Frýdečané házeli kozla z věže | E15.cz

Frýdečané házeli kozla z věže

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Lidé ve Frýdku dodržovali ještě do devatenáctého století podivný zvyk. Házeli ze zámecké věže kozla. Dnes už o této tradici nikdo neví.

S Frýdkem-Místkem se pojí několik zajímavých legend. Jedna z nich byla ve městě natolik populární, že si ji obyvatelé připomínali každoroční slavností. Při oslavách hojnosti lidé shazovali z věže frýdeckého zámku živého kozla nebo berana.

Lest, která zabra

Kořeny tradice pocházejí z období, kdy na místě zámku stál středověký hrad. Do začátku 14. století se u jeho zdí tyčily mohutné valy hradeb. Někdy v té době přitáhla z Uher cizí vojska, která začala obléhat hrad. „Chtěla nechat město vyhladovět. Aby jim Frýdečané dokázali, že mají dost jídla, vyhodili z okna kozla,“ začíná líčit pověst historik Petr Juřák. Vojska se snažila dobývat hrad několik dnů. Zkoušela přelézat nebo prorazit zdi. Marně. Na náměstí byly obrovské valy a hradby tvořily pevné zdi. Tábor si vojáci udělali u řeky Ostravice. „Vedení vojska nakonec rozhodlo, že nechá obyvatele frýdeckého hradu vyhladovět. Všichni už měli před očima obrovskou kořist, kterou v pevnosti viděli. Čekali, až vysílený lid otevře bránu a pustí je,“ pokračuje Juřák. Dobyvatelé neměli tušení, že z hradu vedou
tajné chodby. Jedna podle legendy končí u řeky Ostravice, druhá vede až na Lysou horu.
„Chodbami se Frýdečané dostávali pro jídlo i pro pití. Cizím vojskům se vysmívali. I tak měli strach, že se nepřítel na zámek dostane. Proto vymysleli způsob, jak jej odradit a poslat pryč. Začali bujaře slavit,
aby si vojáci mysleli, že mají jídla a pití dost. Nakonec lidé z věže vyhodili kozla. Vojáci pochopili, že Frýdečané hladovět nebudou a obléhání nemá cenu,“ vysvětluje historik.

Z kozla udělali srnce

Pověstí o házení kozla z věže je více. Další varianta sice hovoří o obléhání vojsky, únikové chodby v ní ale chybějí. Frýdeckým podle ní také docházelo jídlo i voda. Lidé proto přistoupili ke lsti a zabili posledního kozla. „Oblepili ho srnčí kůží. Potom zapálili na nádvoří oheň a začali se halasně smát a zpívat. Nepřítel si to vyložil tak, že mají hojnost jídla a pití. Když pak vyhodili srnce z věže, nepřítel ho nemohl přehlédnout,“ líčí Juřák. Vojsko si opravdu myslelo, že Frýdečtí mají tajné chodby, a tak odtáhlo pryč. Pověst o házení kozla z věže se časem změnila v tradici. „Lidé si každoročně úspěšnou
lest obyvatel hradu připomínali. Třeba za bývalého arciknížete Bedřicha panstvo shazovalo ze zámecké věže živého kozla nebo berana, o které se pak chudina rozdělila,“ líčí Juřák.
V polovině 19. století ale tradice zanikla. „Úřední nařízení zakázalo některé lidové tradice, které byly kruté a neetické. A to házení živého kozla bylo,“ uzavírá Juřák. Dnes už skoro nikdo neví, kde se pověst o házení kozla vzala. „Nikdy jsem o ní neslyšela. Dnes už se snad hází jen pantofle ne?“ říká se smíchem Sandra Vánská.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.