Co lidé dýchají?

Vědci zkoumají, jak se špatný vzduch na Karvinsku a Ostravsku podepisuje na zdraví lidí.

Jan Král
Nikola Klimšová
Ostrava, Karviná

Karvinsko a Ostravsko patří k místům s nejšpinavějším ovzduším v Evropě. Na Karvinsku jasně vedou Věřňovice, ale špatně se dýchá téměř v každém městě. V Bohumíně, Karviné, Orlové i Havířově. Radvanice a Bartovice pak mají jedno z nejšpinavějších ovzduší v Ostravě.
Břetislav Buchta, Vladimír Burda a Radim Chrapek společně s dalšími pětadvaceti muži z Radvanic souhlasili s tím, že si nechají odebrat krev, odevzdají moč a budou osmačtyřicet hodin chodit s monitorem připevněným na těle. Přístroj změří, co všechno za tu dobu muži dýchali.
„Loni i letos v lednu se konalo toto měření u nás. Zúčastnilo se ho třicet našich strážníků,“ uvedl ředitel Městské policie Karviná Petr Bičej. Letos se bude zkoumat, jak ovzduší působí na lidi na Ostravsku. Podle vědců z pražské Akademie věd budou dílčí výsledky měření mužů známy zhruba v polovině roku, do konce roku pak vědci zveřejní definitivní výsledky. „Dlouho jsem neměl problémy, ale teď často pokašlávám, někdy se až dusím,“ říká Buchta. Téma ovzduší je na Ostravsku a Karvinsku stále aktuální. Krajský úřad i magistrát v lednu vyzývaly, aby lidé nechali auta doma a jezdili například tramvají. Vědci testují, co lidé dýchají a jak na ně zlé ovzduší působí
Břetislav Buchta je jedním z dobrovolníků, kteří se rozhodli pomoci při zkoumání ovzduší na Ostravsku. V práci si vybral starou dovolenou a dva dny chodil po Radvanicích s přístrojem. „Zašel jsem do knihovny, na nákup i do blízkého lesa. Pravda, někteří lidé se na mne dívali divně, že mi čouhá trubička zpod kabátu,“ vykládá Buchta. Sám se prý snaží žít zdravě. „Ale co je mi to platné, když žiji pod takovým kolosem, který chrlí karcinogenní látky,“ stěžuje si Buchta na ocelárnu ArcelorMittal.

Překvapení vědci

Pražští akademici už zkoumali karvinské a havířovské strážníky, úředníky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě a také městské policisty v Praze. Přestože výsledky výzkumu ještě zdaleka nejsou kompletní, už teď mluví vědci o velikém překvapení. Ostravští úředníci nadýchali v kancelářích třikrát více škodlivin než pražští strážníci v ulicích, karvinští strážníci dokonce devětkrát více. Výsledky měření v ostravských Radvanicích prý mohou dopadnout obdobně jako v Karviné, tedy ze všech nejhůře. „Kvůli jejich poloze tam bývají inverze velmi časté, jsou jakoby pod pokličkou,“ upozorňuje expert Jan Topinka z Akademie věd. Zkoumání pražských akademiků není nijak snadnou záležitostí. Podle vedoucího výzkumného týmu Radima Šráma problémy začínají už u výběru vhodných dobrovolníků. Musí to být mimo jiné nekuřáci. Ti se na Ostravsku a Karvinsku hledají těžce. Ženy vědci netestují. Důvod? „Mají jinou genetickou výbavu DNA,“ vysvětluje Topinka. A právě působení škodlivých látek z ovzduší na lidskou DNA vědci zkoumají. Kromě mužů se vědci zaměřili i na děti. V Ostravě žije mnohem více dětí s astmatem než kdekoli jinde v republice. Rozbory krve dvou stovek ostravských dětí akademici porovnají s rozbory krve dětí z Prachaticka na Šumavě. „Pokusíme se zjistit příčiny dětských nemocí a také navrhnout opatření,“ vysvětluje smysl zkoumání vědec Šrám. Výsledky zveřejní zřejmě v polovině letošního roku.

Pomůže nový zákon?

Slovo ovzduší se nyní mnohem intenzivněji skloňuje i na krajském úřadě v Ostravě. Vedení kraje vyslalo do Sněmovny návrh zákona, podle kterého by mohli inspektoři přímo v domě zkontrolovat, čím lidé topí. Doufají, že zákon začne platit už příští rok. „Taková situace, jaká je v těchto dnech, tu nebyla léta a bohužel jsme změřili, že se u nás na smogu výrazně podílejí i domkaři, kteří topí vším možným. Chtěl bych na ně apelovat. Dokud si totiž neuvědomíme, že si ten smrad sami vyrábíme a že tím ničíme i svoje vlastní zdraví za cenu ušetřených pár korun, budeme si hlavně pořád stěžovat na ty druhé a nic tím nezlepšíme,“ řekl primátor Karviné Tomáš Hanzel.

Jízdy zdarma nepomohly

Ten je také příznivcem nového návrhu zákona. „Každá zákonodárná iniciativa, která nakonec povede ke zlepšení ovzduší, byť za cenu pokut, je dobrá. Když si to nejsme sami schopni uvědomit, pak je třeba pohrozit pokutami. Je to sice smutné, ale je to tak. Bojím se ale, že třeba zavázat lidi povinností platit si za kontroly vytápění, tak jak to je v návrhu zákona, není dobrý nápad,“ dodává Hanzel. Místní politici se snaží také o to, aby lidé v Karviné a Ostravě mohli při smogových situacích jezdit městskou hromadnou dopravou zdarma. „Víme, že by nás doprava zadarmo v době smogu stála asi šedesát tisíc korun za den. Bylo by v zásadě možné na to přistoupit a já jsem pro, ale je třeba to velmi dobře zvážit. Už jsme to před několika lety vyzkoušeli a bohužel se nám v autobusech vozily spíše pro zábavu děti než řidiči, co nechali doma auta,“ řekl primátor Hanzel.

Přijdou pokuty?

Každou snahu o zlepšení situace s ovzduším lidé vítají. Někteří však poukazují na to, že kraj s hlavními znečišťovateli nejedná dost tvrdě. Podle hejtmana je ale kraj vůči velkým znečišťovatelům nekompromisní. „Podniky musí během tří let snížit emise o padesát procent. To je strop, dál už není po technologické stránce možné jít. Podniky si budou muset pořídit nejmodernější přístroje,“ vysvětluje náměstek hejtmana Miroslav Novák. Pokud to firmy neudělají, hrozí jim velké pokuty. V krajním případě skončí.