskou anketu o největší ostudu ve Frýdku-Místku. Kromě automatů lidi nejvíc rozčilují necitlivé zásahy do památkových zón a taky trhovci s laciným oblečením. Stavební
inženýr se specializací na památkové objekty Jiří Dluhoš výběr největších ostud okomentoval slovem odborníka. Naše město mohlo vypadat mnohem líp, kdyby do jeho podoby nepromlouvali lidé, kteří tomu nerozumí,” poznamenal Dluhoš.

Automaty v centru města

Největší ostudou Frýdku- Místku jsou podle čtenářů Sedmičky herny. Majitelé domů na náměstí Svobody o problému moc mluvit nechtějí. Ti, co sami své prostory hernám nepronajali, nestojí
o to být v novinách. Někteří lidé se ale město hlasitě kritizovat nezdráhají. Zvlášť, kdyžnad vjezdem z Ostravské ulice podnikatelé nedávno pověsili několikametrový nápis Banco Casino. „To není normální. Vypadá to tu jak na pouti. Samé plachty a blikající nápisy,” tvrdí Michal Fojtík. Na náměstí Svobody a v jeho nejbližším okolí je heren téměř dvacet. „Lidi to spíš odpuzuje, než aby je to do centra přilákalo. Měly by tu být restaurace, venkovní zahrádky a nějaké důstojné obchody, které
se hodí do prostředí s historickou architekturou,” navrhuje Petra Valšínová.
Radnice se brání tím, že nemůže zasahovat do podnikání v soukromých prostorách. „Nemůžeme to ovlivnit,” řekla již dříve Sedmičce primátorka Eva Richtrová.
A jak se na herny dívá odborník Jiří Dluhoš? „Je to škoda. Co se týče heren, přibývají ve městě skoro s každým novým objektem, který tu vyroste. Nemyslím si, že by se proti tomu nedalo dělat vůbec nic,”
míní Dluhoš.

Kaufland pod zámkem

Hned za hernami se ve čtenářské anketě umístil frýdecký Kaufland. „Frýdek-Místek je v mnoha ohledech pro mé studenty zářný příklad zpackané architektury. Kaufland by měli vidět, aby měli představu, jak se to nedělá. Takové monstrum nemá v památkové zóně co dělat. Kdysi jsme usilovali o to, aby ho postavili jako podzemní obchod, ale neuspěli jsme,” líčí architekt Aleš Student.
Počátkem roku 2003 protestovalo proti jeho výstavbě několik desítek lidí na Zámeckém náměstí. Nepodařilo se jim sice stavbě zabránit, ale aspoň ji oddálili, aby mohli lokalitu prozkoumat archeologové.
„Byla to od devětaosmdesátého roku určitě největší demonstrace ve Frýdku,” vzpomíná na událost Petr Korč, který ve městě vede filmový klub. Jak sám říká, věří, že se zodpovědní lidé poučili. „To není jako vymalovat si pokojíček nažluto a za dva roky namodro. Takové stavby tu budou desítky let,”
upozorňuje Korč. Podle Jiřího Dluhoše je nynější podoba Kauflandu tou nejhorší variantou, která padala
v úvahu. „Jenže památkovou zónu komunisté zdeformovali už dávno tím, že tady nasázeli obchodní centra ve tvaru krabic. A pokud vím, tak se bude stavět dál. Za Kauflandem se počítá s takzvanými tančícími domy, které jsou navržené tak, že budou podle mého názoru příliš kontrastovat s amátkovou
zónou,“ říká Dluhoš.

Divočina na nádraží

Jako třetí mezi ostudami města skončilo autobusové nádraží. Turista tady nespatří nic než přerostlé houští, za ním špičku Lysé hory, potom koleje a estakádu. Do civilizace je to na všechny strany dvacet minut. Jiří Dluhoš také upozorňuje na další nedostatek autobusového nádraží. „Je natlačené do příliš malého prostoru. Dva větší dálkové autobusy tu mají problém se vyhnout a nemohou najet až pod stříšku k nástupišti, která je moc nízko,” vysvětluje inženýr.

Obchvat stále není

Dopravní kolony ve městě obtěžují a asi ještě dlouho budou obtěžovat všechny lidi ve Frýdku-Místku. Budoucnost obchvatu je totiž stále nejistá. Po patnácti letech, co zastupitelé schválili jižní variantu, je to ostuda. V našem pořadí čtvrtá. „Věříme, že obchvat bude. Jiná možnost prostě nepřipadá pro Frýdek-Místek v úvahu,” říká zakladatel iniciativy Obchvat Frýdek-Místek Karel Sehoř. Situace je ale složitá. Aktivisté Leo a Šárka Košťálovi z Muchovic podali ve věci dvě žaloby, které mohou obchvat
ohrozit. Místo obchvatu by někteří obyvatelé chtěli tunel. Martin Zouzal například spočítal, že by jeho stavba sice vyšla asi o tři miliardy dráž, ale znamenalo by to ušetřit nivu Morávky. „Nejsem odborník. Možná mi to někdo vyvrátí, ale myslím si, že to není nereálné. Málo se o tom mluví a zatím lidem
nikdo nevysvětlil, proč by to nemělo jít,” uvažuje Zouzal. Jiří Dluhoš vidí ostudu města především v nekonečném dohadování města s ekology. „Obchvat už má kdejaké menší město. My bohužel ne,” routí hlavou Dluhoš. Chyba se podle něj stala už za socialismu. „Průtah městem se vůbec neměl
stavět. Tehdy nás ubezpečovali, jak je výhodný, ale stejně by na stavbu obchvatu časem došlo. A když je zatím v nedohlednu, stálo by za to uvážit protihlukové bariéry. Podobně jako v Hradci Králové,” myslí si Dluhoš.

Kostel na sídlišti

Se stejným počtem hlasů jako chybějící obchvat skončilo v hlasování sídliště, které obklopuje Mariánský kostel. „Byl to záměr. Za minulého režimu se kostely schovávaly za paneláky, aby nebyly vidět,” odotýká Jiří Dluhoš. Bazilice se v tomhle ohledu moc pomoct nedá. Avšak věřícím se dostane alespoň malého zadostiučinění. Svatostánek získá pětadvacetimilionovou dotaci na přestavbu areálu
a obnovu křížové cesty. Špinavá Olešná

Těsně za Mariánským kostelem se umístila špinavá přehrada
Olešná. Člověku sice po vykoupání nehrozí zdravotní komplikace, ale moc lidí z Frýdku-Místku voda neláká. Radnice tu proto před několika lety nechala postavit alespoň aquapark. Linda Fajtlová sem
jezdí až z Ostravy. „Na žádném z koupališť v okolí Ostravy se necítíte tak blízko přírodě jako na Olešné. Je tu nádherný výhled na Beskydy,” chválí si místo Fajtlová. Návštěvníkům aquaparku se líbí krásný výhled, zato ti, co chodí na přírodní pláž, nejsou z výhledu na tobogany unešení. Chtěli by přírodu, klid
a čistou vodu. Nápadů, jak přehradu vyčistit, už bylo mnoho. Vedení města spolu s Povodím Odry zvažovalo i okysličování dna pomocí speciálního potrubí. Plán však nikdy neuskutečnilo. „Voda není závadná. Stále se v ní dá koupat. Kdyby se město dohodlo s Povodím Odry, stálo by za to zlepšit především zázemí a dobudovat například dřevěné molo,” domnívá se Jiří Dluhoš.

Náměstí Evropy má šanci

Nejméně hlasů ze všech ostud Frýdku-Místku získalo náměstí Evropy. Lidé stále doufají, že místo jednou přece jen ožije. „Kdyby tu tekla voda, lidi by tu chodili odpočívat,” myslí si Milan Pafka. Jiří Dluhoš mápodobný názor. „Náměstí Evropy neoživne ani s jinou sochou, pokud nebude hrát kino
a lidé tu nenajdou smysluplné služby. Fontána by byla fajn, ale muselo by se o ni město starat,
stejně jako o odpadkové koše a lavičky,” uzavírá Dluhoš. Sedmička uspořádala na svých webových stránkách hlasování. Ptala se čtenářů, co by chtěli, aby na náměstí Evropy stálo místo sochy býka.
Nejvíc lidí si přálo fontánu. Hodně čtenářů se vyslovilo pro variantu, aby se do prostranství neinvestovalo už nic. Třetí místo získalo dětské hřiště, případně obří skluzavka.