Konec daňového limitu i přísnější pravidla pro fondy. Co čeká investory v roce 2026?

Zatímco rok 2025 byl pro investory v mnoha ohledech rokem přechodným a daňově méně přívětivým, rok 2026 přinese zásadní obrat. Trh se nadechne k větší aktivitě díky návratu osvědčených daňových pravidel, což by mělo uvolnit stavidla pro prodeje firem. Investoři se však musí připravit na tvrdší realitu v oblasti regulací: podílové fondy zavádějí přísnější mechanismy pro výběry peněz a kryptosvět čeká nákladná profesionalizace. Tuzemští hráči navíc budou muset svádět nerovný boj s levnějším zahraničním kapitálem. 

Daňový restart rozhýbe trh fúzí a akvizic

Nejzásadnější zprávou, která ovlivní chování majitelů firem a investorů, je konec přísného limitování osvobození příjmů. Rok 2026 znamená návrat k pravidlům, která investoři znali před rokem 2025. 

„Povinnost zdanit příjmy převyšující 40 milionů korun, která platí pro rok 2025, již v roce 2026 nebude platit,“ potvrzuje Helena Navrátilová z advokátní kanceláře KŠB. Investoři se tak mohou znovu spolehnout na plné osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, pokud dodrží časový test, tedy tři roky pro cenné papíry a pět let pro obchodní podíly. 

Tato změna bude mít přímý dopad na likviditu trhu. Mnoho majitelů firem totiž své exitové strategie kvůli přísnému zdanění v roce 2025 odložilo. „Úprava platná v roce 2025 významně zredukovala zájem majitelů o prodej, o to větší však bude nabídka v roce 2026,“ předpovídá Petr Kymlička z poradenské sítě Moore Czech. Investoři tak mohou očekávat širší nabídku investičních příležitostí, které byly v předchozím roce uměle „zmrazeny“. 

Nerovný boj o české firmy: Kdo má levnější peníze?

Ačkoliv nabídka firem, zejména těch výrobních v rámci generační výměny, poroste, český investor to nebude mít jednoduché. Na trhu se střetne s konkurencí, která má v zádech levnější financování i státní podporu. 

„Čeští investoři budou čelit silnému tlaku ze strany zahraniční konkurence, která má přístup k financování zhruba o 150 až 200 bazických bodů levněji,“ upozorňuje Jan Pekař, partner společnosti Fortis.advisory. Situaci navíc komplikují investiční fondy z okolních zemí, jako je Polsko či Maďarsko, které využívají státní koinvestice ke snížení rizika a faktickému zlevnění kapitálu. „V České republice nebyly finanční nástroje v tomto rozsahu bohužel plně implementovány,“ dodává Pekař. 

Pro velké globální hráče se však český trh stává příliš malým, což otevírá prostor pro specifický typ tuzemských investorů. „Na straně poptávky budou z hlediska počtu transakcí dominovat family offices či rodinné holdingy spolu s menšími private equity fondy,“ odhaduje Petr Kymlička. Investoři by si však měli dát pozor na přehnaná očekávání prodávajících. Podle Kymličky se budou stále více rozcházet „sentimentem posílená“ cenová očekávání zakladatelů s realitou racionálních investorů. 

Zajímavou sázkou pro rok 2026 může být podle expertů strojírenství. „Tři roky po ruské invazi na Ukrajinu tento sektor ilustruje, že se firmy dokázaly adaptovat na nové energetické podmínky a našly alternativní odbytiště,“ říká Jan Pekař a poukazuje na růst dlouhodobých exportních zakázek. 

Pozor na statut fondu: Peníze mohou zůstat uvězněné

Zásadní změnu v chování musí investoři přijmout ve vztahu k otevřeným podílovým fondům. Transpozice směrnice AIFMD II, která má být hotová do dubna 2026, zavádí povinné nástroje pro řízení likvidity. Cílem je zabránit panickým výprodejům aktiv se slevou. 

„Nově má mít obhospodařovatel otevřeného fondu povinnost mít ve statutu předem vybrané alespoň dva nástroje pro řízení likvidity, typickým příkladem je omezení nebo pozastavení odkupů,“ vysvětluje Jiří Stratil z KPMG Legal. 

Pro investora to znamená nutnost pečlivěji číst podmínky. Zatímco v klidných dobách tato opatření chrání hodnotu portfolia před nuceným výprodejem, v krizi mohou znamenat komplikaci. „Je potřeba počítat s tím, že v krizových situacích může být výstup z fondu pomalejší nebo dražší,“ varuje Stratil. Investoři by se tedy měli předem zajímat, jaké konkrétní „záchranné brzdy“ má jejich fond ve statutu nastaveny. 

Krypto a ESG: Vyšší náklady výměnou za bezpečí

Rok 2026 bude také rokem „úklidu“ na trhu digitálních aktiv. Do konce prvního pololetí příštího roku skončí přechodné období pro poskytovatele krypto služeb, kteří dosud fungovali na volnější bázi. 

„Okruh hráčů na trhu kryptoaktiv se zúží a prostředí se sjednotí pod dohledem regulátora,“ říká Jiří Stratil. Pro investora to znamená vyšší bezpečí, ale pravděpodobně i vyšší ceny. „Z důvodu vysoké administrativní zátěže a nákladů na licenční řízení může dojít ke zvýšení poplatků,“ doplňuje Stratil. Kymlička navíc upozorňuje, že investoři do krypta musí počítat s vyššími reportingovými nároky a omezením anonymity. 

Administrativa poroste i v tradičním byznysu kvůli ESG a směrnici CSRD. I to má však pro investora dvě strany. „Na jedné straně půjde o administrativní zátěž komplikující život prodávajícím, na straně druhé se investorům částečně zjednoduší provádění due diligence,“ dodává Kymlička.