Času navzdory. Fortna nebo Střezina: jména z dávné minulosti | E15.cz

Času navzdory. Fortna nebo Střezina: jména z dávné minulosti

Některé místopisné názvy v Hradci Králové odkazují až do dob počátků města. Redaktoři Sedmičky vybrali sedm z nich.

Seběhni Kozinkou, nastup u Fortny, vystup u Pyrámu a počkej na mě Na Střezině. Turista by byl zmatený. Hradečtí rodáci se ale nad staletými názvy nepozastavují. Přitom někteří ani netuší, co znamenají.
Hradecký historik Václav Vladivoj Tomek, který žil v 19. století, se domníval, že například název ulice Na Střezině pamatuje nejstarší slovanské obyvatele. Dnes touto ulicí pospíchají malí hudebníci do známé základní umělecké školy Na Střezině.

Na stráži před nepřáteli

„Jak je tento název starý, nevíme. Pochází od slova střeziti, dnes bychom řekli střežit. Domníváme se, že stráž chránící přístup do města stála na vyvýšenině, které se také říkalo Rožberk,“ vysvětluje archeolog Radek Bláha.
Podle historiků Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála bylo úkolem stráže starat se o bezpečnost na obchodních cestách, kupcům dávat ozbrojený doprovod a při vpádu nepřítele do země dávat o tom znamení domácímu obyvatelstvu – v noci ohni a ve dne kouřem. „Název Střezina je doložen již od doby kolem roku 1400. Později se návrší zřejmě využívalo i jako pastvina pro koně a od německých obyvatel města dostalo název Rossberg, koňské návrší, což se do češtiny transformovalo jako Rožberk. Název Střezina zůstal jen pro okolí návrší,“ říká profesor historie František Musil.
Kopec se nelíbil inženýrům, kteří stavěli hradeckou vojenskou pevnost. Báli se, že by mohl posloužit případným dobyvatelům města jako strategický bod. Proto jej na konci 18. století dělníci rozvezli a použili při budování valů a šancí. Vrchol Rožberku byl zhruba v místech, kde jsou dnes panelové domy Kazi, Teta a Libuše na Slezském Předměstí. Název se dodnes používá pro místo, kde stojí novorománský kostelík Panny Marie na Rožberku. Terénní vlna u něj je jeho pozůstatkem.
„Mezi Rožberkem a Mýtskou nebo Slezskou branou, ze které vedla silnice na nejbližší královské město Vysoké Mýto, bylo Mýtské předměstí. Někdy se mu říkalo i Střezina. Název se dochoval ve jménu Mýtské ulice,“ upozorňuje Bláha.
Do středověkého Hradce Králové mohli pěší vstoupit i postranními branami v hradbách města. Připomínají je názvy míst v historickém jádru města, třeba Fortna u zimního stadionu.
„Říkalo se jí také Rybářská fortna. V 19. století místo ní dělníci postavili schodiště Bono Publico. Podobná branka byla v místech, kde je dnes krajský úřad. Říkalo se jí Kozí branka,“ vysvětluje Bláha.

Kde se pásly kozy

Dnes se Kozinka říká schodišti za bývalým pivovarem. Kozinka získala jméno po strmém přístupu k bráně. Na svazích pod ní se pásávaly kozy. Středověcí obyvatelé Hradce Kozince také říkali Soukenická branka, protože před ní se rozkládala městská čtvrť, kde se většina řemeslníků živila soukenictvím.
„Soukenice byly na soutoku Labe a Orlice, protože k textilní výrobě bylo zapotřebí dost vody. Dodnes je v těchto místech Soukenická ulice. Zajímavé je, že Soukenickou nebo Kozí branku se pokusil přejmenovat dramatik Klicpera, který zde zakládal sady. Název Karolinka, který vymyslel, se ovšem neujal,“ poznamenává Bláha.
Vedle Soukenic za řekou Labe ležela Trávnice. Byl to největší ostrov z mnoha dalších, které zanikly při stavbě pevnosti. „Měl tvar dvojité kapky a rozkládal se v místech, kde dnes stojí univerzita, gymnázium a školy v Lipkách. Ostrov přirozeně zavlažovaly pravidelné záplavy,“ popisuje Bláha. Obyvatelé Hradce tam kosili trávu až do 18. století, proto se ostrovu říkalo Trávnice nebo Trávník.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!