Cítí se jak sirotci. Odtrhnou se dvě čtvrtě od Brna?

Stovky lidí z Přízřenic a Dolních Heršpic už chtějí mít s Brnem mnohem méně společného než dosud. Snaží se prosadit, aby se obě čtvrti od největšího moravského města odtrhly. O tom, jestli se svým návrhem uspějí, rozhodnou tamní obyvatelé v referendu. Důvodů pro osamostatnění je podle příznivců odtržení více než dost.

„Dvacet let na nás radnice Brna-jih kašle. Silnice je děravá, chodníky odrbané, kostel chátrá. Jeden chodník opravili před osmi lety před volbami, druhý a kus cesty před volbami minulými. Tak to tu chodí,“ stěžuje si Horymír Hegr, který v Přízřenicích žije pětapadesát let.

Také v Dolních Heršpicích je vidět, že tam peníze z pokladny města nebo městské části neproudí právě rychle. A když, tak na zvláštní místa. „Tady bydlí místostarostka Brna-jih Anna Böhmová. Všechno krásně opravené,“ prochází Hegr Jižní náměstí Dolních Heršpic. Chodníky se zámkovou dlažbou jsou tu rovné, krajnice zpevněné obrubami. Velký rozdíl oproti jiným místům v této čtvrti.

„Poslední kapkou bylo zjištění, že v sousedství Přízřenic má vyrůst devítipatrové sídliště Slunná louka pro 1770 lidí,“ říká starousedlík. V Přízřenicích a Dolních Heršpicích totiž dnes žije ani ne 1500 obyvatel a sídliště by tak jejich počet více než zdvojnásobilo. Obytný komplex se proto mnoha lidem nelíbí.

„Územní plán s výstavbou bytů u Přízřenic počítá od roku 2006, jen o tom místní dlouho nevěděli. Většina lidí dnes bydlí na severu Brna a cestují za prací na jih, což zahlcuje střed města. Proto vznikl plán obydlet i jih,“ vysvětluje obchodní ředitel stavební firmy Reko Pavel Knapec. Právě Reko mělo Slunnou louku stavět. Po protestech firma snížila bytovky na pět pater a počet obyvatel na 930.

Na katastru Přízřenic má však v budoucnu stát i překladiště kontejnerů a průmyslová zóna. Nic z toho nechtějí lidé z občanského sdružení Samostaný jih. „Když se osamostatníme, budou o těchto věcech rozhodovat místní. Navíc si zvolí starostu či starostku, která jim nebude lhát,“ tvrdí mluvčí sdružení Pavel Reich.

Víc podle něj bude i peněz na opravy a nové projekty. „V roce 2009 šlo v Brně-jih na investice jedenadvacet milionů, nic z toho do Dolních Heršpic a Přízřenic. Podle našeho předběžného rozpočtu zbyde samostanté obci na investice i šest milionů korun ročně,“ počítá Reich.

Své občanské sdružení mají i odpůrci osamostatnění. „Chceme nabídnout názorovou opozici a informovat o reálných dopadech odtržení. Silně převažují nevýhody. Případné odtržení se nedá vzít zpátky,“ varuje předseda modřického sdružení Občané proti odtržení Josef Burian.

Lidé z vedení obcí, které se v minulosti od některého z měst osamostatnily, odtržení doporučují. Jako třeba starostka Držovic poblíž Prostějova Blanka Kolečkářová. „Udělali jsme to před šesti lety a daří se nám lépe. I nám Prostějov vyhrožoval, že nepojedou autobusy a podobně. Není to pravda,“ říká starostka obce s čtrnácti sty obyvateli.

Starosta Brna-jih Josef Haluza je proti odtržení. „Uškodí to oběma stranám,“ tvrdí Haluza. A zabránit odtržení chtějí i zastupitelé Brna. „Magistrát se bojí, aby to nedalo dalším okrajovým čtvrtím signál, že něco není v pořádku,“ myslí si místostarosta Moravan Pavel Slavík.

Lidé z radnice Brna-jih se podle obyvatel Přízřenic a Heršpic začali v poslední době snažit o přízeň místních. „Od doby, co se snažíme o oddělení, tu sečou trávu a konečně asi zateplí mateřskou školku,“ všimla si Irena Skočdopolová z Dolních Heršpic.

O oddělení od Brna lidé z obou čtvrtí rozhodnou 12. září.