Garáž bez aut. Zato s grilem a kytarou

Nemůžou na chatu, nemají vlastní dům ani zahradu. A tak se scházejí u garáží u rybníku Pískovna. Místo aut mají stoly, grily a kytary.

Z jedné garáže vlají záclonky, z jiné se ozývají současné hity z rádia. U garáží u rybníka Pískovna v Karviné typický prázdninový den. Děti jezdí kolem aut na odrážedlech, o kousek dál zase studenti vynesli z garáže desku, postavili ji na dvě bedny od vína a začali kouřit vodní dýmku a hrát karty. Jan Michálek si ze své garáže udělal místo odpočinku a zábavy. Schází se tu s přáteli, zpívají s kytarami kolem grilu a dají si třeba pár piv. Hlavně v létě jsou tu párty téměř na denním pořádku.
„Lidé z okolních domů už si párkrát stěžovali, že je před garážemi docela veselo i pozdě v noci. Nikdy jsme se ale s policisty do sporu nedostali. Když řekli, abychom se ztišili, poslechli jsme. Koneckonců jsme i dveře garáže odhlučnili polystyrenem,“ říká Michálek. V jeho garáži není veselo jen v létě. „Kamarád odjížděl na Maltu, tak jsme se s ním loučili. To byla největší akce, kterou jsem tady zažila, přestože byl leden a venku mrzlo. Měli jsme ale půjčené topení na plynovou bombu, takže jsme v pohodě mohli posedávat v trikách s krátkým rukávem,“ popisuje vzpomínky na zimu ve vytápěné garáži Lenka Janoušková.

Garáž jako zkušebna

O kus dál trávila každoročně léto karvinská kapela Revelation-S. Zkoušeli, ale především si užívali léta. „Není to jen zkušebna. Jasně, zkoušení bylo to hlavní, co jsme tu podnikali, jenže garáž byla i dějištěm spousty posezení, odpočinkových dnů,“ říká kytarista Tomáš Berki alias Tommy Bendrix. Garáž si kluci pronajali od známého. „Zkoušeli jsme o víkendech i přes týden. Za sebou máme i zkoušku poslední. Byla super. Přehráli jsme si všechno, co jsme spolu vytvořili. Pak jsme odchod ze scény pořádně oslavili,“ popisuje bubeník Daniel Olenočín. Před pár dny navštívili kluci garáž úplně naposledy. Smutně vyklízeli místo, kde mohli být sami sebou. Rozpadli se.
Ve vratech garáže v první řadě kolonie u takzvaného Kačoku se u provizorního stolku postaveného na plastových bedýnkách sešlo najednou osmnáct lidí. Někteří zpívali, jiní brnkali na struny kytary. Nechyběla vodní dýmka, lahve s pivem.
Garáž Kamila Žurka už zažila ledacos. Od smažení vaječiny, po hraní karet při bečce piva, grilování, rozlučkové párty i návštěvu ze zahraničí. „Kamarádka, předsedkyně organizace, která má na starost zahraniční odborné praxe k nám pozvala Číňana a dívku z Gruzie,“ líčil majitel garáže Žurek. A cizincům bylo na netradiční párty dobře. „Číňanovi jsme načepovali do půllitru pivo. Když ho dopil, šel si do garáže pro další. Jenomže nevěděl, že mám pivo v sudu, a tak si přelil do sklenice lahváče. Když nás viděl, že nám teče pivo z toho plechového válce, dlouho jsme mu vysvětlovali, jak to funguje. Učili jsme ho i čepovat,“ vzpomíná s úsměvem Žurek.