Holubník. Nezbytná část domu

Roman Randják říká, že nezná větší vzrušení, než když čeká na své holuby, vracející se z dalekých krajů.

Už třetí generace rodiny Randjákových z frýdecko-místecké části Lískovec propadla poštovním holubům.
„Můj otec choval poštovní holuby od dětství. Já jsem převzal povinnosti v holubníku už jako dítě, když byl otec v práci,“ vypráví jedenašedesátiletý Roman Randják.
Podobně se to stalo i jeho synovi Michalovi. Také od dětství otci, který jezdil na služební cesty, s holuby pomáhal a přilnul k nim. Dnes jsou Randjákovi dvojice, která vychovává špičkové poštovní holuby a sbírá za ně ceny. U rodinného domu mají holubník se 140 holuby. Ti nejlepší vytrvalci startují na holubářském maratonu, který začíná obvykle v Belgii, což je holubářská velmoc. Například z Ostende do Lískovce to mají Randjákovi holubi 1103 kilometry.
Roman Randják se narodil na Slovensku. Když byl malý, rodina se přestěhovala do Frýdku-Místku. Zpočátku bydleli v činžáku ve městě. „Holubi mi tam chyběli. Neměli jsme je tam kde mít. Když jsem chodil do první třídy, několik jsem si jich tajně pořídil a choval je ve sklepě, což bylo zcela nevhodné. Jednou nám sklep vykradli a provalilo se to. Otec mi týž den postavil holubník v Lískovci, kde jsme měli dům,“ vypráví Randják. Denně pak za holuby z Frýdku dojížděl.
Poštovní holubi mají pudovou touhu vracet se domů. Proto to byli skvělí poslové dobrých i špatných zpráv. Dnes už jen závodí. Aby byli šampiony, musejí je chovatelé trénovat. Sotva opeřená holoubata začínají na krátkých tratích.