Většina Čechů se s virtuálním platidlem bitcoin seznámila poněkud nešťastně, když si přečetli o případu krádeže na bitcoinové „burze“ Bitcash.cz, který na rozdíl o dřívějších, mnohem větších kauz, zaznamenala téměř všechna tuzemská média. Uživatelé zřejmě největší české směnárny během okamžiku přišli o 484 bitcoinů, tedy téměř o pět milionů korun, zatímco v případě nejznámějších krádeží šlo o desítky tisíc bitcoinů.
Server Bitcash.cz byl jen zprostředkovatel obchodů odehrávajících se na světových burzách, vysvětluje zakladatel severu Bitcoin.cz Marek Palatinus. „Byl na úrovni pokladníka v zájmovém sdružení,“ říká a poukazuje na nedostatečné zabezpečení. Podle něj se okradení uživatelé mohou se svými bitcoiny pravděpodobně rozloučit, provozovatelé podobných služeb své zákazníky obvykle neodškodňují.
To potvrzuje i provozovatel Bitcash.cz Karel Minx. „Varoval jsem vždy neinvestovat do BTC prostředky, které jsou pro vás více než zanedbatelné a být si vědom všech rizik. Podmínky obsahovaly ustanovení o tom, že za jakoukoliv ztrátu nejsme schopni ručit,“ vzkázal na svém webu uživatelům, kteří se mezitím sdružují na sociální síti Facebook a zvažují trestní oznámení. Sám Minx už jedno na neznámého pachatele podal a o případu odmítá kvůli závazku mlčenlivosti mluvit.
Otázkou zůstává, jak tuto kauzu rozhodnou soudy, pokud na ně dojde. Česká legislativa totiž existenci bitcoinu jako platidla neuznává.
Tajemný zakladatel
Na podzim 2008 se na internetu objevil článek s názvem Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System. „Umožní přímé posílání plateb od jednoho uživatele k druhému bez toho, aby šly skrz finanční instituce,“ napsal autor článku Satoši Nakamoto. Kdo se za tímto pseudonymem skrývá, zůstává stále tajemstvím. Spekuluje se o jednotlivcích, menších skupinách i o tom že celou měnou stojí nějaká vláda.
Jisté není ani to, kdy se zrodil nápad na vytvoření internetové měny. Sám Nakamoto uvedl, že bitcoin vyvíjel přibližně dva roky. To vzhledem ke komplexnosti celého systému buď podporuje verzi, že tvůrců měny bylo více, nebo jim vývoj ve skutečnosti trval mnohem déle. Palatinus tipuje, že obojí je částečně pravda. Tvůrců bitcoinu bylo více a uživatel s přezdívkou „Satoši Nakamoto už v roce 1997 diskutoval na internetovém fóru zabývajícím se kryptografií,“ říká.
Bitcoinová síť byla oficiálně spuštěna 3. ledna 2009, Nakamoto sám „vytěžil“ prvních 50 bitcoinů a uvolnil je do oběhu. O rok později potkal virtuální měnu první a zatím také poslední globální zádrhel, kdy se podařilo prolomit zabezpečení a na dva účty v síti zaslat 184 miliard bitcoinů. Tuto chybu během několika hodin sám Nakamoto odhalil a bitcoiny, které si hackeři sami vytvořili, vymazal.
Nakamotova účast na projektu ale postupně začala klesat. Zatímco zpočátku běžně odpovídal na dotazy uživatelů nové měny, vývoj virtuální měny a s ní spojeného transakčního systému postupně předával Američanovi Gavinovi Andresenovi. Poslední programátorský zásah učinil v létě 2010 a tři roky po spuštění celého projektu přestal reagovat i na e-maily od Andersena. Stručně řečeno – zmizel.
Mining se přeceňuje
Celkové množství bitocinů je omezeno na 21 milionů, do oběhu bylo dosud uvolněno asi deset milionů. Rychlost vydávání se přitom postupně zpomaluje, zatímco poslední bitcoiny budou vydány v roce 2140, drtivá většina bude v oběhu do roku 2030. Bitcoin je tedy silně deflační, s tím ale jeho tvůrce počítal, bitcony lze dělit na osm desetinných míst.
Plánovaný průběh uvolňování bitcoinů
Nové bitcoiny se do oběhu dostávají pomocí takzvaného miningu, tedy těžby. Ten se provádí řešením uměle vytvořených matematických problémů, jejichž dílčí řešení přináší kýžené bitcoiny. Výpočty jsou distribuované a je tedy víceméně dílem náhody, který z těžařských počítačů narazí na výsledek a odmění svého majitele novým bitcoinem. Výkonné počítače těžařů zároveň zajišťují ověřování převodů plateb, za kterých odesílatelé plateb platí dobrovolné transakční poplatky. „Odměna v bitcoinech postupně klesá, transakční poplatky postupně rostou, až odměnu v podobě vytěžených bitcoinů nahradí úplně,“ vysvětluje Palatinus.
Význam těžby se ale podle něj přeceňuje. Zatímco v počátcích projektu mohli významné sumy získat i jednotlivci, dnes je mining záležitostí hlavně specializovaných firem. „Po každém článku o bitcoinech mám plný Liboc zpráv od lidí, kteří se ptají, jak těžit,“ stěžuje si Palatinus. „V centrální bance se ale také nikdo nejprve neptá, jak se tisknou peníze.“
Čínský vliv
Pravděpodobně první transakce s bitcoiny v reálném světě byla poněkud krkolomná. Floridský programátor Laszlo Hanyecz zaslal 10 tisíc bitcoinů britskému dobrovolníkovi, který následně objednal dvě pizzy u amerického řetězce Papa John’s, zaplatil kreditkou, a nechal je poslat na Hanyeczovu adresu.
Od té doby se mnoho změnilo. Bitcoiny lze platit v tisících kamenných prodejen po celém světě, u společnosti Virgin Atlantic si za ně lze koupit výlet do vesmíru, USA či Kanadě je přijímají některé kavárny.
S bitcoiny obchodují specializované burzy po celém světě. Počet uživatelů rychle roste, i když se jejich počet kvůli decentralizovanosti celé sítě jen těžko odhaduje. S rostoucí poptávkou pak roste i cena, která je ale kvůli absenci centrálního řízení trhu značně kolísavá. Na začátku letošního roku se bitcoin obchodoval za třináct dolarů, před několika dny jeho cena překonala magikou hranici tisíce dolarů. Mezitím se virtuální měna stihla několikrát propadnout a následně posílit o stovky dolarů během několika dní.
Mezi faktory růstu je často zmiňována kyperská krize, předpokládá se, že někteří investoři své peníze z ostrova považovaného za daňový ráj přesunuli do bitcoinu. Naopak jeden z největších letošních pádů následoval po razii FBI, která rozprášila ilegální internetové tržiště The Silk Road. Nezpochybnitelný vliv na růst posledních měsíců ale má čínská poptávka. Číňané totiž před cestami do zahraničí proměňují juany za bitcoiny a za hranicemi je mění zpět na místní měnu. Obcházejí tak čínský zákaz na vývoz většího množství peněz za hranice.
Číňané vidí výhodu i v nezávislosti bitcoinu. „V Číně lidé nejsou zvyklí mít peníze v bance. Bitcoin je jednoduchý a nezávislý, nikdo jim nemůže peníze vzít,“ vysvětluje si popularitu měny u běžných Číňanů Palatinus. Navzdory každodenní snaze hackerů po celém světě je totiž kód bitcoinové sítě vůči snaze o její ovládnutí imunní.
Jedinou cestou k virtuálním peněženkám uživatelů tak zůstává jejich přístupový klíč. Výhodou i úskalím najednou je skutečnost, že o jeho bezpečné uložení se stará každý uživatel sám.
Kurz bitcoinu k dolaru na burze Mt. Gox během posledního roku
Jak svázat bitcoin? Cesty jednotlivých zemí se značně liší
Bitcoin je na světě už téměř pět let, má zřejmě desítky milionů uživatelů a bitcoinové platby akceptuje i řada obchodníků, většina států si ale s virtuální měnou neví rady. Některé země ale už usoudily, že bez jejich regulace se bitcoin neobejde.
„Federální vláda tak vůbec poprvé uznala bitcoiny za soukromé peníze,“ mohl už v létě prohlásit německý poslanec Frank Schäffler, který si od ministerstva financí vyžádal vyjádření k bitcoinu. To mimo jiné znamená, že obchodníci s měnou si musí vyžádat povolení spolkového úřadu BaFin a ze zisků spojených s bitcoiny zaplatit obvyklou daň 25 procent. Soukromého využívání bitcoinů se daň týkat nebude.
Nedávné prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti a Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) je opatrnější, nicméně připouští, že virtuální měny mohou sehrát úlohu finančního nástroje. „Všichni jsme si vědomi, že virtuální měny nelze považovat za ilegální,“ uvedla Mythili Ramanová, náměstkyně generálního prokurátora trestního oddělení ministerstva spravedlnosti.
Vyjádření SEC následovalo nedlouho poté, co texaský soudce prohlásil bitcoiny za peníze. Rozhodl tak v případu, ve kterém komise viní jistého Trendona Shavera za podvody páchané s bitcoiny. Soudce odmítl obhajobu založenou na tom, že bitcoiny nejsou peníze a komise tak nemá právo Shavera žalovat, a tím de facto bitcoiny jako měnu uznal.
Britové se bitcoiny na jednu stranu pokoušejí co nejvíce připodobnit tradičním penězům, královská mincovna se pro jejich majitel chystá razit nice s obsahem zlata, jejich hodnota bude odpovídat hodnotě na burze. Jak toho ovšem při současném kolísání hodnoty dosáhne, mincovna nezmiňuje. Na Zároveň ale britská vláda chce, aby se na obchod s bitcoiny vztahovala daň z přidané hodnoty. „To činí jejich legální prodej nepřijatelným,“ myslí si František Fuka, který s bitociny obchoduje.
Česká národní banka bitcoin jako měnu odmítá. „Bitcoin nemá povahu české nebo cizí měny ani investičního nástroje. Nelze ho považovat ani za internetovou peněžní jednotku,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vlčková. „Elektronické peníze jsou podle zákona peněžní hodnota, která představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, a je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí. V případě bitcoinů neexistuje osoba, kterou by bylo možné označit za vydavatele,“ dodává.
Podle Fuky bitcoin vlastně ani žádnou regulaci nepotřebuje. „Obávám se, že v ČR zatím nikdo neví, co to vlastně ty bitcoiny jsou a jak fungují, takže kdyby se jejich existence v tuto chvíli nějak právně ukotvila, mohl by z toho být nesmysl,“ myslí si. Žádná zákonná úprava podnikání s bitcoiny není potřeba ani podle zakladatele serveru Bitcoin.cz Marka Palatinuse. „Pokud ano, tak jako v Německu,“ dodává.
