Bývalý popelář a autor Komediografu: Máš na hlavě bouli jako Brno | E15.cz

Bývalý popelář a autor Komediografu: Máš na hlavě bouli jako Brno

Kristýna Malíková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Exbrněnského autora Luboše Baláka už divadlo tak „nebere“. Snaží se živit psaním povídek a scénářů. Znovu roztočí i Komediograf.

Dlouhou dobu rozjasňoval brněnskou divadelní scénu seriály Komediograf či Posedlost. Před rokem ale autor Luboš Balák brněnská divadelní prkna opustil a naplno se věnuje psaní povídek. „Chtěl jsem si vyzkoušet psaní na plný úvazek. Trápí mě jen to, že nestíhám termíny,“ říká Balák, který dnes bydlí v Prostějově. Diváci ale o divadelní a filmové zážitky z jeho pera nadobro nepřijdou. Dvaačtyřicetiletý Balák totiž dopsal drama, píše scénář pro film, ale i situační komedie.

Proč jste vlastně z divadla odešel? Váš seriál Komediograf lidé milovali. Nestýská se vám po divadle?

Z divadla jsem po letech odešel, abych si vyzkoušel psaní na plný úvazek. Byl jsem devět a půl roku uměleckým šéfem, napřed Provázku a pak HaDivadla, a to bylo dost. Je to byrokratická práce. Chtěl bych napsat ještě nějaké hry a být v divadle jako autor mně bude stačit, pakliže se ty hry někdo odhodlá inscenovat.

Všechen svůj čas věnujete psaní. Co tvoříte?

V podstatě jsem teď dopsal hru Butch Cassidy a Sundance Kid. Jak už z názvu vyplývá, je to western. Ale ne ledajaký, natož klasický western. Je to totiž kovbojka z blázince. Groteska ze současnosti. Vypráví o dvou mužích, kteří si myslí, že jsou pistolníci. Role jsem napsal pro herce, se kterými jsem vždy rád spolupracoval, Pavla Lišku a Josefa Poláška. Ale oni to ještě nečetli, takže se uvidí. Snad jim to padne.

O co film? Napsal už jste nějaký scénář?

Souběžně píši i filmovou komedii s názvem Vzorec ďábla, která je ještě rozpracovaná, takže nebudu nic prozrazovat. Navíc by se to stejně ještě mohlo změnit. Na podzim jsem dopsal sitcom, takže doufám, že se k němu konečně podaří natočit pilotní díl.

Prozradíte, o čem vaše situační komedie bude?

Zatím ne, dokud není hotový pilot, může se stát cokoliv. Téma seriálu je podle mě každopádně velmi zajímavé. Ale kromě tohoto připravuji i sitcom z kanceláří politické strany. Měl by to být první český politický sitcom. Tam je totiž témat k legraci velmi mnoho.

Stihl jste v loňském roce vše, co jste si přál? Většina lidí chce vejít do nového roku s „čistým štítem“, ale málokomu se to nakonec povede…

Nikdy nestihnu, co si naplánuji. Mám totiž moc velké plány. Takže to vypadá tak, že všechno z loňska přesunu do následujícího roku, a tím je ten plán ještě větší. A protože tohle dělám už spoustu let, jsem v absolutní pasti a vlastně už nikdy v životě nemůžu stihnout, co chci.

Vystudoval jste JAMU, ještě předtím jste si ale jednou profesí splnil sen nejednoho kluka.

Po maturitě v Tišnově jsem pracoval jako popelář. To byl rok 1989, před revolucí.

Pamatujete si, čím jste chtěl být, když jste byl dítětem?

Ano. Měl jsem strašně hodný rodiče, takže jsem chtěl být pořád dítětem. Ale samozřejmě, že když se mě ptali, co chci být, tak jsem řekl malířem, fotbalistou nebo tím popelářem, což mi vyšlo. Ale v podstatě jsem chtěl zůstat tím, čím jsem, protože to bylo bezva.

Od popeláře k psaní dramat je docela daleko. Co vás do divadla přivedlo?

To opravdu nevím a nedělám si legraci. Budu o tom muset přemýšlet, jak se to stalo. Nějak samo.

Jak jste přišel na formát oblíbených seriálových her Komediograf a Posedlost?

Ten formát vznikl sám. Pořád píšu a potřebuji odběr, jsou to krátké věci, postřehy, reakce, scénky, které zafungují, některé skončí a některé existují dál. Komediograf má teď krátkou pauzu, ale v příští sezoně by měl pokračovat dál. Posedlost bude mít zřejmě dlouhou pauzu, ale chtěl bych jednou číst povídky před lidmi. Ne sám, ale i s pár herci, kteří to umí lépe než já. Takže je možné, že se za pár let Posedlost objeví.

Máte nějakou posedlost?

Jsem posedlý psaním. Kdybych nemohl psát, nevím, co bych dělal.

Pracujete s improvizací, ta musí být pro většinu herců i autorů stresující. Dá se vůbec na improvizované hry nějakým způsobem připravit?

Na improvizaci se dá připravit předchozí improvizací. Je to stres pro všechny zúčastněné, ale když to vyjde, je to tvůrčí vítězství.

Podnikat ve vaší branži je jistě nesnadné. Přepadá vás někdy skepse?

Jinak než tímto způsobem jsem nemohl zjistit, jestli se psaním uživím. Tedy jestli moje příběhy budou lidi zajímat. Jen mám problémy s dokončováním práce. Takže mě skepse přepadá jen v tom, že věci nestíhám.

Kde berete inspiraci?

Tak asi to bude znít jako klišé, ale inspiraci beru úplně všude. V životě nás všech. Tedy těch co potkám. Ale ono by to asi ani jinak nešlo.

Kromě her píšete i knihy. Která cizí vás inspiruje?

Je to Švejk. Klasická groteska. Je to velmi vtipná a zároveň neuvěřitelně smutná kniha.

Takže se váš literární vkus odráží i ve vaší tvorbě.

Samozřejmě. Pro mě je ten švejkovský žánr příznačný. Mám rád tenhle styl. Když se nad groteskou člověk zamyslí, tak spojuje rozpory reality. A to je jedna z mála možností, jak vnímat svět lidí vcelku.

Vaše povídky jsou plné ironie a satiry. Dělal jste ale i vážná témata, třeba Hvězdy nad Baltimore. Překvapíte v budoucnu diváky a čtenáře opět nějakým tím vážnějším tématem?

Mám rád smích, ač komedii mnozí chápou spíš jako nižší žánr. Podle mě je to způsobené tím, že když je něco vážné, je to specifický příběh a prožíváme jej osobně. Naopak aby něco bylo humorné, musí to být všeobecně známá věc. Smějeme se totiž jen tomu, co už známe ze zkušenosti. Proto někdy humor může působit banálně. Ale proč je tedy vymýšlení humoru tak těžké? A proč po něm tak toužíme? Myslím, že moje věci jsou spíše grotesky, které jak tomu v životě převážně je, spojují tragické a komické. Tímhle stylem budu pokračovat.

Jaký máte vztah k Brnu, ve kterém jste se narodil, ale už tu nežijete?

Raději mám Tišnov, kam jsem se později odstěhoval. Je to menší město a menší město musí mít člověk víc radši než veliké město, jestli mi rozumíte. Ale na otázku vztahu k Brnu odpovídám - Brno mám rád a stačí mně.

Jak byste tedy popsal rodné město coby poetické slovníkové heslo?

Asi takto: Máš na hlavě bouli jako Brno.

Nebylo snadné vás zastihnout. V jednom kuse jste na horách.

Strávil jsem tam s rodinou celé svátky. A bylo to náročné. Protože neustále pršelo, musel jsem pořád sedět v bufetu pod sjezdovkou. Náročné to ale bude, jakmile sníh roztaje. Ježíšek mi nadělil běžky s velkými koly. Vypadá to trochu jako terénní brusle, mají brzdu u pasu.

To zní docela nepředstavitelně.

Ono to trochu nepředstavitelné je. Takže je pravděpodobné, že kdybyste se mnou chtěla dělat rozhovor tak za dva měsíce, až oschnou cesty, musela byste mě navštívit na traumatologii.

Svět brněnských divadel jste sice opustil, jistě ale sledujete vlnu nevole kvůli škrtům v rozpočtu na kulturu. Ten připravil také divadla o část příspěvků. Co na to říkáte?

Tahle situace se mě dotýká, i když už nejsem v Brně. Od chvíle, co jsem na volné noze, jsem musel začít úplně od znovu a samozřejmě velkou pozornost věnuji vlastnímu rozpočtu. Takže všem brněnským organizacím a lidem, kteří v nich pracují, rozumím a držím palce, ať to dobře dopadne.

Napadá vás, jak by bylo možné situaci v brněnské kultuře vyřešit?

Řešení je poměrně jednoduché. Je jím diskuze, ve které se chtějí všichni dohodnout. Na druhou stranu ale není nic těžšího.

LUBOŠ BALÁK

* Luboš Balák se narodil 22. června 1970 v Brně.
* Chodil na gymnázium v Tišnově, kde s rodinou bydlel.
* V Brně studoval na JAMU divadelní dramaturgii u Bořivoje Srby.
* Od roku 2001 působil jako umělecký šéf Divadla Husa na provázku.
* Od roku 2005 vedl umělecký soubor HaDivadla.
* Dnes žije v Prostějově.
* Jeho hra Smrt Huberta Perny získala cenu Nadace Alfréda Radoka, třetí místo za rok 1994.
* Hra Fanouš a prostitutka byla v roce 1995 oceněna na divadelním festivalu mladých dramatiků v Townsville v Austrálii.
* Od roku 2010 je na volné noze.
* V současné době připravuje další divadelní texty, ale i scénáře filmů, situačních komedií nebo prózu.

Autor: Kristýna Malíková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video