Co nás čeká v kosmonautice v roce 2012
První letošní významnou událost v kosmonautice jsme si odbyli na samotném přelomu roku. Na Silvestra a Nový rok byly na oběžnou dráhu Měsíce navedeny sondy GRAIL.
Dráha obou sond bude postupně upravována na finálních 50 km nad povrchem s periodou oběhu 113 minut. Vzdálenost mezi sondami by v tu chvíli měla být asi 180 až 200 km. Vědecká část mise započne v březnu a potrvá necelé tři měsíce.
Během této doby budou obě sondy vysílat a přijímat signály ze Země a zároveň budou intenzivně komunikovat mezi sebou. Proměnlivá vzdálenost a vzájemná rychlost mezi sondami bude využita k vytvoření podrobné mapy gravitačního pole Měsíce. Z výsledků bychom se měli dozvědět podrobnosti o struktuře měsíční kůry, jádru, vnitřní stavbě, ale také o mechanismech tvorby planet zemského typu.
Sondy GRAIL
Přicházejí soukromé lodě
Když jsme před rokem psali podobný článek, zmínili jsme, že v roce 2011 bude stále více vystrkovat růžky soukromý sektor. Nakonec se tak oficiálně nestalo a celá sláva byla odložena na letošní rok.
Poté, co kosmická loď Dragon od společnosti SpaceX obletěla v prosinci 2010 dvakrát Zemi a úspěšně přistála v Tichém oceánu, očekávalo se, že v roce 2011 zamíří k Mezinárodní kosmické stanici. Start k ISS byl ovšem postupně odkládán, až nakonec sklouzl do roku 2012.
Dragon už je na Mysu Canaveral, a pokud SpaceX dodrží aktuální termín, měl by k vesmírnému komplexu s nákladem a bez posádky zamířit 8. února. Do vesmíru vynese loď nosná raketa Falcon 9, kterou vyvinula stejná společnost.
Kresba kosmické lodě Dragon zachycené staničním manipulátorem
Původně se předpokládalo, že se Dragon pouze přiblíží ke stanici a k samotnému spojení dojde až při dalším letu. Obě mise však byly nakonec sloučeny, takže už v únoru by mohla u stanice zakotvit historicky první soukromá kosmická loď.
Nepůjde ale o klasické připojení, z bezpečnostních důvodů byl zvolen postup, který využívá japonská zásobovací loď HTV. Dragon se k ISS přiblíží na vzdálenost třiceti metrů a zůstane „stát“ – obě plavidla poletí ve formaci. Některý z členů posádky následně loď uchopí staničním manipulátorem a připojí ji ke stykovacímu uzlu.
Na rozdíl od ruských, japonských a evropských automatických lodí má Dragon jednu výhodu. Je vybaven tepelným štítem, padákem a vůbec vším potřebným pro návrat na Zemi. K přistání by mohlo dojít už zhruba po dvoutýdenním pobytu u ISS.
Vlastní nosnou raketu i kosmickou loď vyvíjí také firmy Orbital Sciences Corporation a Thales Alenia Space. Raketa Antares má výšku 40 metrů, skládá se ze dvou stupňů (později bude rozšířena o třetí) a na nízkou oběžnou dráhu bude schopna vynést až sedm tun nákladu.
Raketa Antares by měla k ISS vynášet kosmickou loď Cygnus. Ta se k vesmírnému komplexu připojí stejným způsobem jako Dragon při svém prvním ostrém pokusu.
Jedna z verzí lodě Cygnus
V přípravě jsou dvě verze. První vychází z italského logistického modulu MPLM, ve kterém se na ISS vozily zásoby raketoplánem a je hermetizována. Druhá verze je nehermetizována a podobá se spíše paletám, pomocí kterých se v kosmickém prostoru přepravují nejrůznější náhradní díly. Cygnus nemá žádný tepelný štít, takže po odletu od ISS bude navedena do atmosféry podobně jako jiné zásobovací lodě.
V průběhu října a prosince či spíše později by mohly proběhnout dva lety. Jeden na oběžnou dráhu v rámci testu, druhý pak k ISS.
Další zásobovací lety k ISS
K ISS odstartují v průběhu roku již osvědčené zásobovací lodě:
Japonská HTV: červen 2012
Evropská ATV: ke stanici odstartuje nejspíše v březnu. Po dvou exemplářích, které k ISS zamířily v letech 2008 a 2011, bude „trojka“ pojmenována po italském fyzikovi Edoardu Amaldim
Ruské Progressy: Progress M-14M (25. ledna), Progress M-15M (duben), Progress M-16M (červen), Progress M-17M (říjen), Progress M-18M (prosinec)
Pilotované lety
Pouze dva státy v současné době disponují kosmickou lodí, která je schopna dopravit člověka do vesmíru a zpět. Rusko vozí svými Sojuzy posádky na palubu ISS. V roce 2012 jsou v plánu čtyři starty Sojuzů, v závorce uvádíme předpokládané složení posádky.
Sojuz TMA-04M: konec března (Rusko, Rusko, USA)
Sojuz TMA-05M: konec května (Rusko, Japonsko, USA)
Sojuz TMA-06M: konec září (Rusko, USA, Rusko)
Sojuz TMA-07M: konec listopadu (Rusko, Kanada, USA)
Kromě Sojuzů by se do vesmíru mohla vydat v roce 2012 i čínská kosmická loď Šen-čou 9, která by se následně připojila k orbitální stanici Nebeský palác 1 (Tchien-kung 1). Teoreticky by koncem roku mohl proběhnout i start lodi Šen-čou 10.
Kosmické sondy
Pokud pomineme vstup sond GRAIL na oběžnou dráhu Měsíce, bude patrně rok 2012 na dění v této oblasti poměrně chudý. Nejvýznamnějším okamžikem bude nepochybně přistání vozítka Curiosity na Marsu dne 6. srpna (viz starší článek). Krátce předtím by měla sonda Dawn opustit oběžnou dráhu planetky Vesta a zamířit k trpasličí planetě Ceres, kam přiletí v roce 2015.
Výzkum Sluneční soustavy však i tak zažívá velký boom. Sondy operují u Merkuru (Messenger), Venuše (Venus Express) a Saturnu (Cassini). Měsíc je pod drobnohledem sondy LRO a u Marsu se dveře netrhnou. Povrchem rudé planety stále statečně brouzdá vozítko Opportunity, na oběžné dráze pak pracují Mars Express, MRO a Mars Odyssey. Kromě toho sonda Juno směřuje k Jupiteru (přílet 2016), New Horizons k Plutu (přílet 2015) a Rosetta ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko (přílet 2014).
Družice
V průběhu roku čekáme desítky startů družic. Kromě telekomunikačních či vojenských by se v červnu měla do vesmíru vydat i další dvojice družic navigačního systému Galileo.
Zajímavou družicí bude NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Její start je naplánován na 14. března a zaměřit by se měla na výzkum vesmíru v rentgenové části spektra.
