Čtvrt míle pod deset vteřin? Hračka | e15.cz

Čtvrt míle pod deset vteřin? Hračka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Na bechyňském letišti vystřídali piloty stíhaček jezdci dragsterů. Nejrychlejším tu naměřili kolem tří set kilometrů v hodině.

Létají od nich plameny a v jejich blízkosti praskají ušní bubínky. Jsou vidět pouze na startu, protože za pár sekund zmizí čtvrt míle daleko. Taková auta představili němečtí jezdci na oficiálních testech před sezonou v Bechyni.

Tolik dragsterů, jak se těmto silným autům říká, se ještě v historii České republiky na jedno místo nesjelo. K vidění bývalo maximálně pět strojů. Uplynulý víkend ale na bechyňské letiště dorazilo kolem sedmdesáti týmů z Evropy, převážně z Německa.

„O závodní trať na letišti v Luckau poblíž Drážďan Němci přišli. Proto hledali jiné útočiště,“ vysvětluje Jiří Bamberger, který se stal prostředníkem mezi německou M.S.T.O a českobudějovickými Predators Budweis. Dvěma organizacemi, které akci uspořádali.

Dech se ale divákům netajil jen při pohledu na německé rychlíky. Mezi dragstery patří i motorky. S novým strojem se na start přijel pochlubit Roman Sixta. Jediný Čech, který závodí s dragsterovou motorkou v seriálu mistrovství Evropy. Je prý také jediný na východ od Německa, kdo používá jako palivo nitromethan místo benzínu.

„Motor musí být stažený popruhami, protože když exploduje, tak se roztrhá na kusy. Také jsou nutné dvě svíčky na válec, kdyby jedna odešla,“ popisuje technická úskalí Sixta. Dosažený čas 8,7 sekundy na čtvrt míle mu udělal radost. Poplácávání po zádech ale mírnil i kritickými slovy.

„Na druhý kvalt jsem řadil až někde na tři sta metrech. Chtělo by to ale tak o sto metrů dřív. Musíme doladit nastavení spojky,“ poznamenal směrem k mechanikům. Zatím získává v kategorii Dragsterů zkušenosti, ale od motorky prý zázraky čekat nemůže. „Tenhle motor je koncepčně zastaralý. Až ho zvládneme technicky i myšlenkově na trati, může mít výkon šest set padesát koní. Konkurenti ale mají stroje o tisíci koních, takže jezdí čtvrt míle za šest a půl sekundy. K nim se nemůžu ani přiblížit,“ vysvětluje.

Ideální podmínky

Po silnějším dragsteru Sixta do budoucna touží, ale vše závisí na penězích. Zatím ho pořízení motorky, s náhradními díly a palivem vyšlo téměř na dva miliony korun.

O víkendu si na bechyňské letiště našlo cestu kolem tisíce diváků. To se líbilo i německým pořadatelům. „Odjížděli spokojení. U nich při závodech v Hockenheimu přijde za víkend třeba sedmdesát tisíc lidí, ale když stroje jen testují, nemají návštěvnost ani takovou, jako tady v Bechyni,“ tlumočí vzkaz německé strany Michal Habrda z Predators Budweis.

Protože Němcům doma ubývají závodní tratě, přemýšlí, že do Bechyně přesunou i některý ze závodů. Ten nejbližší připadá v úvahu už v červenci. „Byla by to obří akce. Startovali by tady stejný víkend, na který plánujeme Motomejdan a mistrovství České republiky dragsterových motorek. Všechno se ale rozhodne v příštích třech týdnech,“ uvádí Habrda.

Pro Bechyni také hovoří kvalita připravené tratě. Je jediná v České republice, která má penetrovaný, jakoby pogumovaný povrch. Závodní pneumatika tak dobře přilne a neprokluzuje. Jezdcům to umožní raketový start. Nejvyšší konečná rychlost, které jezdci o víkendu dosáhli byla přibližně dvě stě devadesát kilometrů v hodině. Čtvrt míle ujel takový dragster za 7,6 sekund.

Na plný plyn si vyzkoušeli čtvrt míle na bechyňském letišti také amatérští závodníci. Nadšenci, kteří si zamilovali například repliky známých značek a sami si je postavili. Jedním z nich je Václav Bohuslávek s Cobrou Shelby 427.

První v republice

„Už jsem s ní jel i tři sta kilometrů v hodině. Postavil jsem ji za šest měsíců,“ křičí za burácení motoru hrdý majitel do ucha redaktorovi Sedmičky. Ten k němu usedl v touze po troše adrenalinu. Zrychlení Cobry ho zatlačilo do sedačky, že se z ní při vystupování pomalu nemohl zvednout.

Václav Bohuslávek je zřejmě jako majitel Cobry jedním z těch, kteří převzali inspiraci od Jiřího Bambergera. „Když jsem si někdy před třinácti lety postavil vlastní Cobru, doslova na koleně, chodili za mnou lidi, kde ji můžou sehnat. Byla první republice. Dneska jsem jich tady viděl alespoň přes dvacet,“ vysvětluje Bamberger, jak se zájem o silné stroje u lidí v Čechách postupně rozrůstal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video