Heřmánek: cesta k samostatnosti

Dům na půl cesty. Heřmánek dává mladým lidem šanci najít si práci, dostudovat. Provází je na cestě k samostatnosti.

Dvaadvacetiletá Jana Wranová přišla asi před rokem a půl z dětského domova v Budišově nad Budišovkou do karvinského Domu na půl cesty Heřmánek. Dnes pracuje v pekárně a zanedlouho se přestěhuje do vlastního bytu. Dům na půl cesty jí byl oporou pro případ neúspěchu, který naštěstí nepřišel.
„Na stěhování se těším. V Heřmánku jsem moc spokojená, ale těším se, až si budu zařizovat vlastní bydlení. Běhání se smlouvami mám už za sebou, takže teď budu byt pomalu vybavovat. Pokoj bych chtěla mít v meruňkové barvě, kuchyň pak zeleno-žlutou,“ představuje si Wranová.

Starost o sebe sama

Do Heřmánku přicházejí mladí dospělí lidé z dětských domovů, diagnostických ústavů i nefungujících rodin. „Učí se tu samostatnosti. Ve vlastním vybaveném pokoji mají kuchyňku, takže si sami vaří, perou, uklízí, stejně, jako by to dělali ve svém vlastním bytě,“ vysvětluje ředitel Heřmánku Pavel Sporysch.
Mladí lidé si v Heřmánku platí nájem, ať už ze sociálních dávek, nebo výplaty. Hlavním cílem Domu na půl cesty Heřmánek je, aby si jeho obyvatelé našli práci. Ti, kteří zaměstnání najdou, platí v domě například menší nájem, což je pro ně obrovskou motivací pro to, aby na sobě neustále pracovali, byli lepší a úspěšnější v osobním životě i v práci.

Za prací až do Ostravy

Práci po krátkém pobytu v Heřmánku získala i jednadvacetiletá Zdenka Gaśová. Dokonce dojíždí ze Starého Města až do Ostravy-Hrabůvky, kde pracuje jako operátorka při montáži set-top-boxů. Před pár dny jí skončila zkušební doba.
„Vyjíždím vždy z karvinského vlakového nádraží, kam chodím ze Starého Města, kde Heřmánek sídlí. Cesta je docela zdlouhavá, ale jsem ráda, že mám práci,“ vysvětluje Gaśová. Gaśová přišla do Heřmánku v osmnácti letech od své matky. Vztahy mezi nimi sice byly v pořádku, ale musely se odstěhovat z takzvaného sociálního bytu. Dodnes se ale s matkou vídá. „Mamka bydlí v Třinci, já pracuji, takže se sice nevídáme tak často, ale hlavně, že jsme v kontaktu,“ říká Gaśová. I ona se zanedlouho odstěhuje. Od února bude bydlet ve startovacím bytě, který patří Heřmánku. Bude platit nájem, starat se o byt, ale s vědomím, že v nesnázích jí Heřmánek pomůže.

Přišel o rodinu

Pavlu Wagnerovi je devatenáct let. Do Heřmánku přišel před osmi měsíci z dětského domova v Budišově nad Budišovkou, kam se dostal ve čtrnácti letech, protože o svou rodinu přišel. Před nedávnem přišel kvůli krizi i o práci v Nošovicích. „Teď si hledám nějakou jinou práci. Zatím místo toho opravuji byt, který patří Heřmánku. Malujeme tam, sádrujeme a podobně. V budoucnu bych určitě chtěl bydlet v Karviné a pracovat třeba u ochranky nebo v obchodě,“ popisuje Wagner.