V listopadu 1989 to začalo zvoněním klíčů na náměstích a proslovy plnými vzletných slov. Sametová revoluce a následujících dvaadvacet let svobody znamenaly převratné změny. Ze Severočeského kraje jsou kraje dva. Z miminek jsou dnes dospělé dámy a mladí muži. Ze zaměstnaných možná nezaměstnaní. Studentů i škol přibylo, lékaři operují pomocí robotů, zdražuje se téměř vše, v prodejnách se změnil sortiment, ruiny vstaly z mrtvých a v tříhvězdičkovém hotelu spí bezdomovci. Náměstí v Ústeckém kraji neplní davy nadšených lidí plných očekávání. Investoři je zastavěli obchodními centry.
1. Revoluční dítě
Jan Hajniš z Ústí nad Labem je revoluční dítě. Když se na tamním Mírovém náměstí scházely davy, byl v peřince a dnes čtvrtým rokem studuje Vysoké učení technické v Brně. Události před dvaadvaceti lety neřeší. Ale pochopitelně, aby byl v obraze, se o ně zajímal. Jak se tehdy žilo, ví z vyprávění rodičů. Je rád, že žije v současné době, domnívá se však, že před lety k sobě měli lidé blíž, že mezilidské vztahy utrpěly. „Každý politický systém má něco do sebe a komunismus měl jasně vymezená pravidla,“ domnívá se Hajniš.
2. Mluvčí charty ministrem
Alexandr Vondra, ministr obrany a občansko-demokratický senátor za Litoměřicko a Slánsko, byl v roce 1989 mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. V listopadu 1989 stál u vytváření Občanského fóra a po revoluci, v letech 1990 až 1992, působil jako zahraničněpolitický poradce prezidenta Václava Havla.
3. Ze školství do politiky
Před a po revoluci ji znali především školní děti na Chomutovsku. Dnes Jana Vaňhová šéfuje Ústeckému kraji. V roce 1998 vstoupila do České strany sociálně demokratické a před třemi roky, 26. listopadu, ji zvolili hejtmankou Ústeckého kraje.
4. Tisíce lidí bez práce
Za komunistického režimu musel každý pracovat. Kdo nechodil do zaměstnání, byl příživník. Dnes není práce pro všechny. V Ústeckém kraji ji k poslednímu říjnovému dni nemělo 55 435 lidí. Před rokem jich bylo ale o 1580 víc. „Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji meziměsíčně klesla na 12,28 procenta,“ konstatuje mluvčí krajské pobočky úřadu práce Eva Maříková.
5. Z fakulty univerzita
V roce 1989 mělo Ústí nad Labem pouze pedagogickou fakultu. Dnes má Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, která vznikla 28. září 1991. Tvoří ji sedm fakult a jeden ústav: fakulta sociálně ekonomická, fakulta umění a designu, fakulta výrobních technologií a managementu, fakulta životního prostředí, filozofická fakulta, pedagogická fakulta, přírodovědecká fakulta a ústav zdravotnických studií.
„Při svém vzniku v roce 1991 měla nová univerzita 2082 studentů, letos jich má dohromady dvanáct tisíc,“ říká mluvčí univerzity Jana Šiková.
Studenti na kolejích žijí téměř stejně jako před lety, kdy ale koleje měly stoprocentní obsazenost. Dnes jim konkurují soukromí ubytovatelé a priváty. „Zásadní změnou na kolejích je bezplatné připojení k internetu. V roce 1989 byly samozřejmostí četné návštěvy studoven fakultní knihovny nebo Státní vědecké knihovny v Ústí nad Labem,“ uvádí jeden z rozdílů Šiková.
6. Místo pacientů studenti
Masarykova nemocnice se z Pasteurovy ulice do konce roku 2005 kompletně přestěhovala do areálu Bukov, kde nyní sídlí Krajská zdravotní, akciová společnost, která spravuje pět nemocnic v Ústeckém kraji, v Děčíně, Mostě, Chomutově, Teplicích a v Ústí nad Labem.
Bývalý areál nemocnice získala univerzita, která tam buduje kampus. Měl by být hotový v červenci roku 2012. „V lednu 2006 převzal tehdejší rektor Zdeněk Havel symbolický klíč od celého areálu. Univerzita naplno rozběhla revitalizaci brownfieldu v centru města,“ připomíná mluvčí univerzity Šiková.
7. Operují roboti
Kdo by v revolučním roce pomyslel, že za dvaadvacet let budou v České republice běžné robotické operace? Centrum robotické chirurgie Krajské zdravotní funguje třetím rokem a do letošního srpna na dvou robotických systémech daVinci v ústecké Masarykově nemocnici zvládli už 756 operací.
„Robotická neboli daVinci chirurgie znamená velmi šetrnou lékařskou metodu, vhodnou pro operace v dutině břišní a hrudní a v dalších špatně dostupných místech lidského těla. Nově se používá i při operacích v dutině ústní a hltanu. Zejména všude tam, kam je z anatomických příčin obtížný přístup při otevřené, případně i laparoskopické metodě,“ vysvětluje ústecký lékař Marek Broul.
8. Vyšší jízdné
Rok 1989 znamenal pro ústeckou hromadnou dopravu velký rozvoj. Dopravní podnik zavedl trolejbusové tratě do Všebořic a na Severní Terasu Stříbrnickou ulicí a Rooseveltovou ulicí. Od té doby především hodně podražil. Zatímco v roce 1989 stála základní jízdenka jednu korunu, na konci roku 2011 vyjde na osmnáct korun.
9. Čtyřicetileté Studio
Ústecké Činoherní studio bylo revolučním centrem v Ústí nad Labem. Do dění se aktivně zapojili i Ivana Chýlková a Karel Roden, kteří začali hereckou kariéru v Ústí. Letošní sezona je pro ústeckou kulturní scénu jubilejní čtyřicátá.
10. Fórum v Nároďáku
Do Národního domu chodili mladí na diskotéky, 23. listopadu 1989 tam vzniklo ústecké Občanské fórum a dnes tam sídlí také Centrum na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji.
11. Fronty na Párala
„Každý čtvrtek novou knihu.“ Před knihkupectvími se stály fronty na knihy. Nejčtenějším
spisovatelem byl severočeský Vladimír Páral, který bydlel v ústecké čtvrti Klíše. Letos mu bylo devětasedmdesát let. V někdejší největší ústecké Knize dnes prodávají zlevněné zboží.
12. Zpívala v pokoj
V roce 1989 devítiletá dívenka z Ústí nad Labem Martina Balogová věděla, že jednou bude zpěvačkou. Na jaře 2004 už měla první fanoušky poté, co postoupila do finále první série televizní pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar. Letos nazpívala s Martinem Francem duet „Naše Zem, naše srdce“.
13. Nebude matkou
Za slonicemi Kalou a Delhi chodili návštěvníci Zoologické zahrady v Ústí nad Labem už v roce 1989, ale až po revoluci věděl snad každý, kdo je Delhi. „V roce 2002 lékaři slonici inseminovali. Za dva roky, v červenci 2004, porodila bohužel mrtvé slůňátko,“ připomíná smutnou událost vedoucí propagace zahrady Věra Vrabcová. V roce 2011 je jasné, že Delhi už matkou nebude.
14. Orangutaní herci
Veseleji měli v zahradě v revolučním roce, kdy tam režisérka Marie Poledňáková natáčela film Dva lidi v zoo. Zahráli si v něm orangutani Ňuňák a Ňuninka. I po dvaadvaceti letech mají domov v ústecké zahradě, kde žijí se synkem Budim.
15. Most, který vede do skály
V roce sametové revoluce mělo Ústí nad Labem dva mosty, železniční a Dr. E. Beneše. V červenci 1998 spojil labské břehy Mariánský most architekta Romana Kouckého. Tvoří protiváhu Mariánské skále v místě zvaném Ústecká brána. Získal Cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí European Steel Design Awards (Evropská cena za design z oceli - pozn. red.). Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství jej zařadila mezi deset nejlepších staveb světa desetiletí.
16. Zastavěná centra
Náměstí severočeských měst zažila velké změny. Například na ústeckém Mírovém náměstí vyrostl Palác Zdar v místě bývalého soudu. Jmenuje se podle restaurace Zdar, která stála vedle soudu. Za minulého režimu zničená Fučíkova třída, dnešní Masarykova ulice, má od poloviny letošního roku novou stavbu, hotel Clarion.
Nedokončený hotel na rohu náměstí Svobody v Teplicích právě mizí. Dvacet let se z něj využívalo spodní patro. V následujících letech by tam měla Tepličanům sloužit nákupní galerie Fontána.
17. Živěji u kostela
Nejdiskutovanější stavbou v Ústí nad Labem bylo Obchodní centrum Forum u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Šikmost kostela ale díky tomu vynikla a do centra se vrátil život, jak předpověděl při otevření tehdejší ústecký primátor Jan Kubata.
18. Opravený zámeček
V osmdesátých letech chátrala někdejší chlouba Ústí, výletní zámeček Větruše. Z ruiny se nákladem sedmdesáti milionů stala dominanta krajského města. Znovuotevření se konalo v roce 2005, od loňského roku tam vede lanovka a letos vedle Větruše začali dělníci stavět hotel.
19. Pohřbený hotel
Osmdesátá léta znamenala pro tříhvězdičkový hotel Máj na ústecké Severní Terase období slávy i úpadku. V revolučním roce jeho hodnotu vyčíslili sedmapadesáti miliony. Dnes by ani tolik nestačilo, aby ho dal někdo dohromady. Azyl v něm nacházejí lidé „z ulice“.
20. Pracovní možnosti
Místo bývalého vojenského letiště u Žatce je Triangle, jedna z pěti průmyslových zón v České republice. Ústecký kraj se státem do přípravy zóny investoval od roku 2002 kolem dvou a půl miliardy korun. Ke konci loňského roku tam našlo práci 717 lidí.
21. Děčínsko na dlani
Výhled na Děčínskou kotlinu se naskytl u Dobrné na Děčínsku. Dnes tam stojí jednapadesát metrů vysoká rozhledna Sokolí vrch s točitým schodištěm a 162 schody.
22. Na seznam UNESCO?
Pravčická brána, největší pískovcová skalní brána v Evropě, usiluje o zápis na listinu světového přírodního dědictví UNESCO. Kromě toho se dostala do užšího výběru sedmasedmdesáti skvostů v anketě o nových sedm divů světa.
