Je 14. března 1887, sedm hodin večer. I přes nevlídné počasí stojí na náměstí a v Panské ulici desítky Hradečáků. Čekají, až bude poprvé na zkoušku rozsvícené elektrické veřejné osvětlení. I když jedna žárovka vydávala jen slabé světlo, které odpovídalo asi svítivosti šestnácti svíček, novinka vzbudila nadšení. Vždyť Jindřichův Hradec byl teprve druhým městem po Praze, které mělo veřejné osvětlení. Licence na jeho provoz začala platit 1. dubna 1888.
Svítil zámek, pak město
„Nejdřív se světlo objevilo na zámku a v panském pivovaře. Teprve potom nabídl černínský velkostatek městu smlouvu na odběr elektrického proudu,“ vysvětluje stavební technik Libor Šandera. Právě on se posledních dvaadvacet let staral o stále funkční Křižíkovu eletrárnu v Zámeckém mlýně v Hradci.
Jindřichův Hradec získal zdroj elektrické energie hlavně díky podnikavosti ředitele černínských statků doktora Karla Jičínského. Ten si lámal hlavu, co udělat, aby panský mlýn opět vydělával. Mlynářství totiž v té době procházelo krizí. Na podzim roku 1886 nechal zřídit elektrárnu, která měla vyrábět a dodávat stejnosměrný proud nejen zámku, ale i městu na osvětlování ulic i bytů. Jindřichohradecký mlýn měl ty nejlepší podmínky. Nepotřeboval žádné velké úpravy a pravidelný přítok vody z Vajgaru, jehož sílu odhadoval Jičínský na pětapadesát až šedesát koňských sil, byl ideální. Už v lednu 1887 montovali dělníci ve mlýně Křižíkovu turbínu. O týden později už svítili v pivovaře na zkoušku. Koncem února začala instalace vedení v centru města. Městská rada se 11. května zavázala k podepsání dlouholeté smlouvy na odběr elektřiny.
„Turbína mohla zásobovat proudem až šest set žárovek. Na náměstí upevnili jedenáct žárovek a dvě obloukové lampy a v Panské ulici pět žárovek,“ vysvětlil Šandera. Ostatní majitelé domů v Hradci se mohli na elektrický proud na své náklady také zapojit.
Pře se o to, kdo byl dřív
Lidé v Jindřichově Hradci jsou pyšní na to, že jejich město rozsvítilo elektrické lampy ve městě hned po Praze. Tím víc předsedu spolku Přátelé starého Jindřichova Hradce Jiřího Langera mrzí, že musí Hradec čas od času prokazovat, že město o pár měsíců předběhlo jihočeský Písek.
„Pan Šandera okopíroval všechny dokumenty, které to dokazují a posílal je do Písku. Vůbec neodpověděli,“ hájí Křižíkovu první městskou elektrárnu v Čechách.
Se zvýšenou spotřebou elektrického proudu v roce 1902 rozšířili správci elektrárny technologie a v roce 1921 byla dodaná druhá Francisova turbina a dynamo vyměnili za generátor o výkonu padesát koňských sil.
Po znárodnění elektrárnu provozovaly Jihočeské pivovary a Fruta. S úpravou ovládání a výměnou generátoru v roce 1966 fungovala elektrárna až do roku 1995. Po opravě je znovu v provozu od roku 2001.
