Výzkumníci oslovili osmdesát jedinců, kterým namluvili, že se účastní testů sledování pohybu očí při „nafukování“ virtuálního balónku. Polovině z nich přitom displej zobrazující stav nafouknutí balónku připevnili na běžnou cyklistickou helmu, druhé polovině na obyčejnou kšiltovku. Všichni s helmou virtuální balónek přefoukli až o třetinu více, než jedinci bez helmy, nebo jej dokonce nafukováním až praskli.
„Pouhá přítomnost helmy jejich podvědomí stimulovala k vyšší ochotě riskovat i v činnosti, která s potřebou chránit hlavu nesouvisela,“ napsali vědci v závěrech studie, které publikoval časopis Brain&Behavior. Podle nich poprvé detekovali a popsali takovýto vliv ochranné pomůcky na lidské podvědomí a chování. Dosavadní studie se totiž zaměřovaly jen na zkoumání vnímání rizika při činnosti, v rámci které měly ochranné pomůcky plnit svůj účel.
Jev, který takto popsali, se nazývá nepřímý „sociální priming“ – mechanismus, při kterém zpracování vybrané informace má vliv na chování jedince. „Výsledky naznačují, že pouhá podvědomá aktivace konceptu spojeného s pocitem bezpečí obecně zvyšuje sklony jedince k podstupování vyššího rizika,“ uzavřeli ve studii.
