Čas na změnu. Na radnice zasedla generace ze silných ročníků | E15.cz

Čas na změnu. Na radnice zasedla generace ze silných ročníků

Světlana Divilková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jsou mladí. Přesto dokázali lidem ve svých obcích, že práci starosty zvládnou. Neodradil je mnohamilionový dluh, ani nedůvěra starší generace.

Ještě jim nebylo třicet let a už v sobě našli kuráž postavit se do čela obcí s osmi sty obyvateli. Také ve Zlínském kraji sedí na obecních úřadech neobyčejně mladí starostové.

Jedním z nich je osmadvacetiletý Marek Prachař, první muž Provodova. Za sebou má první čtvrtinu volebního období. I tak ale musel řešit věci, při kterých by se nejspíš orosilo čelo i ostříleným komunálním politikům.

Jeho kolega Jaroslav Kaňa, starosta Rackové, slouží už druhé volební období, takže má více zkušeností. Když ale v roce 2006 funkci převzal, bylo mu teprve šestadvacet. Při ustavujícím zasedání ho vůbec nenapadlo, že by se právě on mohl stát starostou.

„Prvních pár měsíců mi někteří lidé dávali zcela jasně najevo, že se jim zdám na práci starosty příliš mladý,“ říká Kaňa.

Byla to zejména starší generace, která nové krvi na obecním úřadě nevěřila. Velkou výhodou mladého starosty byla jeho klidná povaha. „Starosta je věcný a ví, o čem mluví. Pokud jde o peníze, bývá hodně opatrný a pořádně zvažuje, než odklepne nějaký příspěvek. Určitě to ale chytil za správný konec,“ hodnotí jeho práci pětatřicetiletá Jana Jurášková z Rackové.

Pestrá kulturní nabídka

Racková od nástupu nového starosty, se kterým přišla k moci generace třicátníků a čtyřicátníků, výrazně ožila. V obci pořádají koncerty, zábavy, plesy, rozsvěcení vánočního stromu a desítky akcí pro rodiny s dětmi. Od roku 2008 vyhlašují vždy na začátku ledna soutěž o nejvtipnějšího sněhuláka. Odměnou je kopec zmrzliny.

„Na pořádání akcí mají podíl zdejší spolky a také občanské sdružení Radost. Nebudu posuzovat, na kolik za to může omlazení zastupitelstva. Mladé starosty a zastupitele mají i v dalších obcích. Prostě nastoupila generace sedmdesátých ročníků, které byly velmi silné. Když jsme hledali mezi mladšími ročníky zájemce o práci v zastupitelstvu, tak jsme nepochodili,“ dodává Kaňa.

Mladá generace začala v roce 2010 vládnout i v Provodově. Na místo starosty nastoupil tehdy sedmadvacetiletý Marek Prachař. Výrazně se obměnilo také celé zastupitelstvo. Z původních členů zůstali jen čtyři. Přišlo sedm nových. V Provodově mají například pětatřicetiletého šéfa finančního výboru.

Střet generací se v Provodově nekonal. Lidé už dopředu volali po změně. Voleb se zúčastnilo pět stran s celkem dvaapadesáti kandidáty. „Bylo to místní specifi kum,“ zmiňuje Prachař.

Věk prý nebyl pro nikoho rozhodující. V Provodově totiž potřebovali udělat pořádek.

„Přebíral jsem úřad v žalostném stavu. Ještě před volbami se šířily zprávy, že obec trpí finančními problémy. Zjistilo se, že Provodov má dluh patnáct milionů korun,“ vzpomíná starosta.

Po převzetí úřadu na nás začali vypadávat kostlivci ze skříně. Například v den nástupu jsem našel na stole hromadu nezaplacených faktur, které už měly dávno po termínu,“ popisuje Prachař.

Provodov nyní hospodaří s rozpočtem zhruba šesti milionů korun. Zadluženost, která se ke konci roku 2010 vyšplhala na patnáct milionů korun, se táhne už více než dvanáct let. Tehdy, v roce 1998, obecní zastupitelé nechali vybudovat vodovod či kanalizaci s čističkou odpadních vod.

Dostat se z dluhů

„Minulé vedení však dluhy, které těmito investicemi vznikaly, nesplácelo. Naopak uzavíraly se další smlouvy o půjčkách od stavebních firem za nevýhodné úroky, které rovněž spláceli jen občas,“ vysvětluje místostarostka Provodova Ida Miklová.

Takže prvním úkolem nového zastupitelstva bylo vymyslet, jak obec dostat z dluhů. Místostarostka a ostatní členové zastupitelstva se okamžitě zřekli nároku na odměny. A na konci roku 2010 část dluhů dokázali zaplatit. Stále to však nestačilo

Na bedrech obci zůstával například úvěr od ministerstva financí. V roce 2010 z něj nebylo splaceno nic. „Po tomto zjištění jsme ještě v prosinci 2010 uhradili aspoň sto tisíc korun a požádali o nový splátkový kalendář. Letos jsme splatili přes 680 tisíc korun,“ dodává Miklová.

Dalším věřitelem je firma IMOS, která v obci stavěla kanalizaci a vodovod. Té Provodov dlužil přes osm milionů korun. Z toho letos Provodovští splatili 720 tisíc.

Ještě v roce 2010 neplatil bývalý starosta Antonín Galla firmám ani za odvoz komunálního odpadu, za provoz kabelové televize, deratizaci, zálohy na elektřinu, ani za rozbory pitné vody. „A to i přesto, že od lidí vybírali poplatky,“ připomíná místostarostka.

Všechny nesplacené faktury přesahující šest set tisíc korun uhradilo nové zastupitelstvo. Hned nato se vedení Provodova rozhodlo požádat Krajský úřad ve Zlíně o provedení auditu hospodaření obce. Ten potvrdil řadu velmi vážných nedostatků. Zastupitelé se proto rozhodli, že podají na bývalého starostu Antonína Gallu trestní oznámení.

Při takovém pracovním zápřahu nikdo v Provodově neřešil, jestli má starosta třicet nebo padesát let. Ve prospěch Marka Prachaře navíc hrál fakt, že je členem místního sdružení hasičů. Působí i jako rozhodčí hasičských soutěží. Podobné spolky, aš už jsou to hasiči, fotbalisté, včelaři nebo myslivci, většinou ve vesnicích tvoří skupiny, které jsou hlavními hybateli společenského života.

Provodovský patriot

Kromě toho je Marek Prachař místní rodák. Žije v Provodově s rodiči a bratrem od dětství. „Nový starosta chodí na všechny akce, které se v obci konají. Nedávno to bylo například rozsvěcení vánočního stromu. Události v obci ho zajímají, je vidět mezi lidmi. To se o bývalém starostovi říct nedá. Ten dokonce ani v Provodově nežil, bydlel ve Zlíně,“ podotýká Václav Kolařík.

Kancelář starosty je symbolicky v budově hasičské zbrojnice. V přízemí za velkými vraty parkuje hasičská technika. Úzké schody vedou do patra k zasedací místnosti. Nový starosta si v ní zřídil i svou kancelář.

„Přestěhoval jsem se sem. Původní kancelář starosty byl takový kumbál s jedním oknem bez pořádného výhledu. Tady je to mnohem příjemnější,“ líčí Prachař.

Tabulky a grafy pro něho nebyly ničím neznámým. Vystudoval totiž stavební fakultu v Brně a živil se jako inženýr a projektant ve společnosti Centroprojekt. „Do zastupitelstva jsem kandidoval záměrně. Chtěl jsem něco změnit. Rok nebo dva před volbami jsem chodil na schůze zastupitelstva a viděl jsem, že to tady jde od desíti k pěti. Změna byla potřeba,“ míní starosta Provodova. V příštím roce ho čeká další splácení dluhu. Přesto zastupitelstvo dokázalo naplánovat i investice za zhruba milion korun, který ušetřili v roce 2011. Lidé dostanou novou čekárnu a lékařskou ordinaci, upraví se hřbitov a obecní úřad se přestěhuje zpátky do kulturního domu, kde kdysi bývaly kanceláře.

Elektrické dráty

Citlivou záležitostí pro obyvatele Provodova, se kterou se mladý starosta musí potýkat, je vedení vysokého napětí kolem poutního místa Malenisko. Plány na tuto stavbu ze Slušovic do Slavičína vznikly už v devadesátých letech.

Trasa, na které mají být rozmístěné třicet metrů vysoké stožáry, povede přes Provodov, Pozlovice nebo Petrůvku. Lidé, jichž se stavba týká, se teď snaží prosadit změnu. Buďto by elektřina vedla pod zemí, nebo zcela jinou trasou.

Autor: Světlana Divilková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video