Nejfrekventovanější. Nejdelší. Nebezpečná. Často se o nich mluví. Spoustu společného mají dálnice D1 a Polabská cyklostezka, jež se táhne od Kolína až do Nymburka a pak dál směrem na Čelákovice.
Zatímco po silniční tepně projedou denně desetitisíce aut, na stezce, věrně kopírující tok největší české řeky, je to o řád méně. I tak je na místy velmi úzké asfaltce hodně těsno. A tudíž nebezpečno.
„Jezdí tady mraky lidí. Zvlášť o víkendu. Místa není moc, občas je to doslova slalom,“ přitakává Jaroslav Zamazal, zarytý biker, který vyráží na stezku i čtyřikrát týdně. Bruslaři, cyklisté, lidi s dětmi v kočárcích i bez nich, se psy. Špalíry lidí. A všichni se musí na stezku vejít. Často se nevejdou, narazí.
Primář brusle nerad
„K úrazům vyráží sanitka k Labi i třikrát týdně,“ vypráví mluvčí záchranářů Tereza Janečková. Nejčastěji kvůli odřeninám, zlomeninám zápěstí, loktů, klíčních kostí.
„Bruslaře máme pravidelně v péči. A nejde o prkotiny. Měli jsme tu i otřesy mozku,“ říká primář chirurgie nymburské nemocnice Jaroslav Verner a mimoděk dodá: „Já osobně ty kolečkové brusle nemám rád.“
Zbytečně riskantní jízda. I v tom je podobnost „déjedničky“ a Polabské cyklotrasy. Test týdeníku Sedmička potvrdil, že se lidé na bicyklech a na stále populárnějších in-line bruslích dostatečně nechrání.
Helmu používá jen každý druhý z deseti, chrániče – alespoň ty na kolena – pouhá polovina bruslařů. Bez přilby dorazila k soutoku Cidliny s Labem třeba i bruslařka s kočárkem. Přitom například loni ve Zlíně bruslařka po pádu zemřela.
To se může výrazně změnit. Nejvyšší soud v minulých dnech vynesl průlomový rozsudek. Podle něj dospělí cyklisté bez přilby riskují, že po případné nehodě se zraněním hlavy získají od pojišťovny nižší odškodné. Cyklisté mladší 18 let musí helmu už několik let používat povinně. Pro dospělé podobná povinnost ze zákona nevyplývá.
„Chrániče prodáme zhruba ke každým třetím bruslím,“ potvrzuje majitel prodejny sportovních potřeb v Poděbradech Petr Rož. „Zato přilbu si pořizují jen ti, co jezdí opravdu dobře. Používají větší kolečka, tím pádem jezdí i větší rychlostí. Takoví bruslaři nosí přilbu často,“ dodal prodejce.
Pozor na „šneka“
Jenže ani sebelepší výbava a technika jízdy od občasného pádu nezachrání. Může za to často proklínaný povrch stezky, podobně jako za řadu nehod na D1. Byť je silnice v mnohem horším stavu, i na trase podél Labe jezdec narazí na velmi nebezpečné úseky (ty zásadní jsou vyznačeny v infografice). Trasa totiž původně počítala jen s cyklisty, jimž hrubozrnný asfalt či užší pruh tolik nevadí.
Z testu Sedmičky vyplývá, že pro bruslaře nejhorší je průjezd Velkým Osekem, kde cyklostezka přechází v úzký pás namalovaný na silnici. Do přejezdu přes lávku elektrárny v Poděbradech by se měli pouštět jen zkušení jezdci. Je nutné tady umět včas brzdit. Riskantní je i sjezd po takzvaném „šneku“ z lávky na pravém břehu Labe. Bruslaři tam často doslova ručkují po zábradlí.
Stejně jako D1, využívají Polabskou cyklotrasu lidé známí i neznámí. Krom tváří herců z Prahy tady lze potkat i dvojnásobnou olympijskou vítězku v rychlobruslení Martinu Sáblíkovou, kterak polyká porce tréninkových kilometrů. Bydlí ve Velkém Oseku a na stezku to má několik stovek metrů.
„Nejčastěji mířím k Veltrubům a zpět. Je to dva a půl kilometru. Asfalt je hladký, dá se na něm dobře jet. Úsek si dám i pětadvacetkrát v kuse,“ řekla dvaadvacetiletá sportovkyně.
Cyklostezku má ráda. Podobně jako stovky dalších cyklistů a bruslařů. Tady už příměr s D1 neobstojí. Nebo snad existuje člověk, který by měl „brněnskou“ dálnici v oblibě?
