V roce 1966 zaslechl Miroslav Tupec v rádiu poprvé jméno Járy Cimrmana. Dnes je nejznámějším východočeským propagátorem jeho díla.
Co jsou Cimrmanovy SPZ? Skříňky poslední záchrany. Uvnitř skrývaly skleněné bažanty a rozmísťovaly se na strategické body cesty na záchod, který býval až na dvoře krčmy za králíkárnou. Sloužily hostům, kteří nestačili doběhnout. Tyto a další artefakty spjaté s životem a dílem českého velikána Járy Cimrmana představuje na svých akcích východočeský cimrmanolog Miroslav Tupec ze Skřivan.
„Jára Cimrman je skloubením všeho dobrého, co v člověku může být - laskavosti, humoru, moudrosti, šikovnosti. Je to naprosto jedinečná osobnost. Nelze mu odolat,“ tvrdí Tupec.
Lidé ho mohou potkat v dobovém bílomodrém pruhovaném koupacím trikotu na putovní zimní Pláži Járy Cimrmana, kterou pravidelně organizuje. I další její účastníci oblékají extravagantní plavecké oblečky. Navzdory mrazu se opalují na lehátkách zabořených do sněhu a oddávají se vodním radovánkám, i když koupaliště pokryje led. Stačí v něm vysekat díru a hurá do vody.
Kdy se Pláž Járy Cimrmana zrodila?
Poprvé jsme ji otevřeli 6. ledna 2001 ve Skřivanech. Byli jsme první ve střední Evropě, kteří otevřeli veřejnou pláž ve třetím tisíciletí. Stala se z ní pěkná tradice. Dokud na ni lidé budou chodit a budou se bavit, tak má smysl v tom pokračovat.
Kde čerpáte inspiraci pro program, který pláži předchází?
Snažím se přiblížit formě, jakou pracuje soubor Divadla Járy Cimrmana. Začínám krátkým seminářem na téma život a dílo Járy Cimrmana. Pak následuje přednáška, kde shrnuji výsledky vlastního bádání. Zaměřuji se na mistrovy stopy na Novobydžovsku a Chlumecku.
K čemu jste při svém bádání dospěl?
Přišel jsem třeba na to, kde sedláci přepadli povoz Járy Cimrmana, na němž si vezl sesbírané pohádky. Ve starých análech se píše, že mu povoz shodili do Cidliny nedaleko Chlumce. Podrobným prozkoumáním obou břehů Cidliny jsem dospěl k názoru, že to muselo být v prostoru dnešního koupaliště v Mlékosrbech.
Proč?
Obec Mlékosrby leží po proudu Cidliny nedaleko Chlumce. Místa položená dál od Mlékosrb už nejsou nedaleko Chlumce.
Tedy ne náhodou jste pořádal Pláž Járy Cimrmana i v Mlékosrbech. Už tam jsem si všimla, že mi hlasem připomínáte Jaroslava Weigla.
Lidé mi říkají, že jsem mu dokonce i podobný. Pro zajímavost, po jedné improvizované výstavce fotografií v Mlékosrbech se mi ozval syn Jaroslava Weigla a o nějaké materiály mě požádal. Poslal jsem mu je a pak jsme se i setkali.
Jaké fotografie to byly?
Byl to historický kalendář, kde jsem našel několik snímků praktického využití Cimrmanových vynálezů v Hradci Králové. Dokonce jsem tam objevil i Cimrmanovu fotografii, na níž sedí u stolu přibližně 150 metrů zády k objektivu, částečně krytý sloupem.
O vaší osvětové činnosti tedy „kolegové“ z Divadla Járy Cimrmana vědí?
Vědí a můžu se pochlubit, že jsem se s nimi několikrát setkal. Poprvé to bylo v roce 1985 nebo 1986 u příležitosti hostování Divadla Járy Cimrmana v Novém Bydžově, kde uváděli kus Vražda v salonním kupé.
Jaké bylo to první setkání?
Týden předtím jsem napsal dopis do Divadla Járy Cimrmana, že by pro mě byla veliká čest, kdyby mě členové souboru navštívili v mojí hospůdce - tehdy v obci Zábědov u Nového Bydžova. Jednou o víkendu dopoledne někdo zaťukal na okno. Když jsem se podíval ven, málem mě ranila mrtvice.
Kdo tam byl?
Petr Brukner, Ladislav Smoljak a zvláště pak docent Jaroslav Weigel, který se osobně chopil kladívka a poprvé v historii umístil na zeď místního hostince repliku Cimrmanova nápisu „Lepší pivo v žaludku nežli voda na plících“.
Byla to jediná návštěva?
Na podzim roku 2010 Cimrmani zase hostovali v Bydžově. Napsal jsem jim dopis s přátelskou pozvánkou do své hospůdky, tentokrát do Mlékosrb. Věřte nebo nevěřte, poctil mě návštěvou Zdeněk Svěrák s Miloněm Čepelkou a Petrem Reidingrem.
Musel jste mít radost.
Bylo to hezké setkání. Bavili jsme se také o Pláži Járy Cimrmana. Na Zdeňku Svěrákovi bylo vidět, jak mu svítí oči, jakou má radost z toho, jak na Novobydžovsku legenda Jára Cimrman žije a vyvíjí se.
Udržujete s nimi kontakt i nadále?
Snažím se. Když dávali v Novém Bydžově Cimrmanův dramatický kšaft České nebe, Zdeňku Svěrákovi jsem v zákulisí předal jeden vzácný artefakt - originál Cimrmanova Zlatého slavíka, byl jeho prvním držitelem.
Od koho si ho vysloužil?
Začátek minulého století zastihl Járu Cimrmana v Haliči, kde založil pěvecký sbor mnichů - popů. Položil tak základy pop music. Haličský patriarcha si všiml významu a nadčasovosti Cimrmanova počinu a chtěl ho ocenit. A protože miloval ptačí zpěv, věnoval mu řád Zlatého slavíka.
Vynálezů, fotografií a dalších exponátů odkazujících na Járu Cimrmana máte už desítky. Nepřemýšlel jste o stálé expozici?
Přemýšlel. Ale jestli k tomu jednou dojde, pak bych ji udělal putovní. Podobně jako pláž, která za dobu svého trvání několikrát změnila lokalitu. I Jára Cimrman byl světoběžníkem.
Nenapadlo vás pustit se i do nějakého divadelního představení?
S několika přáteli z Nového Bydžova jsme zinscenovali představení v Kopidlně. Bylo to u příležitosti sedmadevadesátého výročí hostování Cimrmanovy kočovné společnosti Lipany právě na radnici v Kopidlně, kde sehráli slavný Cimrmanův kus Hamlet bez Hamleta.
Ale podle „zjištění“ Ladislava Smoljaka tehdy představení slavně nedopadlo, nakonec kromě Hamleta nebyl k nalezení žádný z herců.
Já jsem zinscenoval, zrežíroval, domluvil a uskutečnil na radnici v Kopidlně asi hodinové představení s krátkými ukázkami Cimrmanovy operety V chaloupky stínu. Ta je součástí pozůstalosti Járy Cimrmana objevené při tom známém liptákovském výbuchu.
Prchali jste také jako Lipany?
Ne. Návštěva sice nebyla velká, ale kdo přišel, dobře se bavil.
V novinách vás označili samozvaným předsedou České společnosti cimrmanologické na Novobydžovsku…
Nechtěl jsem, aby mě někdo jmenoval, abych se stal „nomenklaturním kádrem“. Tak jsem se předsedou České společnosti cimrmanologické na Novobydžovsku nazval sám. Všichni mě pak samozřejmě dobrovolně museli uznat.
Kolik kolegů-cimrmanologů na Novobydžovsku máte?
Je nás hodně a někteří možná o tom ani nevědí, žádné příspěvky nevybíráme. Členy jsou prakticky všichni, kterým život a dílo Járy Cimrmana něco daly, ať už povzbuzení, pohlazení po duši, nebo jim vyloudily úsměv na tvářích.
Jste také místopředsedou novobydžovského klubu přátel historických vozidel. Máte také nějaké?
Jezdím favoritem, který už něco pamatuje, ale veterán to bohužel ještě není.
Lidé vás mohou vidět v roli moderátora na rallye klubu Novobydžovský čtverec. Co je to za závody?
Pod názvem Novobydžovský čtverec se v našem městě jezdily v letech 1947 až 1958 motocyklové závody. V roce 1996 se tradice obnovila a od té doby se jezdí jako veterán rallye. Od roku 2005 nese přídomek Memoriál Elišky Junkové.
Na stránkách klubu veteránů píšete, že nějaký čas žila na statku v Humburkách u Nového Bydžova.
Jsme jediný podnik svého druhu v republice, který má právo nosit jméno slavné české automobilové závodnice Elišky Junkové. Oficiálně nám to dovolil její syn Vladimír Junek. Byl nápadem nadšený, a jak může, prakticky každý rok, přijíždí a dělá nám čestného startéra.
O MIROSLAVU TUPCOVI
* Je mu 58 let.
* Žije ve Skřivanech u Nového Bydžova.
* Je hostinským.
* Pořádá recesistické Pláže Járy Cimrmana, je novobydžovským cimrmanologem.
* Je místopředsedou Klubu přátel historických vozidel v Novém Bydžově.
* Každý rok moderuje závod historických vozidel Novobydžovský čtverec -Memoriál Elišky Junkové.
* Jeho největším koníčkem je už více než patnáct let mládežnická kopaná, v TJ Slavoj Skřivany je vedoucím mužstva.
O JÁROVI CIMRMANOVI
* Postava génia Járy Cimrmana se zrodila v roce 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U Pavouka.
* Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák v něm parodovali dobové reportáže a přímé přenosy z nejrůznějších akcí.
* Vše odstartoval fiktivní nález truhly s pozůstalostí zapomenutého českého velikána v pojizerské vesničce Liptákov.
* V Praze vzniká Divadlo Járy Cimrmana, které představuje jeho divadelní hry i další dílo.
* Veřejnost se dozvídá o světoběžníkovi Járovi Cimrmanovi, který zanechává stopy své geniality v různých koutech zeměkoule.
* Předkládá projekt Panamského průplavu s libretem stejnojmenné opery, s hrabětem Zeppelinem konstruuje první vzducholoď, vynalézá jogurt, inspiruje světové osobnosti.
* Podle cimrmanologů je jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.
