Chci Romy chránit proti předsudkům

Problémy Romů v Přerově nejsou Heleně Netopilové ukradené. Pomáhá jim dobrovolně a nezištně. Proč? ptají se jí lidé v Přerově.

Helena Netopilová je žena, které nemá ráda předsudky a vystupuje proti nim, i když jí to přináší do života nesnáze. Už několik let se snaží změnit pohled Přerovanů na Romy ve městě. Vše dělá zadarmo a ve volném čase, ale mnohdy si od lidí vyslouží jen nadávky a uštěpačné poznámky.
Je učitelkou na přerovském gymnáziu a také tam učí studenty k toleranci. Spoluzakládala aktivitu Neonacisty v Přerově nechceme – a když do města vloni dorazili extremisté, trávila den s místními Romy, aby zklidnila jejich rozhořčení.

Každého určitě napadne: Proč to vlastně děláte? Pomáhám jim jen ze svého niterného přesvědčení, že nikdo nemá právo znevýhodňovat lidi pro jejich barvu pleti. Odmítám sdílet davové přesvědčení, že všichni Romové jsou špatní. Nesnáším, když někdo začne mluvit o kolektivní vině. Nelíbí se mi ani to, když slyším, že si Romové mohou za svou situaci sami. Živí se tady letité a mnohdy lživé stereotypy o špatnosti Romů, které je třeba nabourat. My si sami sebe mnohdy idealizujeme, máme sklony považovat se jen za slušné a dobré. Nevím, kdo nám dal to právo se tvářit, že jsme něco víc. Stačí si vzpomenout na naši „statečnost“ v době socialismu.

V internetových diskuzích vám lidé i nadávají. Nevadí vám to? Pokud nejsou sprostí, tak ne. Já jim nabízím svůj pohled na Romy, diskutuji s nimi a doufám, že aspoň některé přiměji k zamyšlení.

Mnozí vás označují za idealistku odtrženou od reality. Co vy na to? Ano, to mi vytýkají. A taky mi nabízejí, abych si Romy nastěhovala k sobě domů, když je tak bráním. Ale mýlí se. Nejsem odtržená od reality. Rok jsem pracovala ve výchovném ústavu, kde byla řada Romů. Byli tam mladí lidé, kteří měli na svědomí různé delikty i vraždy. Nebylo to jednoduché, ale podařilo se mi s nimi vytvořit dobrý vztah a najít v nich třeba i přes muziku či kulturu to dobré. Romové jsou stejní jako my – dobří i špatní. Nic na světě není černobílé.

Lidé, kteří bydlí v blízkosti Romů, ale mají jiné pocity. V noci se nevyspí, ztrácejí se jim věci… Pokud Romové ruší noční klid, ať zakročí policie a prohřešek řeší. Pokud Romové kradou, ať jsou stíháni, proti tomu já samozřejmě nic nenamítám. Spravedlnost musí být stejná pro všechny. I když více než kriminalita Romů mně osobně vadí kriminalita takzvaných „bílých límečků“.

A co argument, že většině Romů se nechce pracovat a děti mají vlažný vztah ke škole? Zrovna před časem nám Romové dělali před domem výkopy pro kabelovou televizi. Pracovali poctivě od nevidím do nevidím, v sobotu i v neděli, ve špatném počasí. Když bylo náledí, tak i Romové uklízeli chodníky, takže mluvit o nějaké kolektivní lenosti není na místě. Samozřejmě, že jsou i Romové, kterým se pracovat nechce, a navíc do tohoto začarovaného kruhu s sebou zatahují i své děti. Protože když nevidí rodiče pracovat, nebudou ani ony mít jednou snahu živit se prací. Co se školy týče, je pravda, že Romové mají jinou hodnotovou orientaci, a vzdělání tak pro mnohé zatím nemá valný význam. To je třeba jednoznačně změnit a bude záležet především na Romech samotných, jestli pochopí, že právě ono je vstupenkou k úspěšnému životu.

V Přerově pracuje několik organizací na začleňování Romů do společnosti. Pokud máme mluvit o rovných právech, proč tu nepracují agentury, které by za státní peníze začleňovaly třeba Vietnamce? Tahle narážka je také častým argumentem. Řada lidí říká: Co pro mne Romové udělali? Takový Vietnamec, ten mi v bistru uvaří dobrý oběd a v obchodě mi prodá tepláky. Pracuje a nevisí na státě, aby mu dával sociálku. Já se ale ptám: To nikomu nevadí, že třeba někteří Vietnamci prodávají padělky značkového oblečení? Obecně ale musím říct, že Romové a Vietnamci jsou lidé z odlišných kultur a srovnání není na místě. Já nejsem naivní a uvědomuji si, že cesta k integraci Romů bude ještě dlouhá, ale věřím, že to dokážeme. Vietnamci jsou spíše tiší, působí na lidi uctivě. Romové jsou temperamentní a hluční. Jsou prostě jiní než my, ale přece je kvůli tomu nezačneme pronásledovat.

Říkáte, že netrpíte předsudky. Takže by vám nevadil jako partner Rom? Pokud by to byl hodný člověk, neměla bych s tím problém. Jediné, co by mi asi dělalo potíže, je jejich rodinná hierarchie. Nemám totiž ráda typy patriarchálních rodin. Vadil by mi Rom – macho, stejně jako nerom – macho. Barva pleti by v tom ale roli nehrála.

Co si myslíte vy? Napište na www.sedmicka.cz/ prerov -hranice