Glosa Jaroslava Bukovského: Výchova spálenými prsty
Existuje jen málo lidských činností, které s sebou nenesou nutnost dodržovat určitá pravidla. Může to být třeba odpolední bloumání lesem, večerní snění nebo vydávání dluhopisů za pár desítek milionů korun. Ve světě, kterému je často vyčítána nadměrná regulace, je to k nevíře. Dluhopisový emitent, který se spokojí s částkou do milionu eur, potřebuje jen občanku, svéprávnost a odolný žaludek. A jednu korunu na založení společnosti s ručením omezeným. Aby eliminoval jakékoli riziko.
Tento stav trvá léta a nezdá se, že by dosud někomu vyloženě působil bezesné noci. Regulační Godot v plné síle stále nepřichází. Přitom realita investorské praxe začíná ukazovat, že na firemních bondech jde o víc než jen o deziluzi několika naivních střádalů. Anebo tkví myšlenka regulace ve využití osvědčené, i když bolestivé výchovné metody – ve spálení investorských prstů.
