Dvě památky z kraje jdou mezi elitu
Rok 1794. „Toho roku se stavěla světnice ode dřeva a chlív a maštel od kamena a horní vrata – a v dolení zahradě se plaňky o dva řady stromů víc vysadily. Já sem se u toho hrozně napracoval, až sem celý zamrňavěl.“ Tak zaznamenal stavební úpravy na svém statku písmák z Dolánek u Turnova Josef Dlask.
Obrovské stavení jeho rodu se nyní dočkalo očekávané události. Ministerstvo kultury zařadilo Dlaskův statek v Dolánkách na seznam národních kulturních památek. Stojí teď tak po boku zámků Sychrova či Lemberka, hradů Bezdězu či Grabštejna nebo vysílače na Ještědu.
Chtěli mezi památky
„Dočkali jsme se,“ říká Vladimíra Jakouběová, ředitelka turnovského Muzea Českého ráje, které si statek pronajímá od potomků Dlaskova rodu. „Snahu o zařazení Dlaskova statku mezi národní kulturní památky jsme vyvíjeli od devadesátých let. Je to výjimečný objekt, nejen po architektonické stránce, ale je zajímavý také svou historií a souvislostí s osobou písmáka Josefa Dlaska,“ dodává. Oproti jiným objektům lidového stavitelství má podle ní také obrovskou výhodu v tom, že jeho okolí je nedotčené novou zástavbou.
Svobodnickou roubenou usedlost a rychtu postavili v kouzelném údolí řeky Jizery v roce 1716, tedy před bezmála třemi stovkami let. Během doby ji majitelé několikrát přestavěli a rozšířili, nejrozsáhleji v roce 1794, jak popsal sedlák Dlask, a v roce 1841.
Turnovské muzeum si od zařazení Dlaskova statku mezi národní klenoty slibuje více peněz. „Národních kulturních památek máme přece jenom méně než těch ostatních a mají své vlastní granty,“ míní ředitelka Jakouběová. „Věřím, že o tuto památku bude také větší zájem ze strany návštěvníků,“ předpokládá.
Že by nový status mohl přinést i omezení, toho se v Turnově neobávají. „Od počátku, se striktně řídíme rozhodnutím památkářů a sami máme zájem na tom, aby objekt byl dochován v původní podobě. Také proto byl mezi národní kulturní památky zařazen.“
Havarijní Zákupy
Druhou nově vyhlášenou národní kulturní památkou se stal hospodářský dvůr při zámku v Zákupech u České Lípy. Zatímco samotný zámek, který jako letní sídlo využíval odstoupivší císař Ferdinand I., už národní kulturní památkou je, hospodářská stavení při něm byla na seznam českých skvostů zařazena až teď.
Nejcennější jižní křídlo dvora obsahuje stáje a obytné pokoje, postavené pro dvůr Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské.