Romy z Liberce vyhání nedostatek práce, ale hlavně dluhy a exekuce.
Romský nadějný muzikant a čerstvý otec si našel práci. Chodil i na šestnáctihodinové směny. Domů nosil tak osmnáct tisíc korun čistého. Zařídil byt, rodina si žila v pohodě, věřila v budoucnost. „Pracoval jsem tak půl roku. Pak mě ale dohnaly staré dluhy. Obstavili mi plat a já pak nosil domů jenom pět tisíc korun,“ vypráví muž kolem třicítky. Proto přestal do práce chodit a skončil tak znovu na dávkách. Navíc si teď vydělává na černo. I kvůli tomu nechce zveřejnit své jméno.
„To je typický případ,“ vysvětluje Miroslav Kotlár, ředitel Libereckého romského sdružení. „Romové se hlavně díky dluhům dostávají do bludného kruhu.“ Denně s podobnými lidmi pracuje. Mezi další problémy Romů patří alkoholismus, drogy a gamblerství. „Když zjistíme, že třeba děti trpí alkoholismem či tím, že jejich rodiče hrají na automatech, sami tyto případy nahlásíme úřadům,“ doplnil Kotlár. Pokud již Romové najdou bydlení mimo svoji skupinu, často naráží na problémy. „Za byt řádně platíme, myslím, že s námi nejsou problémy. Majitel domu na nás ale tak tlačí, že radši budeme bydlet s ostatními Romy,“ vysvětluje otec šestičlenné rodiny, muž kolem šedesátky. I když je sdílný, ani on jméno zveřejnit nechce.
Zmar a neschopnost
Sám musel své dospělé syny krotit, aby domácího nenapadli. To by se totiž ihned stalo důvodem k výpovědi. Rodina se proto obrátila o pomoc na místní romské sdružení. „S majitelem se soudíme, ale myslím, že to moc platné nebude,“ doplnil Kotlár. Mezi libereckými Romy nejsou výjimkou ani milionové dluhy. A právě dluhy a hrozící exekuce jsou hlavním důvodem, proč Romů z města i okolí ubývá. „Před lety žilo v Liberci na pět tisíc Romů, dnes tak dva a půl tisíce. Houfně odcházejí do zahraničí,“ uvedl Kotlár. Problém zadlužení podle Barbory Šolkové z liberecké pobočky sdružení Člověk v tísni trápí však nejen nepřizpůsobivé Romy, ale nově i takzvanou střední třídu. Někteří se snaží přestěhovat z libereckých ubytoven mezi „své“ lidi, například do Chrastavy, do takzvaného Kováku, kterému se přezdívá místní Chanov.
Tisíce Romů nejen z Liberce odcházejí do zahraničí a mnozí jsou tam až překvapivě úspěšní. Jeden z libereckých Romů se stal ve Velké Británii uznávaným policistou.
Jsi cikánka!
Někteří z těch, kteří uspěli, se ale přesto po čase vracejí zpět do Liberce. „To je prostě v nás. Máme rádi své příbuzné, zem, kde jsme vyrostli,“ vysvětluje otec rodiny, která se vrátila po letech z Kanady. „Do zahraničí je láká práce, ale je tam pro ně studeno. Jsou to Romové, ale také Češi. A každého to táhne domů,“ doplnil Kotlár. Rodina si přivezla dostatek peněz, pořídila si byt a spokojeně žije. Problém nastal, když se dcera poprvé vydala do české školy. „Ze školy přiběhla ubrečená. V Kanadě nás nerozdělovali, nebyli jsme pro ně něco zvláštního. Až tady ve škole jí řekli, že je cikánka. Žádné dítě nechce patřit mezi ty, kterým všichni nadávají,“ doplnil otec. Podobné případy řeší romská sdružení neustále.
Ghetta odmítají
Sami liberečtí Romové pojem ghetto neuznávají. Alespoň v Liberci. „Když se řekne ghetto, představím si chudinské čtvrti v Jižní Americe. Tady nic takového nemáme. Ale romské vesnice na Slovensku lze pod označení ghetto také směle zařadit,“ říká jeden z obyvatel ubytovny v liberecké Palachově ulici. V ní bydlí jak Romové, tak „bílí“ Češi. V Liberci jsou ministerstvem práce a sociálních věcí považovány za takzvaná ghetta některé z nich. „To víte, že bych radši bydlel v normálním paneláku. Jsme tady dobří lidé, ale i takoví, kteří bydlet neumí a dělají bordel. Vedle nich žít nechci,“ doplňuje muž. Za pár let jich vystřídal již několik. Nepracuje, ale nestěžuje si. „Přežít prostě musím, tak co,“ dodal s tím, že příliš světlou budoucnost nevidí.
Lichva a rasismus
Ve celorepublikovém měřítku patří Liberec mezi města, kde s Romy větší problémy nejsou. „Asi je to tím, že Liberec je dost civilizovaný,“ konstatuje Kotlár. Na lichvu, se kterou se Romové v Česku nejvíce setkávají, jsou lidé z místního romského sdružení obzvlášť citliví. „Měli jsme několik případů, kdy Rom, který se vrátí ze zahraničí, půjčil peníze druhému na nehorázný úrok. V tu chvíli nám musí pomoci autority mezi námi,“ vysvětluje Kotlár.
