Most, Chanov / Hory odpadků, které se vršily za chanovskými paneláky a staly se domovem krys, jsou ty tam. Romové začali uklízet a na sídlišti je dnes čistěji než leckde v Mostě. Pořádek tam má na povel Josef Tonka a jeho Tonko Stav. Postavit do čela úklidové firmy Roma byl strategický nápad.
„Tonko má mezi Romy respekt. Smyslem nápravy Chanova je, aby se tam lidem lépe žilo, aby nedocházeli do města za příjemnějším a levnějším bydlením,“ uvedl mostecký zastupitel Jiří Zelenka.
I přes první změny k lepšímu ještě dlouho potrvá, než se Chanov zbaví své pověsti nejstrašnějšího sídliště v republice. Více než třetina bytů je zdevastovaná. Už třináct let si místní nepustí z kohoutů teplou vodu. Kvůli obrovským dluhům ji teplárna odstřihla.
Vloni Chanovští dlužili na nájemném a službách přes osmdesát sedm milionů korun. „Je to začarovaný kruh. Dluhy narůstají kvůli velkým nedoplatkům. Některé rodiny dostávají vyúčtování s nedoplatkem dvacet třicet tisíc i víc. Rozvody vody jsou staré, popraskané, ve sklepích crčí voda. Byty nemají měřáky na vodu ani na elektřinu. Ztráty rozpočítává správce rovným dílem na každého,“ konstatoval ředitel Domu romské kultury Martin Nebesař. Teplo je to jediné, co zatím funguje. Je ale paradoxně velmi drahé. „Když je dům z poloviny vybydlený, byty mají velké ztráty tepla,“ říká Nebesař.
Teď se ale Chanov vydává do lepších časů. Začalo to úklidem na ulicích i v domech. „Na veřejné práce jsme najali čtyřicet žen,“ řekla Iveta Millerová z Komunitního centra Chanov. Zapojili se i Romové v rekvalifikačních kurzech Domu romské kultury. Město Most zaplatilo tři nová hřiště a plánuje další opravy. Po letech by konečně měl spojit Most s Chanovem chodník.
Lidé z Mostu si ale myslí, že jsou to vyhozené peníze. Do měsíce bude Chanov vypadat jako teď, soudí. „Když se to někomu nelíbí, může si zkusit tam nějaký čas bydlet,“ řekl k tomu mostecký zastupitel Jiří Zelenka.
Chanov se stal městem ve městě. Postupem let se zcela uzavřel společnosti kolem. Ani ta ale o něj nestála. „Důkazem je například i to, že projektanti „zapomněli“ namalovat chodník do zhruba kilometr vzdáleného Mostu,“ konstatuje ředitel zdejšího Domu romské kultury Martin Nebesař.
Dřív chanovské děti docházely na vyšší stupeň základní školy do Mostu. Poznaly jiné prostředí, návyky, měly bílé kamarády. Už roky z Chanova ale nevystrčí nos. Stávaly se často terčem šikany. „Neznají koupaliště, kino, diskotéku,“ říká Julius Bango. On se z romské komunity vymyká.
Chanovská kultura
Pracuje v chanovském komunitním centru. „Pro naše děti pořádám diskotéku tady, dělám s nimi různé testy a hry. To byste viděli, jak je všechno zajímá, jak poslouchají. Mám pohromadě třeba sto padesát děcek a na sále je ticho, že je slyšet špendlík upadnout na zem,“ říká Bango.
Čtyři roky chodil na základní školu do Mostu. I on má špatné zkušenosti. „Mlátili mě, že jsem cigán. Tak jsem přešel do školy v Chanově. Po základce jsem se učil na malíře pokojů ve Velebudicích. Ale každý druhý den mě napadali a zase mě otloukali. Tak jsem toho nechal,“ vzpomíná Bango a dodal, že je mu to líto.
V Chanově si zvykl, ale nelíbí se mu, že tam není vůbec co dělat, děti ani dospělí nemají v životě zážitky. „Lidé se procházejí od jednoho konce sídliště na druhý anebo pořád dokola, jak v lágru. To je jediné, co můžou,“ říká Julius Bango.
Chanov je uzavřenou komunitou. Dostat do města se dá buď autobusem, po silnici pěšky anebo taxíkem. Autobus městské hromadné dopravy jede ale jenom jednu zastávku k nádraží a lístek stojí sedmnáct korun.
„K obchodnímu centru je to od nádraží ještě pořádný kus cesty. Anebo další zastávka tramvají. Dalších sedmnáct korun. Nikdo se nemůže divit, že Romové jezdí nakupovat taxíkem. Vyjde je to levněji a nemusí s taškami chodit pěšky,“ konstatuje Nebesař.
I když se v poslední době začíná leccos měnit k lepšímu, pořád tam kraluje bída. Do tamní základní školy chodí dvě stě šedesát dětí. Rodiče školní docházku většinou berou jako povinné zlo. Mnohdy ani ráno nevstávají, aby vypravili děti do školy. Školáky budí veřejný rozhlas. „Ne zřídka rodiče nevědí, že je jejich dítě ve škole. V pyžamu maminka přijde omluvit syna a on přitom sedí v lavici,“ říká zástupkyně ředitelky zdejší školy Oldřiška Ráczová. Drtivá většina Romů v Chanově je bez práce. Děti dokončí povinnou školní docházku a automaticky přecházejí do evidence nezaměstnaných. „A přitom by chtěli vydělávat peníze a někam patřit,“ dodává Nebesař.
Kdo sídliště zvelebí
Podle mostecké radnice jsou ale vyhlídky Chanova nadějné. Do roku 2015 se má změnit v moderní sídliště. Bude to stát postupně tři stovky milionů korun. Paneláky dostanou nový kabát, měřáky na studenou vodu a elektřinu. Přibudou nová parkoviště, nové chodníky, zázemí pro volný čas a co hlavně, Chanov a i symbolický chodník do Mostu.
„Ideální by bylo, kdyby se na opravách podíleli sami Romové. Dostali by práci a víc by si sídliště vážili,“ míní místní podnikatel Josef Tonko. To ale podle radnice není možné. „Nemůžeme do podmínek výběrového řízení dát, aby firma zaměstnala Romy, bylo by to diskriminující pro ostatní,“ zkonstatoval náměstek mosteckého primátora Luboš Pitín.
